Nezařazené

Nikon 20mm f/1,8 G ED, první setkání

Nikon uvedl tento neobyčejný objektiv letos na Photokině spolu s fullframe zrcadlovkou D750. Tam bylo moje první seznámení s tímto objektivem, kratičké. Teď ho mám v ruce znovu, aspoň na pár dní.

Nikon uvedl tento neobyčejný objektiv letos na Photokině spolu s fullframe zrcadlovkou D750. Tam bylo moje první seznámení s tímto objektivem, kratičké. Teď ho mám v ruce znovu, aspoň na pár dní.

Především, je to objektiv určený pro plnoformátové zrcadlovky Nikon s čipem velkým 24 x 36 mm. Zde má tento objektiv zobrazovací úhel 94 stupňů. Lze ho pochopitelně použít i na DX přístrojich s menším čipem, avšak potom je úhel jen 70 stupňů a ohnisko odpovídá 30 mm. Což je pořád ještě příjemné ohnisko, je to jen o málo delší než oblíbená osmadvacítka, nicméně ten hlavní efekt velkého úhlu při velké světelnosti a tudíž malé hloubce ostrosti se ztratí. Proto by o něm měli uvažovat majitelé full frame zrcadlovek a těm s DX jen potud, pokud jsou si jisti, že jejich srdce hoří pro 30 mm ohnisko (ekv.). Pak ale by se asi dalo najít levnější, méně objemné a lehčí řešení.

Hlavní trik a fór nového objektivu je v jeho světelnosti.
Nikon si počíná v budování skleněného parku hodně rozumně. Vsadil na světelnost F1.8 a má v této kategorii ohniska 28mm, 35mm, 50mm a 85mm . Tyto objektivy jsou podstatně levnější než objektivy se světelností F1,4 a odvedou prakticky stejnou práci. Čímž se dostávám k ceně, ta je lehce pod 20 tisícovou hranicí a to je pro objektiv s aspirací na profi třídu důvod k potlesku.

Technická data
Rozsah clon má od F1.8 do rozumných F16. Čoček má 13 v 11 skupinách a ostření je sonické, tudíž velmi rychlé a tiché, pochopitelně vnitřní. Průměr filtru je 77 mm. Rozměry jsou 81.28 x 78.74 mm , váha 357 g. Rozhodně to není žádný střízlík, to Nikkor 20/2.8, který je teď už ve výprodeji, je vedle něho střízlík. Dva členy má s velmi nízkým indexem rozptylu a k snížení výskytu duchů slouží i nanokrystalické vrstvy. V dodávce je kožený sáček, přední a zadní krytka a sluneční clona.


Nic moc k ovládání na něm není. Jediný prstenec slouží k ručnímu ostření a přepínač na levé straně zapne manuál nebo automatické ostření s možností průběžného ručního doostření. V okénku vidíme údaj o vzdálenosti a jakýsi náznak ukazatele hloubky ostrosti pro clonu F16. Zde podotknu, že clona F16 je podstatě největší jakž takž použitelná clona u objektivu FF, F22 a výše už mají neostrou kresbu vlivem ohybu světla o hranu clony.

Jak se s ním fotí Má minimální zkreslení a vinětaci a ostří ve spolupráci s D750 opravdu bleskově. Jde pochopitelně o první dojmy, zatím jsem s ním pořídil opravdu jen první snímky. Nicméně určitý obrázek pro užití jsem si udělal. Zde je ukázka zkreslení, opravdu není o čem mluvit:


Vinětace je velmi mírná při plné světelnosti, když uvážíme, že jde o full frame:


Jak řečeno, jeho světelnost je veliká a má smysl ji používat – k vypíchnutí motivu z pozadí, které je mimo hlooubku ostrosti. To předurčuje tento fotoaparát k živé fotografii reportážního typu, ovšem pod tou podmínkou, že fotograf se k motivu opravdu přiblíží. Tady nestačí, aby byl na dosah, jak radí Bresson, tady musí být na dotyk ramenem… jinak je daleko. Zde je ukázka momentky ve velmi nízké světelné hladině:


Druhá oblast je architektura a interiéry. Zde si myslím že bude velká doména tohoto objektivu.


Pokud jde o krajinu, dnes je v módě hodně širokoúhlé zobrazování s důrazem na nápadný markant v popředí a tam se spíš uplatní ohnisko kolem 16 mm ekv. Tahle dvacítka tak velký efekt nedá.


Na druhou stranu je třeba akcentovat odolnost vůči parazitním paprskům. Nanovrstvy je účinně pochytají, přičemž ty hodně širokoúhlé objektivy s ultrakrátkým ohniskem bývají k odleskům hodně náchylné. Tenhle objektiv stráví slunce v záběru ani nemrkne. V ploše záběru není po odlescích stopy, obrázek není nijak upravovaný.


Jak ale kreslí v různých hodnotách clony? Zde je srovnání s kresbou při plné světelnosti a při zaclonění. Rozdíly jsou minimální, jde o naprosto neupravované snímky, na kliknutí uvidíte výřezy 100%:


Právě tak malé jsou rozdíly mezi kresbou ve středu a rozích, tato ukázka srovnává kresbu v rohu při různých clonách. Měnila se jen clona a přitom jsou různé výsledky jak co do světlosti, tak barevného tónu:


K objektivu se ještě vrátím, protože je hodně zajímavý. Zkusím ho i na DX formátu s tou výhradou, že si myslím, že jeho na malý formát škoda. Ale, kdo ví? Třeba se i tam osvědčí.

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: