Nezařazené

Na skok v Tibetu – klášter Drepung v Lhase (9)

V chrámech a klášterech se většinou nesmí fotit – uvnitř místnosti. V Drepungu to jde. Takže jsem fotil…
V Drepungu dřív žilo až 20 tisíc mnichů, teď jich je tam 700. Právě tady vznikly protičínské nepokoje v roce 2008. Takže i dnes je tu vojenská posádka, a část kláštera se nesmí fotit. V podstatě ale vypadá nějak takto:

Ano, je to opravdu velké stavení. Drepung je proslulý i skalními malbami. Ty jsou samozřejmě doplněné šátečky s modlitbami.

Můžete tu fotit poutníky, mě zaujala údržba modlicích mlýnků. To víte, že je třeba je naolejovat. Tady technicky žádné záhady nejsou. Bylo to venku, tak jsem si hlídal, abych měl clonu kolem F8.0, kde to kreslí nejlíp, a abych neujel s expozicí. No, tady jsem trochu ujel na 1/125, já jsem už starý opičák a věřím rychlostem od pětisetiny nahoru… 🙂 Ale vyšlo to, ostré to více méně je.

Jo, tak to je pěkné. Ale vidíte do i jinde. V Drepungu ale můžete fotit uvnitř – zaplatíte obnos cca 50 našich korun a jdete do toho. Pravda, kaplí je tu velmi, velmi mnoho… Tak tady je fakt tma, ISO 4000 bylo více méně minimum snesitelnosti, abych se při cloně F2.8 dostal na svou milou pětisetinu při kompenzaci -1. Kdo pozorně sleduje moje články mi může vytknout, že jsem nefotil v manuálu, jak vždy radím při focení, kde je hodně umělého světla. Měl by pravdu, a teď sám už nevím, jestli to byl záměr nebo zapomnětlivost. Takových proměnlivých světelných poměrech je dobře fotit na manuál, to je svatá pravda.

Na dalším snímku je mnich s bubnem, všimněte si zakřivení paličky. To bílé za ním i vpředu, to jsou jakési bílé šály, které nosí poutníci a odevzdávají je na svatých místech.

V další kapli jsem sledoval mnicha při rozžínání kadidla. Teď mu to chytlo… Tady byla kompenzace -1 1/3 EV. Čím větší tma, tím větší musí být kompenzace. Anebo to fotit na manuál, jak řečeno výše. Zde vyšla expozice na 1/160 sec pri F2.8 a ISO 4000.

Však taky byl na svůj výkon pyšný!

Byl to jeden z nejsilnějších fotografických zážitků. Skoro tma, jen několik čadivých lampiček. Ne, tady by se žádný kompakt nechytil, tohle byla ultimativní zkouška Canonu EOS Mark II – v zájmu spravedlnosti dlužno dodat, že odpovídající Nikony by jistě odvedly stejně dobrou práci.

No a seriálů uzavřu fotkou, která se mi líbí nejvíc. Zase je to setina při ISO 4000, tady ale žádná kompenzace nebyla, jak čtu v EXIF, ohnisko f=19. Dej bůh spolu s Budhou štěstí tomu dítěti. Odpříště zase aktuálně, dnes se vracím z Koreje.
Váš Aston

V chrámech a klášterech se většinou nesmí fotit – uvnitř místnosti. V Drepungu to jde. Takže jsem fotil…
V Drepungu dřív žilo až 20 tisíc mnichů, teď jich je tam 700. Právě tady vznikly protičínské nepokoje v roce 2008. Takže i dnes je tu vojenská posádka, a část kláštera se nesmí fotit. V podstatě ale vypadá nějak takto:

Ano, je to opravdu velké stavení. Drepung je proslulý i skalními malbami. Ty jsou samozřejmě doplněné šátečky s modlitbami.

Můžete tu fotit poutníky, mě zaujala údržba modlicích mlýnků. To víte, že je třeba je naolejovat. Tady technicky žádné záhady nejsou. Bylo to venku, tak jsem si hlídal, abych měl clonu kolem F8.0, kde to kreslí nejlíp, a abych neujel s expozicí. No, tady jsem trochu ujel na 1/125, já jsem už starý opičák a věřím rychlostem od pětisetiny nahoru… 🙂 Ale vyšlo to, ostré to více méně je.

Jo, tak to je pěkné. Ale vidíte do i jinde. V Drepungu ale můžete fotit uvnitř – zaplatíte obnos cca 50 našich korun a jdete do toho. Pravda, kaplí je tu velmi, velmi mnoho… Tak tady je fakt tma, ISO 4000 bylo více méně minimum snesitelnosti, abych se při cloně F2.8 dostal na svou milou pětisetinu při kompenzaci -1. Kdo pozorně sleduje moje články mi může vytknout, že jsem nefotil v manuálu, jak vždy radím při focení, kde je hodně umělého světla. Měl by pravdu, a teď sám už nevím, jestli to byl záměr nebo zapomnětlivost. Takových proměnlivých světelných poměrech je dobře fotit na manuál, to je svatá pravda.

Na dalším snímku je mnich s bubnem, všimněte si zakřivení paličky. To bílé za ním i vpředu, to jsou jakési bílé šály, které nosí poutníci a odevzdávají je na svatých místech.

V další kapli jsem sledoval mnicha při rozžínání kadidla. Teď mu to chytlo… Tady byla kompenzace -1 1/3 EV. Čím větší tma, tím větší musí být kompenzace. Anebo to fotit na manuál, jak řečeno výše. Zde vyšla expozice na 1/160 sec pri F2.8 a ISO 4000.

Však taky byl na svůj výkon pyšný!

Byl to jeden z nejsilnějších fotografických zážitků. Skoro tma, jen několik čadivých lampiček. Ne, tady by se žádný kompakt nechytil, tohle byla ultimativní zkouška Canonu EOS Mark II – v zájmu spravedlnosti dlužno dodat, že odpovídající Nikony by jistě odvedly stejně dobrou práci.

No a seriálů uzavřu fotkou, která se mi líbí nejvíc. Zase je to setina při ISO 4000, tady ale žádná kompenzace nebyla, jak čtu v EXIF, ohnisko f=19. Dej bůh spolu s Budhou štěstí tomu dítěti. Odpříště zase aktuálně, dnes se vracím z Koreje.
Váš Aston