|
Čtenáři mohli už poznat výkon tohoto objektivu v recenzi na nový model digitální zrcadlovky Nikon D60. V kitu s tímto objektivem se nový model prodává za cca 17 tisíc (březen 2008). Objektiv existuje i ve variantě bez VR, tedy bez stabilizátoru a pak vyjde přístroj o 1200 méně – znamená to, že tisíc a dvě stovky korun je cena za stabilizaci. Zde je třeba si uvědomit, že z hlediska expozice získáme stabilizací minimálně jeden, spíš dva a při troše klidu a pevné ruky tři stupně navíc, je to investice, myslím, rozhodně rozumná. Zpátky k objektivu jako takovému. Je třeba brát v úvahu, že je to „low end“ objektiv. V jistém smyslu vypadá komicky tím, že je uprostřed širší než na konci… Jeho přední část se při ostření otáčí a v automatickém režimu nelze doostřovat ručně, což jsou všechno znaky low end objektivu. Na otáčení přední čočky je třeba myslet zvláště při použití polarizačního filtru, kde záleží na přesném natočení filtru. Příjemný je jeho obrazový výkon. Na „krátkém“ i „dlouhém“ konci nikoli překvapivě vrcholí na cloně F8.0, nicméně odstup od plné světelnosti není dramatický, i plná světelnost je velmi dobře použitelná k získání ostrých snímků. Naše grafy vyjadřují stoupání, nikoli absolutní hodnoty. Plyne z nich, že kresba při kratším ohnisku rapidněji klesá od clony F8.0 k vyšším hodnotám, nicméně celkově je kresba při použití širšího ohniska lepší než na delším konci. Porovnání kresby na zobrazení kontrolního obrazce (výřez 1:1) získáte pro ohnisko f=18 mm ZDE, pro ohnisko f=55 mm ZDE.
Levý graf znázorňuje průběh ostrosti při různých clonách při ohnisku f=18 mm, vpravo při ohnisku f=55. Je zajímavé, že při delším ohnisku je kresba více vyrovnaná při různých clonách, ale opakuji – celkově je slabší, jak si ověříte na tabulkách z kontrolního obrazce (viz výše).
Soudková vada je při použití kratšího ohniska zřetelná, je to vidět na naší ukázce vpravo. I to je daň za nízkou cenu objektivu, který v kitu i se stabilizací vychází pod tři tisíce, bez stabilizace za neuvěřitelných patnáct set. Takto levnému objektivu na zuby nekoukej a se soudkovou vadou se smiř, říkala babička. Naštěstí je to poslední optická vada, která je na tomto objektivu zřetelná. Rozsah zoomu je patrný na další ukázce – na proklik vidíte plný formát, foceno Nikonem D200:
Když tenhle 18-55, tak rozhodně se stabilizací, která je účinná (třebaže při relativně krátkém položení zoomu není nezbytná). Těch 1200 navíc se vyplatí. Pokud ovšem někdo směřuje k vyšším metám, asi doplní tělo optikou vyšší výkonové třídy. Jako kitový objektiv je rozhodně nadprůměrný, ale to je maximum, co se o něm dá pozitivního říct. Ukázky:
|
Má rozsah 18 až 55 mm, je to tedy trojnásobný zoom, spíš širokoúhlý – ekvivalentem 27-82.5 slouží jako základní objektiv. Obrazový úhel má 760 – 280. Světelný je F3.5 až F5.6. Cloní až na F22 resp. F32. Při trojnásobném zoomu je úbytek světelnosti jeden a půl stupně, to je dost a je to samozřejmě handicap tohoto kitového objektivu. Písmena DX signalizují, že je určen digitálním zrcadlovkám s DX formátem snímače, tedy 23.6 x 15.8 mm. K použití na full size D3 nebo v kinofilmovém přístroji není určen. Písmena VR znamenají „vibration reduction“, tedy je to stabilizovaný objektiv. Je vybaven ultrazvukovým SWM motorem autofokusu. Závit filtru je 52mm, tedy je poměrně malý, což je výhoda – z hlediska menších výdajů za filtry. Má 11 optických členů v 8 skupinách, jedna čočka je asférická. Rozměry má 73×79,5 mm (délka měřená od závitu ke konci objektivu) , váží 265 g. 
|
Čtenáři mohli už poznat výkon tohoto objektivu v recenzi na nový model digitální zrcadlovky Nikon D60. V kitu s tímto objektivem se nový model prodává za cca 17 tisíc (březen 2008). Objektiv existuje i ve variantě bez VR, tedy bez stabilizátoru a pak vyjde přístroj o 1200 méně – znamená to, že tisíc a dvě stovky korun je cena za stabilizaci. Zde je třeba si uvědomit, že z hlediska expozice získáme stabilizací minimálně jeden, spíš dva a při troše klidu a pevné ruky tři stupně navíc, je to investice, myslím, rozhodně rozumná. Zpátky k objektivu jako takovému. Je třeba brát v úvahu, že je to „low end“ objektiv. V jistém smyslu vypadá komicky tím, že je uprostřed širší než na konci… Jeho přední část se při ostření otáčí a v automatickém režimu nelze doostřovat ručně, což jsou všechno znaky low end objektivu. Na otáčení přední čočky je třeba myslet zvláště při použití polarizačního filtru, kde záleží na přesném natočení filtru. Příjemný je jeho obrazový výkon. Na „krátkém“ i „dlouhém“ konci nikoli překvapivě vrcholí na cloně F8.0, nicméně odstup od plné světelnosti není dramatický, i plná světelnost je velmi dobře použitelná k získání ostrých snímků. Naše grafy vyjadřují stoupání, nikoli absolutní hodnoty. Plyne z nich, že kresba při kratším ohnisku rapidněji klesá od clony F8.0 k vyšším hodnotám, nicméně celkově je kresba při použití širšího ohniska lepší než na delším konci. Porovnání kresby na zobrazení kontrolního obrazce (výřez 1:1) získáte pro ohnisko f=18 mm ZDE, pro ohnisko f=55 mm ZDE.
Levý graf znázorňuje průběh ostrosti při různých clonách při ohnisku f=18 mm, vpravo při ohnisku f=55. Je zajímavé, že při delším ohnisku je kresba více vyrovnaná při různých clonách, ale opakuji – celkově je slabší, jak si ověříte na tabulkách z kontrolního obrazce (viz výše).
Soudková vada je při použití kratšího ohniska zřetelná, je to vidět na naší ukázce vpravo. I to je daň za nízkou cenu objektivu, který v kitu i se stabilizací vychází pod tři tisíce, bez stabilizace za neuvěřitelných patnáct set. Takto levnému objektivu na zuby nekoukej a se soudkovou vadou se smiř, říkala babička. Naštěstí je to poslední optická vada, která je na tomto objektivu zřetelná. Rozsah zoomu je patrný na další ukázce – na proklik vidíte plný formát, foceno Nikonem D200:
Když tenhle 18-55, tak rozhodně se stabilizací, která je účinná (třebaže při relativně krátkém položení zoomu není nezbytná). Těch 1200 navíc se vyplatí. Pokud ovšem někdo směřuje k vyšším metám, asi doplní tělo optikou vyšší výkonové třídy. Jako kitový objektiv je rozhodně nadprůměrný, ale to je maximum, co se o něm dá pozitivního říct. Ukázky:
|
