Nezařazené

Najít si téma


Fotografická výprava IDIFu v Kalifornii pokračovala ve středu cestou do Yosemite. Dorazili jsme do horského kalifornského městečka Mariposa,které prožilo své chvíle slávy za zlaté horečky před více než dvěma sty lety. Dnes je to turistické středisko, velice úhledné, příjemné. Jaké si najít téma? Našel jsem si ho: kamenné vězení z devatenáctého století.
Ještě dnes se v USA staví hodně ze dřeva a dovedu si představit, že v devatenáctém století, v městečku jako je Mariposa, bylo dřevo převládajícím stavebním materiálem. Jak praví kronika, zdejším otcům města došla trpělivost, když jim shořelo vězení i s vězněm a rozhodli se tedy, že postaví nové, z kamene, s šibenicí před vchodem. Šibenice zde už není, jenom sloup veřejného osvětlení, vězení zůstalo, s impozantními železnými mřížemi. Domu jsem si všiml ještě dřív, než jsem zjisti, co je zač. O jeho původu a smyslu použití svědčí velká kamenná deska, vsazená do stěny hned vedle vchodu. Hledal jsme tedy různé způsoby, jak tuto budovu vyfotografovat – přitom jako turista jsem měl opravdu jen málo času: přijeli jsme někdy v pět odpoledne a chystáme se vyrazit zítra v pět ráno. Bohužel tedy nebudu moci budovu vyfotit i za jitřního světla. To je škoda a chyba – když se chci zhostit takovéího úkolu, musím vyzkoušet všechny možné úhly a samozřejmě všechna možná osvětlení. Nezbylo než použít světlo odpolední, večerní – a vyfotit budovu v noci. Více napoví fotografe s komentářem, jako ukázka metody, jak zvolit téma a jak se kolem něho musí běhat a koumat:

Nejdříve musím podat informaci, jak vlastně ta budova vypadá. Použil jsem širokoúhlý objektiv (ekv. 28 mm) a polarizační filtr, aby vynikly mraky. V editoru jsem trochu napravil kácející se linie. Pořídil jsem asi 10 snímků – nechal jsem vjet auto do záběru kvůli kompozici. Vyzkoušel jsem i záběr bez auta, byl nudný, mrtvý.

Opodál, na druhé straně silnice, je požární hydrant. Napadlo mě, že by mohl figurovat jako strážce té věznice. Takže tohle je druhá varianta snímku – se “strážcem”. Mám ale pocit, že strážce je příliš nápadný, že na sebe strhává pozornost. Asi je ten předešlý snmek přece jen lepší.

Tokhle je nejstřízlivější variata – záběr je čelní, úprava sbíhajících se linií ještě zvýraznila geometričnost. Je to vězení, a to by mělo být strohé, ne?

Tudy vězni vcházeli, a tudy je vyváděli, i proto, aby je propustili i proto, aby je pověsili na šibenici před vchodem. Tudy i vězňové utíkali, když přemohli stráž – podle kroniky jednoho chytili až v Oregonu!

Šlo mi o vyjádření pochmurnosti místa. Snímek je zezadu, zadní trakt, s rourami a také s vegetací. Fotil jsem večer, s bleskem, aby to bylo hodně tvrdé, až odpudivé.

Závěrečný snímek, vězení v noci. Fotil jsme ho nadvakrát, se zbytkovým osvětlením. Nejdřív jsem ale fotil moc brzy a obloha vyšla světlá. Podruhé jsme přišel už pozdě, snad o deset minut, a musel jsme expozici honit moc vysokým ISO s nezbytnou pokutou šumu. Omlouvám se.

Fotografická výprava IDIFu v Kalifornii pokračovala ve středu cestou do Yosemite. Dorazili jsme do horského kalifornského městečka Mariposa,které prožilo své chvíle slávy za zlaté horečky před více než dvěma sty lety. Dnes je to turistické středisko, velice úhledné, příjemné. Jaké si najít téma? Našel jsem si ho: kamenné vězení z devatenáctého století.
Ještě dnes se v USA staví hodně ze dřeva a dovedu si představit, že v devatenáctém století, v městečku jako je Mariposa, bylo dřevo převládajícím stavebním materiálem. Jak praví kronika, zdejším otcům města došla trpělivost, když jim shořelo vězení i s vězněm a rozhodli se tedy, že postaví nové, z kamene, s šibenicí před vchodem. Šibenice zde už není, jenom sloup veřejného osvětlení, vězení zůstalo, s impozantními železnými mřížemi. Domu jsem si všiml ještě dřív, než jsem zjisti, co je zač. O jeho původu a smyslu použití svědčí velká kamenná deska, vsazená do stěny hned vedle vchodu. Hledal jsme tedy různé způsoby, jak tuto budovu vyfotografovat – přitom jako turista jsem měl opravdu jen málo času: přijeli jsme někdy v pět odpoledne a chystáme se vyrazit zítra v pět ráno. Bohužel tedy nebudu moci budovu vyfotit i za jitřního světla. To je škoda a chyba – když se chci zhostit takovéího úkolu, musím vyzkoušet všechny možné úhly a samozřejmě všechna možná osvětlení. Nezbylo než použít světlo odpolední, večerní – a vyfotit budovu v noci. Více napoví fotografe s komentářem, jako ukázka metody, jak zvolit téma a jak se kolem něho musí běhat a koumat:

Nejdříve musím podat informaci, jak vlastně ta budova vypadá. Použil jsem širokoúhlý objektiv (ekv. 28 mm) a polarizační filtr, aby vynikly mraky. V editoru jsem trochu napravil kácející se linie. Pořídil jsem asi 10 snímků – nechal jsem vjet auto do záběru kvůli kompozici. Vyzkoušel jsem i záběr bez auta, byl nudný, mrtvý.

Opodál, na druhé straně silnice, je požární hydrant. Napadlo mě, že by mohl figurovat jako strážce té věznice. Takže tohle je druhá varianta snímku – se “strážcem”. Mám ale pocit, že strážce je příliš nápadný, že na sebe strhává pozornost. Asi je ten předešlý snmek přece jen lepší.

Tokhle je nejstřízlivější variata – záběr je čelní, úprava sbíhajících se linií ještě zvýraznila geometričnost. Je to vězení, a to by mělo být strohé, ne?

Tudy vězni vcházeli, a tudy je vyváděli, i proto, aby je propustili i proto, aby je pověsili na šibenici před vchodem. Tudy i vězňové utíkali, když přemohli stráž – podle kroniky jednoho chytili až v Oregonu!

Šlo mi o vyjádření pochmurnosti místa. Snímek je zezadu, zadní trakt, s rourami a také s vegetací. Fotil jsem večer, s bleskem, aby to bylo hodně tvrdé, až odpudivé.

Závěrečný snímek, vězení v noci. Fotil jsme ho nadvakrát, se zbytkovým osvětlením. Nejdřív jsem ale fotil moc brzy a obloha vyšla světlá. Podruhé jsme přišel už pozdě, snad o deset minut, a musel jsme expozici honit moc vysokým ISO s nezbytnou pokutou šumu. Omlouvám se.

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: