| Zima přišla letos dřív než loni a zdá se, že si sněhu opravdu hodně užijeme. Vyrazil jsme ven už s prvními vločkami a zde je několik postřehů. Především je třeba si něco říci o kompenzaci expozice. Tahle veledůležitá funkce se pořád pořád – a většinou ji používáme v režimu „do mínusu“: na slunečného počasí se tak vyvarujeme přepáleným jasům, obrázky jsou sytější (a někdy ostřejší, protože funkce obvykle zkrátí dobu expozice). Na sněhu je příležitost, kdy použijeme kompenzaci do plusu. Ukažme si typický příklad – vyfotil jsem za prudkého slunce naši ulici:
 S obrázkem jsem nic nedělal, jen jsem ho zmenšil. Všimněte si, že sníh není bílý, je našedlý. Co se s ním bude dělat, když nastavím kompenzaci expozice do plusu? Na dalších ukázkách vidíte výřezy 1:1 ze spodní části obrázků, které jsem ze stejného místa postupně exponoval. Výchozí snímek byl bez kompenzace a postupně jsem snímal s kompenzací +0,3, dále +0,7, +1 a +1,3. Takže to vypadá následovně:
Vidíte, jak s rostoucí kompenzací (správně bychom měli říkat korekcí) je sníh bělejší! Dokonce ani při korekci +1 3 se neztrácejí detaily ve sněhu! Jak to vypadá s přepaly? Tady je ukázka přepalů té varianty, která byla pořízena s korekcí +1 EV:
 Vidíte, že to není žádná hrůza. Přepaly jsou na fasádě domku v pozadí, trochu ve stopě auta a v červeném kanálu na domcích po stranách. Celkově je ale obrázek v pořádku, přepaly v něm nejsou problém. Podívejme se ale na další ukázku. Opět, je pořízena bez jakékoli korekce:
 Jak to vypadá s přepaly? Tady je ukázka:
 Řeknete si, že je to záhada hlavolamu. Je tu sníh, žádná korekce a v obrázku jsou přepaly a před tím žádné přepaly nebyly a sníh byl dokonce šedivý! Vysvětlení je jednoduché. Expoziční automatika je kalibrovaná na odrazivost střední šedé, tedy na tzv. osmnáctiprocentní odrazivost. Takovou odrazivost má příroda, když je vše zelené, když všechno kvete. Když ale v záběru převažuje bílá plocha ostře napálená sluncem, automatika je tím pomýlena a zbytečně utahuje clonu a zbytečně zkracuje expozici – jako když oslněný člověk mhouří oči. Takový případ je na prvním příkladu – a zde tedy nesmíme s kompenzací (lépe korekcí) šetřit. Jenže v druhém případě sníh nepřevažuje – je ho podstatně méně a jeho působivost na automatiku vyvažují temné kmeny stromů. Takže tento snímek v podstatě žádnou korekci nepotřebuje, dokonce by mu neuškodila malá korekce do mínusu. Je tedy třeba pečlivě zvažovat, zda bílá plocha sněhu hraje rozhodující nebo podružnou roli (když je poměrně malá). No a samozřejmě dobrý rádce je histogram, případně na zrcadlovkách a některých kompaktech indikátor přepalů na prohlíženém obrázku. To jsou rozhodující ukazatelé, jimiž se máme řídit, aby expozice byla správná, aby odpovídala světleným podmínkám – a odrazivosti motivu. Zmateni? Kdo má kompakt, může se uchýlit k přednastaveným režimům, tam jistě najde režim sníh. Ten za něho udělá vše potřebné. Mezi námi, udělá jen jedno – nastaví kompenzaci (korekci) do plusu… Ale nemusíme o tom vědět, nastavujeme ikonu sněhuláka a ne nějaké cizí slovo! |
||||||
| Zima přišla letos dřív než loni a zdá se, že si sněhu opravdu hodně užijeme. Vyrazil jsme ven už s prvními vločkami a zde je několik postřehů. Především je třeba si něco říci o kompenzaci expozice. Tahle veledůležitá funkce se pořád pořád – a většinou ji používáme v režimu „do mínusu“: na slunečného počasí se tak vyvarujeme přepáleným jasům, obrázky jsou sytější (a někdy ostřejší, protože funkce obvykle zkrátí dobu expozice). Na sněhu je příležitost, kdy použijeme kompenzaci do plusu. Ukažme si typický příklad – vyfotil jsem za prudkého slunce naši ulici:
S obrázkem jsem nic nedělal, jen jsem ho zmenšil. Všimněte si, že sníh není bílý, je našedlý. Co se s ním bude dělat, když nastavím kompenzaci expozice do plusu? Na dalších ukázkách vidíte výřezy 1:1 ze spodní části obrázků, které jsem ze stejného místa postupně exponoval. Výchozí snímek byl bez kompenzace a postupně jsem snímal s kompenzací +0,3, dále +0,7, +1 a +1,3. Takže to vypadá následovně:
Vidíte, jak s rostoucí kompenzací (správně bychom měli říkat korekcí) je sníh bělejší! Dokonce ani při korekci +1 3 se neztrácejí detaily ve sněhu! Jak to vypadá s přepaly? Tady je ukázka přepalů té varianty, která byla pořízena s korekcí +1 EV:
Vidíte, že to není žádná hrůza. Přepaly jsou na fasádě domku v pozadí, trochu ve stopě auta a v červeném kanálu na domcích po stranách. Celkově je ale obrázek v pořádku, přepaly v něm nejsou problém. Podívejme se ale na další ukázku. Opět, je pořízena bez jakékoli korekce:
Jak to vypadá s přepaly? Tady je ukázka:
Řeknete si, že je to záhada hlavolamu. Je tu sníh, žádná korekce a v obrázku jsou přepaly a před tím žádné přepaly nebyly a sníh byl dokonce šedivý! Vysvětlení je jednoduché. Expoziční automatika je kalibrovaná na odrazivost střední šedé, tedy na tzv. osmnáctiprocentní odrazivost. Takovou odrazivost má příroda, když je vše zelené, když všechno kvete. Když ale v záběru převažuje bílá plocha ostře napálená sluncem, automatika je tím pomýlena a zbytečně utahuje clonu a zbytečně zkracuje expozici – jako když oslněný člověk mhouří oči. Takový případ je na prvním příkladu – a zde tedy nesmíme s kompenzací (lépe korekcí) šetřit. Jenže v druhém případě sníh nepřevažuje – je ho podstatně méně a jeho působivost na automatiku vyvažují temné kmeny stromů. Takže tento snímek v podstatě žádnou korekci nepotřebuje, dokonce by mu neuškodila malá korekce do mínusu. Je tedy třeba pečlivě zvažovat, zda bílá plocha sněhu hraje rozhodující nebo podružnou roli (když je poměrně malá). No a samozřejmě dobrý rádce je histogram, případně na zrcadlovkách a některých kompaktech indikátor přepalů na prohlíženém obrázku. To jsou rozhodující ukazatelé, jimiž se máme řídit, aby expozice byla správná, aby odpovídala světleným podmínkám – a odrazivosti motivu. Zmateni? Kdo má kompakt, může se uchýlit k přednastaveným režimům, tam jistě najde režim sníh. Ten za něho udělá vše potřebné. Mezi námi, udělá jen jedno – nastaví kompenzaci (korekci) do plusu… Ale nemusíme o tom vědět, nastavujeme ikonu sněhuláka a ne nějaké cizí slovo! |
||||||
