Nikon 10,5 mm F2,8G AF DX (recenze)

	Na spodním snímku je vidět podkovovité vybrání – tam se vkládá želatinový filtr.

Pokračuji v sérii článků o zkušenostech s různými objektivy. Tento je zvláštní krátkostí ohniska. Je to první objektiv typu rybí oko na světě, vyvinutý speciálně pro digitální jednooké zrcadlovky Nikon formátu DX – D1X, D2H, D1H, D1, D200, D100, D80, D70, D70s, D50, D40. Pracuji s ním už déle než rok a musím říci, že jsem nadšený. Nepřímo jsem se už o něm zmínil v článku o napravování zkreslení rybího oka. Mezi námi, tohle „napravování“ pokládám za nesmysl, protože právě kvůli tomu zkreslení takové objektivy používáme. Ale postupme dále.

Je to přístroj s ohniskovou vzdáleností 10,5 mm, tedy prakticky odpovídá 16 mm objektivu kinofilmového přístroje. Má zobrazovací úhel cca 180⁰, nicméně na rozdíl od klasických „rybích ok“ dělá snímky obdélníkové (nikoli kulaté), tedy v normálním formátu s poměrem stran 3:2. Je dlouhý 63 mm, v nejširším místě má též 63 mm. Ohnisko je, rozumí se, pevné, rozsah clon od F2,.8 do F22. Písmena DX znamenají, že je korigován jen pro použití v jednookých zrcadlovkách s půleným formátem CCD 23.6 x 15.8 mm, tedy nikoli full size. Má 10 čoček v 7 skupinách, ostří od 14 cm. Filtry se dají použít jen želatinové, které se zasouvají do vybrání na jeho zadní části. Stojí cca 20 tisíc korun (červenec 2007).

Práce s rybím okem
Tak nejdřív, k čemu je to dobré.
Především je to extrémně širokoúhlý objektiv, takže ho lze použít při fotografování interiérů, jako je to na této ukázce (vnitřek Dómu ve Florencii, Itálie):

Snímek je pořízen z ochozu a opravdu zobrazuje celý prostor chrámu. Je patrné silné perspektivní zkreslení – k němu dochází u všech širokoúhlých objektivů a čím je úhel širší, tím je zkreslení výraznější.

Tohoto zkreslení lze použít k různým výtvarným efektům. Takovou ukázku máme zde:

To je moře, jak se „vaří“ na špičce mysu Dobré naděje v jižní Africe. Horizont je výrazně zakulacen – obrázek už nemá dokumentární charakter. Nicméně i toto zkreslení lze minimalizovat. Podívejte se na další ukázku ze stejné lokality:

Kam zmizelo zakřivení? Jakmile totiž umístíme horizont do středu obrazu, zakřivení se ztratí v obloze a na zemi. V takovém případě ani na první pohled nepoznáme, že se fotografovalo rybím okem. Objektiv tedy funguje jako extrémně širokoúhlý objektiv. Samozřejmě, má to háček – z kompozičních hledisek je střed obrazu „tabu“. Neměl by se výtvarně využívat. Ale pro určité situace je i tento prohřešek povolen.

Podobný případ je na následující ukázce:

Tato kompozice je výrazně centrální. Fotografoval jsem naslepo, svůj Nikon D200 jsem držel v natažených pažích – a racka jsem se skoro dotekl, než vyletěl. Jakmile chceme získat dominantu, musíme s tímto objektivem být velmi blízko, ono slavné „na dosah ruky“ je málo, musíme do objektu téměř strčit (a věřte, že jsem se pštrosů na předchozí ukázce bál!).

Nicméně, zkreslení hraje svoji roli a pro určitý typ obrázků je velmi vhodné. Jako na příklad na této ukázce:

Mému zvrhlému vkusu vyhovují takovéto fotky – zde zkreslení zajímavě (pro mě zajímavě) zkroutilo čáry na silnici:

No a konečně poslední důvod, proč jsem si tento objektiv zamiloval: snáší slunce přímo v záběru. I zde je ohrada umístěna do středu obrazu, ovšem slunce a odlesky na trupech vysloužilých stíhaček USAF poutají pozornost natolik, že „středovost“ neruší. Všimněte si jen jednoho nepatrného odlesku, který by se dal snadno vyretušovat, kdybych chtěl.
Ale já jsem nechtěl, jak by řekl vodník Čochtan…

Shrnutí:
Objektiv Nikon 10,5 mm F2,8G AF DX je určen především k výtvarné a částečně i reportážní a dokumentární práci. Lze ho použít jen na přístrojích Nikon s půleným formátem CCD, nikoli full size (viz zkratku DX). Vyniká skvělou kresbou a skvěle se chová v protisvětle, kde snáší i slunce (a jiné světelné zdroje) v záběru.

