|
Zkušenosti z kurzů základů fotografie jsou jednoznačné: posluchačům dělá potíž clonová řada. Co to je a jak se v ní vyznat? Zkusme si v tom udělat trochu jasno.
 Tento obrázek schematicky znázorňuje objektiv starého typu, z doby, kdy „byl ve světě ještě pořádek“. Úplně dole jsou znázorněné clony, od f/2 po f/22. To „malé f“ znamená ohniskovou vzdálenost, takže tím zlomkem se chce vyjádřit, že průměr clony je „ina“ ohniskové vzdálenosti. Takže f/2 je „polovina ohniskové vzdálenosti“, f/16 je „šestnáctina ohniskové vzdálenosti. Při dnešních konstrukcích objektivů jde spíš jen o symbolické vyjádření – nicméně stále se s ním ještě setkáme, nebo s jeho variantou – například – f:2. Používá se ale i velké písmeno F k označení clony, takže f:2 je totéž co F2, znamená to prostě „clona 2“, podobně třeba f:5.6 či F5.6 je „clona 5.6“. Když si prohlédneme obrázky clon, snadno uvěříme, že vždy sousední jsou vůči sobě v poměru 1:2. Takže clona F2 má dvakrát větší plochu než sousední F2.8, propustí dvakrát víc světla. Nebo F8 propustí polovinu světla než sousední F5.6, zato ale propustí dvakrát víc světla než sousední F11. Prostě – větší „dírou“ projde víc světla než menší dírou, v tom by neměl být problém. Terminologický problém je v tom, co tím myslíme, když řekneme „větší“ nebo „menší“ clona. Vždy je třeba si to ujasnit. Někteří lidé myslí pod pojmem „větší clona“ větší otvor, kdežto jiní (například já) pod pojmem „větší clona“ chápu „více zacloněný“ objektiv, tedy větší hodnotu clonového čísla a tudíž menší otvor. Když tedy řeknu „víc zacloňte“, chci tím říci, nastavte vyšší číslo a zmenšete clonový otvor. Toto vše je důležité a kdo to nepochopil, je odsouzen k tápání. Clonová řada je sled těchto clon, jak jsou znázorněny na obrázku, tedy: 2 / 2.8 / 4 / 5.6 / 8 / 11 / 16 / 22 . Řada pokračuje nahoru i dolů, existují objektivy nabízející F1.4 (směrem k většímu otvoru, tedy menší cloně) a naopak vyšší hodnoty, třeba F32, F44, u studiových objektivů to jde ještě výš. V praxi zrcadlovek nejčastěji potkáme rozmezí více méně podobné té řadě, jak je naznačena v tomto odstavci. Clonový kroužek je ovládací prvek na objektivu, jímž ručně cloníme. Moderní objektivy ho však nemají, protože cloní pomocí elektromotorků, podle elektrických impulzů z těla přístroje. Tento kroužek je ale vidět na schematickém obrázku, však jsem upozornil, že jde o objektiv staré konstrukce. Vidíme na něm clony od F2 do F16. „To nad ním“ je stupnice hloubky ostrosti – i ta bývala vyznačena na objektivech staré konstrukce. Podívejte se na ni, je užitečná jen v tom, že vám připomene, že čím větší clona (=menší otvor), tím větší je hloubka ostrosti. To ale není naše dnešní téma. Potud je snad vše jasné. Objektivy staré konstrukce měly ručně, tedy mechanicky ovladatelnou clonu. Na clonovém kroužku byly clony číselně vyznačeny, navíc tam byla západka, abychom clonu přesně nastavili oproti znaménku, nějaké rysce či šipce. A teď pozor: na těch starých objektivech, a možná máte doma nějaký schovaný, podívejte se na něho, bylo možno nastaviti jakési mezistupně, čili „na polovině cesty“. Bylo možno nastavit hodnotu – třebas – mezi F4 a F5.6. Digitální fotografie vyžaduje přesnou expozici a to je důvod, proč se vše co souvisí s expozicí dělí ne na poloviny, ale na třetiny. Takže například kompenzace či korekce EV je dělena na třetiny: ubíráme EV na př. o -0,3 nebo -0,7 nebo -1. A teď pozor: totéž se děje se clonou. I tu můžeme „utahovat“ nebo „otevírat“ po třetinách, už ne po polovinách, jako to bylo dřív (*). Pak ovšem vidíme na stavovém displeji i v hledáčku další hodnoty clon, řada je jakoby „hustší“. Takže čteme například: 5.6 / 6.3 / 7.1 / 8.0 / 9.0 / 10 / 11 / 13 / 14 / 16 / 18 / 20 / 22 Co s tím? Zde samozřejmě neplatí, že sousední = poloviční/dvojnásobný! To je jen číselné vyjádření clonových hodnot s odstupem třetiny, nic víc, nic míň. Dvojnásobky platí teď ne na sousedy, ale na „ob dva sousedy“ – číselně vzato. Ta stará dobrá clonová řada ale platí samozřejmě pořád dál. Takže – a teď si vyzkoušejte sami, jestli jste to pochopili. Co se stane, když mám expozici 1/125 sec při F 7.1 při 100 ISO a změním citlivost na 200 ISO: Řešení je ukryté zde, pokud jste neuhádli, vraťte se k textu a pokuste se ho projít znovu. Tohle je základ, který by měl každý pochopit… * Pro upřesnění: u některých přístrojů lze nastavit škálování kompenzace EV po 1/2, to se pak promítne i do clonové řady, ale myslím, že tato položka v menu je tam „aby toho bylo víc“, praktický smysl to nemá. |
|
Zkušenosti z kurzů základů fotografie jsou jednoznačné: posluchačům dělá potíž clonová řada. Co to je a jak se v ní vyznat? Zkusme si v tom udělat trochu jasno.
