Nezařazené

Nikon Coolpix 8400

Ekvivalent ohniska 24 mm, to by bylo něco! To jsme si mohli říkat donedávna. Dnes už je to realita, objektiv nového osmimegového Nikonu začíná právě na této hodnotě. A to není jeho jediná přednost.
Přístroj nám zapůjčila firma Megapixel, její nový závod v Praze 5, Lidická 883/8.

Jaký je a komu je určen
Když se řekne „nikonské osmimego“, tak je jasné, že nepůjde o hračičku pro sváteční fotografy. Ale zase to není přímý příbuzný Coolpixu 8700, který udělal rozruch začátkem tohoto roku. Společný s ním má snímač o rozměrech 2/3 palce (8.8 x 6.6 mm),

vytvářející obrázky 3264 x 2448 pixelů velké (a dále 2592 x 1944, 2048 x 1536, 1600 x 1200, 1280 x 960, 1024 x 768, 640 x 480) s citlivostí od 50 do 400 ISO. Další shodný prvek je LCD o úhlopříčce 1,8´´. natáčecí a překlápěcí (na dnešní poměry malý, ale dobře čitelný a při slabém světle se jeho obraz zjasňuje za cenu zrnění). A je to pěkný macek co do velikosti a váhy (113 x 82 x 75 mm mm a 470g). No a konečně má též elektronický hledáček. Jinak to ale jsou zcela jiné přístroje.

Zarazí nás na první pohled rozměrová skromnost optiky. Skoro to vypadá, jako kdyby „normální osmitisícovce“ vypadl ven objektiv a někdo tam nasmolil něco provizorního – Coolpix 8700 (i jeho pokračovatel 8800) má mohutný objektiv ve výrazném sudovitém pouzdru. Tenhle objektiv je skrytý v těle přístroje, a přesto je to výkonný kus skla: rozsah 6.1 – 21.6 mm (ekv. 24 – 85 mm) při světelnosti F 2.6-4.9 až F8 / 7.7. Tento objektiv bude hlavní lákadlo pro zákazníky, kteří budou chtít vydat 27 tisíc za EVF fotoaparát (konec října 2004). Architektura, interiéry, město, ale také reportáž, to je pole pro tento přístroj. Přitom se chová velmi šetrně ke svislicím a soudkovou vadu má nepatrnou. Ale o tom víc v dalším oddíle. Lze k němu připojit přes adaptér filtry a předsádky – jak je u Nikonu pravidlem, firmware má připravené korekční algoritmy,, jež je třeba nastavit v menu. Objektiv ostří velmi dobře i ve špatném světle díky silnému přisvětlovacímu ¨světlu a díky hybridnímu AF s infračerveným čidlem v těle přístroje.
Přístroj má vyskakovací blesk s dosahem až 6 m při širokoúhlém nastavení objektivu.

Přístroj zapisuje na CompactFlash karty I i II., samozřejmě i Microdrive. V dodávce není žádná, je třeba si dokoupit, myslím že přinejmenším 512 MB, nižší kubatura nemá smysl. Akumulátor je tu lithium iontový, nový typ EN-EL7, nabíječka je v dodávce. Má výkon 8.1 Wh. to by mělo stačit na 240 snímků v plném rozlišení. Dokoupit lze jako příslušenství MB-CP10 battery pack. V dodávce je i komunikační software PictureProject. Nic moc, doporučuji zůstat u tradičních postupů, tedy komunikovat přes libovolný manažer. Umí sice jakýsi převod RAW formátu, ale bez možnosti editace, což je hlavní smysl zápisu do RAWu.

Design přístroje je ryze účelový. Je to „věc jako slon“, pořádně velká a těžká. Dobře padne do ruky, ovládací tlačítka jsou tam, kde mají být – oceňuji, že i kolébka pro zoom je asymetrická či vyosená, aby se na ni dobře dosáhlo palcem pravé ruky. Zapíná se spínačem u spouště, hned vedle spouště jsou tlačítka pro expoziční kompenzaci, blesk a funkční volitelné tlačítko. Nahoře vedle stavového displeje je kotouč pro volby režimů a vzadu je zmíněná kolébka zoomu, zámek autofokusu, vstup do menu, „quick view“ pro okamžitý náhled, čtyřcestný volič s tlačítkem OK uprostřed, koš/samospoušť, ovládání displeje, přepínač mezi displejem a EVF a přepínač manuál-autofokus. Vpravo nahoře je ovládací kolečko pro volbu funkcí.