	Na spodním snímku je vidět podkovovité vybrání – tam se vkládá želatinový filtr.

Pokračuji v sérii článků o zkušenostech s různými objektivy. Tento je zvláštní krátkostí ohniska. Je to první objektiv typu rybí oko na světě, vyvinutý speciálně pro digitální jednooké zrcadlovky Nikon formátu DX – D1X, D2H, D1H, D1, D200, D100, D80, D70, D70s, D50, D40. Pracuji s ním už déle než rok a musím říci, že jsem nadšený. Nepřímo jsem se už o něm zmínil v článku o napravování zkreslení rybího oka. Mezi námi, tohle „napravování“ pokládám za nesmysl, protože právě kvůli tomu zkreslení takové objektivy používáme. Ale postupme dále.

Je to přístroj s ohniskovou vzdáleností 10,5 mm, tedy prakticky odpovídá 16 mm objektivu kinofilmového přístroje. Má zobrazovací úhel cca 180⁰, nicméně na rozdíl od klasických „rybích ok“ dělá snímky obdélníkové (nikoli kulaté), tedy v normálním formátu s poměrem stran 3:2. Je dlouhý 63 mm, v nejširším místě má též 63 mm. Ohnisko je, rozumí se, pevné, rozsah clon od F2,.8 do F22. Písmena DX znamenají, že je korigován jen pro použití v jednookých zrcadlovkách s půleným formátem CCD 23.6 x 15.8 mm, tedy nikoli full size. Má 10 čoček v 7 skupinách, ostří od 14 cm. Filtry se dají použít jen želatinové, které se zasouvají do vybrání na jeho zadní části. Stojí cca 20 tisíc korun (červenec 2007).

Práce s rybím okem
Tak nejdřív, k čemu je to dobré.
Především je to extrémně širokoúhlý objektiv, takže ho lze použít při fotografování interiérů, jako je to na této ukázce (vnitřek Dómu ve Florencii, Itálie):

Snímek je pořízen z ochozu a opravdu zobrazuje celý prostor chrámu. Je patrné silné perspektivní zkreslení – k němu dochází u všech širokoúhlých objektivů a čím je úhel širší, tím je zkreslení výraznější.

Tohoto zkreslení lze použít k různým výtvarným efektům. Takovou ukázku máme zde:

To je moře, jak se „vaří“ na špičce mysu Dobré naděje v jižní Africe. Horizont je výrazně zakulacen – obrázek už nemá dokumentární charakter. Nicméně i toto zkreslení lze minimalizovat. Podívejte se na další ukázku ze stejné lokality:

Kam zmizelo zakřivení? Jakmile totiž umístíme horizont do středu obrazu, zakřivení se ztratí v obloze a na zemi. V takovém případě ani na první pohled nepoznáme, že se fotografovalo rybím okem. Objektiv tedy funguje jako extrémně širokoúhlý objektiv. Samozřejmě, má to háček – z kompozičních hledisek je střed obrazu „tabu“. Neměl by se výtvarně využívat. Ale pro určité situace je i tento prohřešek povolen.

Podobný případ je na následující ukázce:

Tato kompozice je výrazně centrální. Fotografoval jsem naslepo, svůj Nikon D200 jsem držel v natažených pažích – a racka jsem se skoro dotekl, než vyletěl. Jakmile chceme získat dominantu, musíme s tímto objektivem být velmi blízko, ono slavné „na dosah ruky“ je málo, musíme do objektu téměř strčit (a věřte, že jsem se pštrosů na předchozí ukázce bál!).

Nicméně, zkreslení hraje svoji roli a pro určitý typ obrázků je velmi vhodné. Jako na příklad na této ukázce:

Mému zvrhlému vkusu vyhovují takovéto fotky – zde zkreslení zajímavě (pro mě zajímavě) zkroutilo čáry na silnici:

No a konečně poslední důvod, proč jsem si tento objektiv zamiloval: snáší slunce přímo v záběru. I zde je ohrada umístěna do středu obrazu, ovšem slunce a odlesky na trupech vysloužilých stíhaček USAF poutají pozornost natolik, že „středovost“ neruší. Všimněte si jen jednoho nepatrného odlesku, který by se dal snadno vyretušovat, kdybych chtěl.
Ale já jsem nechtěl, jak by řekl vodník Čochtan…

Shrnutí:
Objektiv Nikon 10,5 mm F2,8G AF DX je určen především k výtvarné a částečně i reportážní a dokumentární práci. Lze ho použít jen na přístrojích Nikon s půleným formátem CCD, nikoli full size (viz zkratku DX). Vyniká skvělou kresbou a skvěle se chová v protisvětle, kde snáší i slunce (a jiné světelné zdroje) v záběru.