Nikon 80-400mm f/4,5-5,6 G AF-S ED VR

Osmdesát čtyřstovku od Nikonu známe už dlouho a je teď ve výprodeji. Přišla novinka, shodná v mnoha parametrech, ale ne v kvalitě a ceně. Oboje je vyšší… hodně vyšší.

Obecně vzato, tento rozsah ohniska je ideální pro focení zvířat i pro cestovní fotografii. Máme doma canonskou obdobu 100-400 „pumpu“ a funguje perfektně. Důležité je, že nový model má v sobě AF-S autofokusový motor, takže ho lze použít i s Nikony s bajonetem F, tedy mohou ho používat i majitelé starších kinofilmových přístrojů (F bajonet byl zaveden v roce 1959, vyráběl se přes 60 let, to je rekord a k tomuto bajonetu je víc než 400 různých objektivů Nikkor, ale to jen na okraj). Má nový stabilizátor, který by měl ustát 4EV navíc (tedy: bez stabilizace byste papírově udržet 1/400, takže byste měli udržet 1/25.

Objektiv je světelný F 4.5-5.6, tedy degraduje o necelou clonu. Největší clona je F32-40. Má čtyři optické členy s nízkým rozptylem světla a jeden třídy super ED, členů je celkem 20 ve 12 skupinách. Antireflexní vrstvy jsou z poslední generace Nano Crystal. Při zoomování se nic neotáčí, nicméně objektiv se prodlužuje, kdežto sonické ostření je čistě vnitřní.
Ostření SWM (silent wave motor) má vlastní motor v těle objektivu, pro přechod na manuál se tedy přístroj nemusí přepínat, jak tomu bylo u předchůdce. Má tři režimy. Čistý manuální režiím, pak je A/M s prioritou automatického ostření – tedy ostří automaticky a lze doostřit, a M/A, kdy lze rychle přejít z autofokusu do manuálního ostření. Stabilizace má režim normální a aktivní, přičemž stabilizace by měla umět rozpoznat umístění přístroje na stativu (a vypnout se). Ostření má buď plný rozsah, nebo omezený od 6 m do nekonečna – to samozřejmě urychluje zaoostřovací proces. Nejkratší zaostřovací vzdálenost je 1,5 metru při ručním ostření, 1,75 při použití autofokusu.

Na full frame má úhel 30°10’–6°10′ a na DX 20°–4° . V dodávce je sluneční clona HB-65 a pouzdro, samozřejmě krytky. Clona má 9 lamel, průměr závitu pro filtr je 77 mm. Rozměry jsou velmi malé, až neuvěřitelně malé, jde přece o čtyřstovku, 95,5 x 203 mm, váha 1570 s prstencem pro stativ, 1840 g bez prstence je také velmi slušná. K objektivu lze připojit telekonvertor TC14.

Je to objektiv určený ke sportovní fotografii i k fotografování v přírodě, zde bych ovšem vyslovil názor, že specialisté se asi poohlédnou po speciálních objektivech, zvláště pak po pevném ohnisku. Pětinásobný zoom je přece jen kompromis a hlavně, tento objektiv přestřelil cenovou hranici 60 tisíc a to je řekl bych docela hustá cena. Canonista by si mohl pomoci pevnou čtyřstovkou na F4.0 za pětatřicet, Nikon bohužel odpovídající sklo nenabízí.

Jak se s ním fotí
Objektiv má dva prstence, vzdálenější od těla ovládá zoom, bližší ostří. Na levém boku jsou další ovládací prvky, shora je to přepínání obou režimů autofokusu a manuálu, dále je vymezení rozsahu ostření, vypínač stabilizace a pod ním přepínač z Normal na Active. Dole je zámek, který stabilizuje objektiv při transportu na 80 mm, nicméně ani v nezamčeném stavu neměl tendenci se samovolně vysouvat. Přezoomování z extrému do extrému je pohodlné, cca 90 stupňů. Podobný rozsah má ruční ostření – nastavené metry kontrolujeme okénkem, to je hodně úzké a moc dobře v něm nejsou údaje vidět. Prstenec pro clonu nemá, ta je řízena fotoaparátem.

Rychlost autofokusu je vynikající. Zkoušel jsem ji v praxi při utkání v rugby a také v mém „norském testu“, kdy objektiv nasazený na přístroji Nikon D7100 bezproblémově udržel v rovině ostrosti přibíhajícího psa a to do velké blízkosti, kde mívají dlouhoohniskové objektivy s průběžným autofokusem problémy. Pokud jde o rychlost ostření, moje poznatky jsou jednoznačně pozitivní.

Stabilizace
Bez ní to fakt nejde. Nominálně bych měl udržet 1/400 sec na 400 mm, nicméně ta kresba tam není a co je delší spíš k pláči jest. Po zapnutí stabilizace je v hledáčku jasný rozdíl – to ovšem se týká obecně jakékoli stabilizace: pokud ji nepoznáte v hledáčku, není k ničemu. Tohle je hodně dobrá stabilizace. Zkoušel jsem objektiv bez stabilizace, v režimu active i normal a ze stativu. Ten z ruky potřebuje opravdu krátké časy, tam jsem byl při té váze bez šance. Nicméně se stabilizací byl výsledek hodně blízký stativu i při 1/50 sec, přičemž režim active mi připadal přece jen lepší. Režim active se doporučuje užívat při focení z jedoucího vozidla, mně ale připadal obecně výkonnější.

Kresba
Je velmi vyrovnaná, zkoušel jsem ji v ohniscích 80, 200 i 400. Nikoho asi nepřekvapí, že je nejlepší při F8.0, ve vyšších hodnotách se projevuje difrakce. Porovnával jsem ji s objektivem Canon 100-400, se kterým mám dlouhodobě dobré zkušenosti a výsledky byly velmi podobné. Na kratším konci se projevuje mírná aberace, nicméně není to nic dramatického.

Soudková vada a vinětace
Ani jedna ani druhá vada nedělaly problémy.

Zde jsou srovnávací snímky při různých clonách. Jde vždy o výřez 100% z rohu obrázku, čim DX (Nikon D7100). Nejdříve je to při 400 mm:

Následuje 200 mm – zde je kresba vyrovnanější v průběhu clonění.

Při 80 mm se projevil náznak barevné vady – jde o nekorigovanou expozici:

Srovnání výkonu stabilizace. Vlevo nahoře vypnuto při 1/50 sec, vpravo režim aktivní, dole vlevo normální a dole vpravo stativ s vypnutou stabilizací.

Shrnutí
Jde o výkonný objektiv 80-400 se slušnou světelností. Kromě Canonu nabízí analogický objektiv pouze Sony (70-400) za 57 tisíc a Sigma. Jeho nejlepší vlastností je rychlost a výkonná stabilizace. Kresba mi připadá poněkud měkčí na to, co bych čekal od objektivu za šedesát tisíc. K fotografování sportovních utkání i přírody je velmi vhodný.

Ukázky:

Prvních 6 obrázků je pořízeo full frame Nikonem 800E (bez low pass filtru), ostatní Nikonem D7100.