|
Loni v září jsme se zde zastavili u snímku Martina Kopřivy, zobrazujícího větrný mlýn při podvečerním osvětlení. Autor se k motivu vrací a podívejme se na poslední výsledek. Snímek se jmenuje Pohádková noc a zobrazuje týž mlýn za podobné situace. Tak především: je velmi správné, když se autor k motivu vrací. Všimli jsme si toho už loni, že Martin Kopřiva fotografuje tento mlýn soustavně – a je to ostatně zřejmé i z jeho osobního webu. Na tomto webu je i varianta zde zveřejněného snímku: mlýn je fotografován z trochu jiného úhlu, takže měsíc se dostal o něco více doleva a zvonička je k mlýnu přiblížena. Také barevnost je posunuta do modré, kdežto zde je posunuta do červena. Šťastnější je zřejmě toto finální řešení, vystavené v naší Galerii. Tři světla, totiž světlo nahoře na mlýně, Měsíc a světlo na úpatí mlýna tvoří trojúhelník a vršek mlýna, turistický ukazatel a tmavý vchod tvoří další trojúhelník. Oba trojúhelníky se prolínají a tvoří kompaktní celek. V komentářích k obrázku navrhuje jeden z diváků, že by se zvonička měla narovnat. T by samozřejmě byla chyba. Právě to nereálné nachýlení turistického ukazatele (a stromu vpravo) přispívají ke kouzelné atmosféře snímku. Mnohdy právě takovéto zdánlivé nedostatky jsou hlavní předností fotografie. Ne vždycky to, co je „reálné“ a „správné“ je také působivé. Poslední poznámka je rázu technického. V popisu svého snímku autor píše: To je zřejmě poznámka rázu poetického a nikoli technického. Takový snímek se o půlnoci asi pořídit nedá… Noční snímky se nejlépe dělají za zbytkového večerního osvětlení, a tak to muselo být i tentokrát. Mlýn rozhodně není osvětlen Měsícem – z hlediska Měsíce je snímán vlastně v protisvětle a přesto má zřetelně prokreslenou fasádu a také detaily na louce před mlýnem jsou zřetelně patrné. To svědčí o tom, že i tento obrázek byl pořízen v podvečer. Samozřejmě, není snadné stanovit správnou expozici – oproti údajům poskytnutým automatickou je třeba jít o hodně dolů, obvykle je to o -0,7 EV, ale v konkrétních případech může být hodnota podexpozice menší. A samozřejmě, snad nemusím dodávat, že fotografujeme ze stativu a pak ovšem naprosto nemá smysl používat vysoké hodnoty ISO. Martin Kopřiva: Pohádková noc |
|
Loni v září jsme se zde zastavili u snímku Martina Kopřivy, zobrazujícího větrný mlýn při podvečerním osvětlení. Autor se k motivu vrací a podívejme se na poslední výsledek. Snímek se jmenuje Pohádková noc a zobrazuje týž mlýn za podobné situace. Tak především: je velmi správné, když se autor k motivu vrací. Všimli jsme si toho už loni, že Martin Kopřiva fotografuje tento mlýn soustavně – a je to ostatně zřejmé i z jeho osobního webu. Na tomto webu je i varianta zde zveřejněného snímku: mlýn je fotografován z trochu jiného úhlu, takže měsíc se dostal o něco více doleva a zvonička je k mlýnu přiblížena. Také barevnost je posunuta do modré, kdežto zde je posunuta do červena. Šťastnější je zřejmě toto finální řešení, vystavené v naší Galerii. Tři světla, totiž světlo nahoře na mlýně, Měsíc a světlo na úpatí mlýna tvoří trojúhelník a vršek mlýna, turistický ukazatel a tmavý vchod tvoří další trojúhelník. Oba trojúhelníky se prolínají a tvoří kompaktní celek. V komentářích k obrázku navrhuje jeden z diváků, že by se zvonička měla narovnat. T by samozřejmě byla chyba. Právě to nereálné nachýlení turistického ukazatele (a stromu vpravo) přispívají ke kouzelné atmosféře snímku. Mnohdy právě takovéto zdánlivé nedostatky jsou hlavní předností fotografie. Ne vždycky to, co je „reálné“ a „správné“ je také působivé. Poslední poznámka je rázu technického. V popisu svého snímku autor píše: To je zřejmě poznámka rázu poetického a nikoli technického. Takový snímek se o půlnoci asi pořídit nedá… Noční snímky se nejlépe dělají za zbytkového večerního osvětlení, a tak to muselo být i tentokrát. Mlýn rozhodně není osvětlen Měsícem – z hlediska Měsíce je snímán vlastně v protisvětle a přesto má zřetelně prokreslenou fasádu a také detaily na louce před mlýnem jsou zřetelně patrné. To svědčí o tom, že i tento obrázek byl pořízen v podvečer. Samozřejmě, není snadné stanovit správnou expozici – oproti údajům poskytnutým automatickou je třeba jít o hodně dolů, obvykle je to o -0,7 EV, ale v konkrétních případech může být hodnota podexpozice menší. A samozřejmě, snad nemusím dodávat, že fotografujeme ze stativu a pak ovšem naprosto nemá smysl používat vysoké hodnoty ISO. Martin Kopřiva: Pohádková noc |