Tento obrázek schematicky znázorňuje objektiv starého typu, z doby, kdy „byl ve světě ještě pořádek“. Úplně dole jsou znázorněné clony, od f/2 po f/22. To „malé f“ znamená ohniskovou vzdálenost, takže tím zlomkem se chce vyjádřit, že průměr clony je „ina“ ohniskové vzdálenosti. Takže f/2 je „polovina ohniskové vzdálenosti“, f/16 je „šestnáctina ohniskové vzdálenosti. Při dnešních konstrukcích objektivů jde spíš jen o symbolické vyjádření – nicméně stále se s ním ještě setkáme, nebo s jeho variantou – například – f:2. Používá se ale i velké písmeno F k označení clony, takže f:2 je totéž co F2, znamená to prostě „clona 2“, podobně třeba f:5.6 či F5.6 je „clona 5.6“. Když si prohlédneme obrázky clon, snadno uvěříme, že vždy sousední jsou vůči sobě v poměru 1:2. Takže clona F2 má dvakrát větší plochu než sousední F2.8, propustí dvakrát víc světla. Nebo F8 propustí polovinu světla než sousední F5.6, zato ale propustí dvakrát víc světla než sousední F11. Prostě – větší „dírou“ projde víc světla než menší dírou, v tom by neměl být problém. Terminologický problém je v tom, co tím myslíme, když řekneme „větší“ nebo „menší“ clona. Vždy je třeba si to ujasnit. Někteří lidé myslí pod pojmem „větší clona“ větší otvor, kdežto jiní (například já) pod pojmem „větší clona“ chápu „více zacloněný“ objektiv, tedy větší hodnotu clonového čísla a tudíž menší otvor. Když tedy řeknu „víc zacloňte“, chci tím říci, nastavte vyšší číslo a zmenšete clonový otvor. Toto vše je důležité a kdo to nepochopil, je odsouzen k tápání. Clonová řada je sled těchto clon, jak jsou znázorněny na obrázku, tedy: 2 / 2.8 / 4 / 5.6 / 8 / 11 / 16 / 22 . Řada pokračuje nahoru i dolů, existují objektivy nabízející F1.4 (směrem k většímu otvoru, tedy menší cloně) a naopak vyšší hodnoty, třeba F32, F44, u studiových objektivů to jde ještě výš. V praxi zrcadlovek nejčastěji potkáme rozmezí více méně podobné té řadě, jak je naznačena v tomto odstavci. Clonový kroužek je ovládací prvek na objektivu, jímž ručně cloníme. Moderní objektivy ho však nemají, protože cloní pomocí elektromotorků, podle elektrických impulzů z těla přístroje. Tento kroužek je ale vidět na schematickém obrázku, však jsem upozornil, že jde o objektiv staré konstrukce. Vidíme na něm clony od F2 do F16. „To nad ním“ je stupnice hloubky ostrosti – i ta bývala vyznačena na objektivech staré konstrukce. Podívejte se na ni, je užitečná jen v tom, že vám připomene, že čím větší clona (=menší otvor), tím větší je hloubka ostrosti. To ale není naše dnešní téma. Potud je snad vše jasné. Objektivy staré konstrukce měly ručně, tedy mechanicky ovladatelnou clonu. Na clonovém kroužku byly clony číselně vyznačeny, navíc tam byla západka, abychom clonu přesně nastavili oproti znaménku, nějaké rysce či šipce. A teď pozor: na těch starých objektivech, a možná máte doma nějaký schovaný, podívejte se na něho, bylo možno nastaviti jakési mezistupně, čili „na polovině cesty“. Bylo možno nastavit hodnotu – třebas – mezi F4 a F5.6. Digitální fotografie vyžaduje přesnou expozici a to je důvod, proč se vše co souvisí s expozicí dělí ne na poloviny, ale na třetiny. Takže například kompenzace či korekce EV je dělena na třetiny: ubíráme EV na př. o -0,3 nebo -0,7 nebo -1. A teď pozor: totéž se děje se clonou. I tu můžeme „utahovat“ nebo „otevírat“ po třetinách, už ne po polovinách, jako to bylo dřív (*). Pak ovšem vidíme na stavovém displeji i v hledáčku další hodnoty clon, řada je jakoby „hustší“. Takže čteme například: 5.6 / 6.3 / 7.1 / 8.0 / 9.0 / 10 / 11 / 13 / 14 / 16 / 18 / 20 / 22 Co s tím? Zde samozřejmě neplatí, že sousední = poloviční/dvojnásobný! To je jen číselné vyjádření clonových hodnot s odstupem třetiny, nic víc, nic míň. Dvojnásobky platí teď ne na sousedy, ale na „ob dva sousedy“ – číselně vzato. Ta stará dobrá clonová řada ale platí samozřejmě pořád dál. Takže – a teď si vyzkoušejte sami, jestli jste to pochopili. Co se stane, když mám expozici 1/125 sec při F 7.1 při 100 ISO a změním citlivost na 200 ISO: Řešení je ukryté zde, pokud jste neuhádli, vraťte se k textu a pokuste se ho projít znovu. Tohle je základ, který by měl každý pochopit… * Pro upřesnění: u některých přístrojů lze nastavit škálování kompenzace EV po 1/2, to se pak promítne i do clonové řady, ale myslím, že tato položka v menu je tam „aby toho bylo víc“, praktický smysl to nemá. |