Jak se s ním fotí Přístroj je příjemně rychlý, náběh za 3,2 sec sice není nic moc (ovšem pozor, je to velká kubatura!), ale zpoždění spouště s namáčknutím je neměřitelné stopkami na obrazovce a bez namáčknutí za 0,4 sec při autofokusu a 0,2 při manuálním nastavení vzdálenosti. To je ostatně vtipně řešeno – tlačítko pod displejem nastaví buď AF, nebo makro nebo nekonečno, když ho přidržíme, ovládacím kolečkem lze plynule nastavovat vzdálenost, bohužel bez číselných údajů -. je nutno odhadovat na jakémsi měřítku. S rychlostí souvisí zdánlivá prkotina – zkoušel jsem snímat obraz na TV s velmi slušnými výsledky. Obraz byl samozřejmě velmi tvrdý, ale nedělaly se na něm žádné čáry. Zpět k rychlosti – intervaly mezi snímky jsou cca 2 sec, v RAWu cca 10 sec a v TIFFu 20 sec. Ovšem ty TIFFy mají 25 MB, není tedy divu, však i JPEGy ve Fine rozlišení mají do 4 MB!

Obrazová kvalita je znamenitá. Obraz je ostrý až do krajů a velmi dobře zvládá značné jasové rozdíly. Fialové kontury (tzv. chromatická aberace) je nepatrná a šum nedělá žádný problém ani při 400 ISO. Je zde i funkce NOISE REDUCTION, ale připadá mi vcelku nadbytečná.

Menu může začátečníkovi udělat hlavu. Otevíráme ho totiž na MY MENU a to si musíme nejdřív vytvořit, co všechno potřebujeme, co si do něho chceme nastrkat a v jakém pořadí. K tomu slouží položka ALL MENUS a odsud volíme položky do MY MENU. Krom toho jsou zde i dvě uživatelská menu. Starý matador se v tom vyzná (trochu si při tom zanadává), ale začátečník z toho bude mít hlavu jak stíhací balón. Závěr: však to taky není aparát pro debutanty! Zpočátku jsem též „tonul v rozpacích“, ale pak jsem si řekl: to co je důležité je vyvedené ven do tlačítek, nastavení velikosti obrazu, citlivost a bílé dokonce do volicího kotoučku. Takže mi stačí, když si do MY MENU dám třebas kontrast a saturaci a vyhodím si BSS (best shot selector, to je bracketing ostrosti, zajímavé, ale v praxi ne moc běžně používané). Ledaže bych si oblíbil BSS zaměřený na přepálená místa a slité stíny (dělá bracketing a nechá si snímek s nejmenší poškozenou oblastí).

Sériové focení bylo vždy silnou stránkou Nikonů. Celkem těžko použitelné je „High speed“ (2,3 fps), protože se při něm vypne LCD i EVF a nevidíme co fotíme. Low speed je opravdu low, tedy nízká: 1,2 fps. Mám rád „multishot“, to je 16 obrázků na jednom snímku s odstupem 1,5 sec, ale co je bomba pro určité účely, to je série až 100 fotek VGA při 30 snímcích / sec. Lze také používat vyrovnávací paměť a uložit posledních pět uložených. Přístroj nabízí i intervalové fotografování. Zato video není na výši – je sice VGA, je sice se zvukem, ale jen do 60 sec a to je dnes málo.

Shrnutí
Nikon Coolpix 8400 je určený pro náročné fotografování patří do rukou především tomu, kdo už aspoň nějaké zkušenosti s fotografováním má. Pokud nemá, žádné neštěstí – naučí se to a dokud se to nenaučil, pomohou mu přednastavené scény. Hlavní atrakcí je velmi širokoúhlý objektiv, s úhlem záběru 80 stupňů. V tom nemá tento přístroj zatím konkurenci.

Ukázky:

V první řadě je náš standardní „domeček“, v druhé je ukázka „širočiny“ (lázně Malá Chuchle). V třetí řadě je kostel sv. Bartoloměje v Kondraci u Vlašimi. Následuje dvojice Alžběta a Marie (400 ISO), pak ukázka sériového fotografování „16 jednom“ a hřbitůvek u kostela Jana Nepomuckého nad Malou Chuchlí.

Specifikace:

Objektiv
Ostření od 30 cm, v makru 3 cm
Snímač – 2/3´´, 8,3 Mpx fyzicky, 8 efektivně
Citlivost 50 – 400 ISO
Nastavení bílé – předvolby a manuál
Synchronizace ext. blesku – aktivní sáňky
Měření – Multisegment, střed, bodové
Režimy expozice – automat, priorita clony/času, manual
Zápis – CF I a II a Microdrive
Hledáček – elektronický
LCD – 1.8´´
Rozhraní – USB
Rozměry – 113 x 82 x 75 mm mm
Váha – 470g
Přístroj nám zapůjčila firma Megapixel, její nový závod v Praze 5, Lidická 883/8.

