A opět Tyle… Jeho webová stránka dokazuje, že opravdu fotografovat umí a celkový průměr hodnocení jeho snímků 9.9 není náhodný. Dnešní snímek zařazuji pro jeho působivost – a jeho vtip.
Není to montáž, asi 150 dB nad hlavou, píše autor v komentáři ke svému snímku a doplňuje: je to před přistávací dráhou letiště na Lanzarote.
150 dB nad hlavou jsme možná už měli, ale zde jde o to, tuto situaci fotograficky vyřešit. Tyle ovládá to, čemu Andreas Feininger (americký fotograf a autor mnoha knih o fotografování, jedna vyšla česky a dá se stáhnout z internetu) říkal „kontrola obrazu“. Jde zde o to, že nekonečná je realita světa kolem nás a my máme omezené prostředky, jak ji fotograficky vyjádřit. Vždy je to volba: jak vyjádřit hluk letadla, letícího nízko nad hlavami? Nejlíp tím, že konfrontuji člověka a letadlo. Jakého člověka? Ve stylizované podobě – zhrouceného na zemi, nemohoucího, nahého. Drtivost převahy stroje znázorním širokoúhlým objektivem. Má to být barevný, nebo černobílý obrázek? Drama lépe vystihuje černobílá fotografie se zvýrazněným nebem a kontrastními mraky. A je z toho fotografie, která je silná, sdělná. Snad by se příběh hlučícího stroje a bezmocného člověka dal řešit i jinak. Každý vyhraněný autor má ale svůj rukopis a tento obrázek nese Tyleho pečeť.
A opět Tyle… Jeho webová stránka dokazuje, že opravdu fotografovat umí a celkový průměr hodnocení jeho snímků 9.9 není náhodný. Dnešní snímek zařazuji pro jeho působivost – a jeho vtip.
Není to montáž, asi 150 dB nad hlavou, píše autor v komentáři ke svému snímku a doplňuje: je to před přistávací dráhou letiště na Lanzarote.
150 dB nad hlavou jsme možná už měli, ale zde jde o to, tuto situaci fotograficky vyřešit. Tyle ovládá to, čemu Andreas Feininger (americký fotograf a autor mnoha knih o fotografování, jedna vyšla česky a dá se stáhnout z internetu) říkal „kontrola obrazu“. Jde zde o to, že nekonečná je realita světa kolem nás a my máme omezené prostředky, jak ji fotograficky vyjádřit. Vždy je to volba: jak vyjádřit hluk letadla, letícího nízko nad hlavami? Nejlíp tím, že konfrontuji člověka a letadlo. Jakého člověka? Ve stylizované podobě – zhrouceného na zemi, nemohoucího, nahého. Drtivost převahy stroje znázorním širokoúhlým objektivem. Má to být barevný, nebo černobílý obrázek? Drama lépe vystihuje černobílá fotografie se zvýrazněným nebem a kontrastními mraky. A je z toho fotografie, která je silná, sdělná. Snad by se příběh hlučícího stroje a bezmocného člověka dal řešit i jinak. Každý vyhraněný autor má ale svůj rukopis a tento obrázek nese Tyleho pečeť.
