Byla to tak trochu blamáž, těšil jsem se na praktické provětrání nového blesku 600EX-RT a místo toho jsem omylem popadl klasickou 580! Nicméně je to příležitost k malé ukázce svícení bleskem jaksi z ruky.
Můj dlouholetý kamarád Martin Zhouf měl v galerii Nemesis vernisáž výstavy svých obrazů a já mu výstavu zahajoval. Pěkná příležitost k provětrání blesku!
Byla to tak trochu blamáž, těšil jsem se na praktické provětrání nového blesku 600EX-RT a místo toho jsem omylem popadl klasickou 580! Nicméně je to příležitost k malé ukázce svícení bleskem jaksi z ruky.
Můj dlouholetý kamarád Martin Zhouf měl v galerii Nemesis vernisáž výstavy svých obrazů a já mu výstavu zahajoval. Pěkná příležitost k provětrání blesku!
Každý má dnes blesk ve foťáku, to je tzv. vestavěný blesk. Vyšší svěcení jsou externí blesky, dnes už se zpravidla vkládají do aktivních sáněk, která zajišťují nejen synchronizaci (tj. to, že blesk blýskne přesně v tom okamžiku, kdy stiskneme spoušť a otevře se závěrka), ale i další komunikaci s aparátem: především sdělí blesku, jaké je aktuální nastavení zoomu, tedy jaká je ohnisková vzdálenost a tudíž úhel záběru. Bylo by přece zbytečné, aby blesk pokrýval úhel dejme domu 40 stupňů, když je zoom nastavený na 20 stupňů. Dřív to bylo jinak, blesk býval spojený s přístrojem kabelem – a o ohnisku neměl tušení, ale to je historie (i když i ten kabel má dodnes své opodstatnění, ale o to někdy jindy).
Sáňky jsou pochopitelně na fotoaparátu. Nicméně skvělé je bezdrátové řízení blesku: fotoaparát je s bleskem spojen na dálku a blesku tedy nemusí být na něm připevněný. Jsou dva základní systémy bezdrátového řízení. Jeden je infra – tedy na podobném principu, jako dálkové ovládání televizoru, druhý je rádiové. To druhé má tu výhodu, že se fotoaparát nemusí s bleskem vidět, kdežto při infra řízení musí být přímý dosah a někdy to dělá problémy.
Je v tom ale háček.
Váš fotoaparát, konkrétně vaše zrcadlovka, nesetkal jsem se totiž s kompaktem takto vybaveným, musí umět bezdrátově řídit externí blesky. Pracoval jsem s bleskem Canon. Musíte mít model 60D, 600D nebo 7D, abyste mohli blesk řídit na dálku – anebo si koupit řídící jednotku ST-E2 a ona potvora stojí pět tisíc. O důvod víc, proč si koupit třeba zrovna ten Canon 600D.
Já mám ve velikosti APS-C Canona 7D, takže řídící jednotku nepotřebuju.
Tohle je první zkušební cvak z té série. Zařadil jsem ho, abych na něm demonstroval princip: vidíte, že světlo je jasně vedeno z jedné strany, není tedy plošné. Blesk byl puštěný na plný výkon. Proto je ozářená strana tváře přepálená.
Takže stačí stáhnout výkon blesku – dělá se to stejně, jako nastavujeme expoziční kompenzaci, v tomto případě půjdeme do mínusu -2/3. A už to vypadá mnohem líp!
Ono to dobře vypadá i při běžném cvakání skupinky kamarádů. Obličeje jsou prokreslené – vlevo malíř Milan Fibiger (asi znáte jeho ilustrace Tarzana), uprostřed Martin Zhouf, vpravo spisovatel Jiří Walker Procházka. Vzadu se producíruje malířka Jana Šloufová. Není důvod, proč by takováhle skupinka měla být vypálená a nepříjemná na pohled.
Blesk držím v levé ruce a fotím pravou rukou. Fotka nemá žádné nepříjemné charakteristické rysy flešované fotky – není placatá, vypálená.
Vestavěný blesk se dá v menu nastavit tak, aby jenom řídil externí blesk a světelně nezasahoval do obrazu. Lze ale i jinak, aby byl světelně rovnocenný anebo v určitém poměru.
Figury mají jiskru v oku a stíny ve tvářích. Zeptáte se možná, jak je to se změkčovacími předsádkami a softboxy. Na makro je to super, ale na takovéto společenské focení to myslím nemá velký efekt, ale je to věc názoru. Další otázka se může týkat nastavení bílé. Zde je to automatické WB. Je to načervenalé, ale ono to tak v reálu vypadá. Fotka je focená v RAW a nebyl by tedy problém ji trochu ochladit. Ale pak vypadá nepřirozeně, nechal jsem ji tedy tak, jak je.
Jděte se na výstavu podívat, nejsou tam zdaleka jen obrázky Martina Zhoufa – je to galerie věnovaná fantasy artu. Dá se tam koupit všechno možné… i moje geniální malby. Fakt, někdo si tam nedávno koupil můj obraz, jsem pyšný!