Ekvivalent ohniska 24 mm, to by bylo něco! To jsme si mohli říkat donedávna. Dnes už je to realita, objektiv nového osmimegového Nikonu začíná právě na této hodnotě. A to není jeho jediná přednost.
Přístroj nám zapůjčila firma Megapixel, její nový závod v Praze 5, Lidická 883/8.

Jaký je a komu je určen
Když se řekne „nikonské osmimego“, tak je jasné, že nepůjde o hračičku pro sváteční fotografy. Ale zase to není přímý příbuzný Coolpixu 8700, který udělal rozruch začátkem tohoto roku. Společný s ním má snímač o rozměrech 2/3 palce (8.8 x 6.6 mm),

vytvářející obrázky 3264 x 2448 pixelů velké (a dále 2592 x 1944, 2048 x 1536, 1600 x 1200, 1280 x 960, 1024 x 768, 640 x 480) s citlivostí od 50 do 400 ISO. Další shodný prvek je LCD o úhlopříčce 1,8´´. natáčecí a překlápěcí (na dnešní poměry malý, ale dobře čitelný a při slabém světle se jeho obraz zjasňuje za cenu zrnění). A je to pěkný macek co do velikosti a váhy (113 x 82 x 75 mm mm a 470g). No a konečně má též elektronický hledáček. Jinak to ale jsou zcela jiné přístroje.

Zarazí nás na první pohled rozměrová skromnost optiky. Skoro to vypadá, jako kdyby „normální osmitisícovce“ vypadl ven objektiv a někdo tam nasmolil něco provizorního – Coolpix 8700 (i jeho pokračovatel 8800) má mohutný objektiv ve výrazném sudovitém pouzdru. Tenhle objektiv je skrytý v těle přístroje, a přesto je to výkonný kus skla: rozsah 6.1 – 21.6 mm (ekv. 24 – 85 mm) při světelnosti F 2.6-4.9 až F8 / 7.7. Tento objektiv bude hlavní lákadlo pro zákazníky, kteří budou chtít vydat 27 tisíc za EVF fotoaparát (konec října 2004). Architektura, interiéry, město, ale také reportáž, to je pole pro tento přístroj. Přitom se chová velmi šetrně ke svislicím a soudkovou vadu má nepatrnou. Ale o tom víc v dalším oddíle. Lze k němu připojit přes adaptér filtry a předsádky – jak je u Nikonu pravidlem, firmware má připravené korekční algoritmy,, jež je třeba nastavit v menu. Objektiv ostří velmi dobře i ve špatném světle díky silnému přisvětlovacímu ¨světlu a díky hybridnímu AF s infračerveným čidlem v těle přístroje.
Přístroj má vyskakovací blesk s dosahem až 6 m při širokoúhlém nastavení objektivu.

Přístroj zapisuje na CompactFlash karty I i II., samozřejmě i Microdrive. V dodávce není žádná, je třeba si dokoupit, myslím že přinejmenším 512 MB, nižší kubatura nemá smysl. Akumulátor je tu lithium iontový, nový typ EN-EL7, nabíječka je v dodávce. Má výkon 8.1 Wh. to by mělo stačit na 240 snímků v plném rozlišení. Dokoupit lze jako příslušenství MB-CP10 battery pack. V dodávce je i komunikační software PictureProject. Nic moc, doporučuji zůstat u tradičních postupů, tedy komunikovat přes libovolný manažer. Umí sice jakýsi převod RAW formátu, ale bez možnosti editace, což je hlavní smysl zápisu do RAWu.

Design přístroje je ryze účelový. Je to „věc jako slon“, pořádně velká a těžká. Dobře padne do ruky, ovládací tlačítka jsou tam, kde mají být – oceňuji, že i kolébka pro zoom je asymetrická či vyosená, aby se na ni dobře dosáhlo palcem pravé ruky. Zapíná se spínačem u spouště, hned vedle spouště jsou tlačítka pro expoziční kompenzaci, blesk a funkční volitelné tlačítko. Nahoře vedle stavového displeje je kotouč pro volby režimů a vzadu je zmíněná kolébka zoomu, zámek autofokusu, vstup do menu, „quick view“ pro okamžitý náhled, čtyřcestný volič s tlačítkem OK uprostřed, koš/samospoušť, ovládání displeje, přepínač mezi displejem a EVF a přepínač manuál-autofokus. Vpravo nahoře je ovládací kolečko pro volbu funkcí.

Jak se s ním fotí Přístroj je příjemně rychlý, náběh za 3,2 sec sice není nic moc (ovšem pozor, je to velká kubatura!), ale zpoždění spouště s namáčknutím je neměřitelné stopkami na obrazovce a bez namáčknutí za 0,4 sec při autofokusu a 0,2 při manuálním nastavení vzdálenosti. To je ostatně vtipně řešeno – tlačítko pod displejem nastaví buď AF, nebo makro nebo nekonečno, když ho přidržíme, ovládacím kolečkem lze plynule nastavovat vzdálenost, bohužel bez číselných údajů -. je nutno odhadovat na jakémsi měřítku. S rychlostí souvisí zdánlivá prkotina – zkoušel jsem snímat obraz na TV s velmi slušnými výsledky. Obraz byl samozřejmě velmi tvrdý, ale nedělaly se na něm žádné čáry. Zpět k rychlosti – intervaly mezi snímky jsou cca 2 sec, v RAWu cca 10 sec a v TIFFu 20 sec. Ovšem ty TIFFy mají 25 MB, není tedy divu, však i JPEGy ve Fine rozlišení mají do 4 MB!

Obrazová kvalita je znamenitá. Obraz je ostrý až do krajů a velmi dobře zvládá značné jasové rozdíly. Fialové kontury (tzv. chromatická aberace) je nepatrná a šum nedělá žádný problém ani při 400 ISO. Je zde i funkce NOISE REDUCTION, ale připadá mi vcelku nadbytečná.

Menu může začátečníkovi udělat hlavu. Otevíráme ho totiž na MY MENU a to si musíme nejdřív vytvořit, co všechno potřebujeme, co si do něho chceme nastrkat a v jakém pořadí. K tomu slouží položka ALL MENUS a odsud volíme položky do MY MENU. Krom toho jsou zde i dvě uživatelská menu. Starý matador se v tom vyzná (trochu si při tom zanadává), ale začátečník z toho bude mít hlavu jak stíhací balón. Závěr: však to taky není aparát pro debutanty! Zpočátku jsem též „tonul v rozpacích“, ale pak jsem si řekl: to co je důležité je vyvedené ven do tlačítek, nastavení velikosti obrazu, citlivost a bílé dokonce do volicího kotoučku. Takže mi stačí, když si do MY MENU dám třebas kontrast a saturaci a vyhodím si BSS (best shot selector, to je bracketing ostrosti, zajímavé, ale v praxi ne moc běžně používané). Ledaže bych si oblíbil BSS zaměřený na přepálená místa a slité stíny (dělá bracketing a nechá si snímek s nejmenší poškozenou oblastí).

Sériové focení bylo vždy silnou stránkou Nikonů. Celkem těžko použitelné je „High speed“ (2,3 fps), protože se při něm vypne LCD i EVF a nevidíme co fotíme. Low speed je opravdu low, tedy nízká: 1,2 fps. Mám rád „multishot“, to je 16 obrázků na jednom snímku s odstupem 1,5 sec, ale co je bomba pro určité účely, to je série až 100 fotek VGA při 30 snímcích / sec. Lze také používat vyrovnávací paměť a uložit posledních pět uložených. Přístroj nabízí i intervalové fotografování. Zato video není na výši – je sice VGA, je sice se zvukem, ale jen do 60 sec a to je dnes málo.

Shrnutí
Nikon Coolpix 8400 je určený pro náročné fotografování patří do rukou především tomu, kdo už aspoň nějaké zkušenosti s fotografováním má. Pokud nemá, žádné neštěstí – naučí se to a dokud se to nenaučil, pomohou mu přednastavené scény. Hlavní atrakcí je velmi širokoúhlý objektiv, s úhlem záběru 80 stupňů. V tom nemá tento přístroj zatím konkurenci.

Ukázky:

V první řadě je náš standardní „domeček“, v druhé je ukázka „širočiny“ (lázně Malá Chuchle). V třetí řadě je kostel sv. Bartoloměje v Kondraci u Vlašimi. Následuje dvojice Alžběta a Marie (400 ISO), pak ukázka sériového fotografování „16 jednom“ a hřbitůvek u kostela Jana Nepomuckého nad Malou Chuchlí.

Specifikace:

Objektiv
Ostření od 30 cm, v makru 3 cm
Snímač – 2/3´´, 8,3 Mpx fyzicky, 8 efektivně
Citlivost 50 – 400 ISO
Nastavení bílé – předvolby a manuál
Synchronizace ext. blesku – aktivní sáňky
Měření – Multisegment, střed, bodové
Režimy expozice – automat, priorita clony/času, manual
Zápis – CF I a II a Microdrive
Hledáček – elektronický
LCD – 1.8´´
Rozhraní – USB
Rozměry – 113 x 82 x 75 mm mm
Váha – 470g
Přístroj nám zapůjčila firma Megapixel, její nový závod v Praze 5, Lidická 883/8.