Budete si myslet, že jsem na fotografie Pavla Tyleho vysazený, ale já fakt nejdřív koukám na fotky a pak teprve zkoumám, kdo je udělal! Tahle je další ze série výborných fotografií autora, jeho osobní galerie je zde.
Fotografie je černobílá – barva by jí určitě ublížila: odstíny šedi zde působí jako stylizační prvek. Špatné, sychravé počasí, spadané listí, to vše jsou symboly stáří, které je zde zobrazeno. Výborné využití dlouhého ohniska – je tu minimální hloubka ostrosti (skoro se až zdá, že bylo v Photoshopu pomoženo, ale ve fotografii, stejně jako v lásce, je dovoleno vše, co vede k dobrému výsledku (pokud není poškozen materiál 🙂 ). Výraz té paní, poloha rukou, nakročení nohou, to vše je absolutní a každá změna by znamenala zhoršení. Obraz má být čitelný – zde je vše jasné, přehledné. Zamýšlel jsem se nad výřezem a nakonec jsem dospěl k tomu, že tak, jak to je, je to nejlepší.Kdyby se například řízlo nad hlavou, ztratil by se dojem prostoru. Snad by mohlo být malilinko víc prostoru vpravo a lehce lupnuto vlevo, snímek je hodně symetrický a to vždy ubírá na dynamice.. Taky jsem to vyzkoušel – a zavrhl. Snímek je dobrý, jaký je. Dokazuje, že se vyplácí brát na živou fotografii dlouhé sklo – k významným prvkům obrázku patří výraz v obličeji té staré paní. Kdyby o fotografovi věděla, rozhodně by nebyl tak do sebe uzavřený, soustředěný.
Budete si myslet, že jsem na fotografie Pavla Tyleho vysazený, ale já fakt nejdřív koukám na fotky a pak teprve zkoumám, kdo je udělal! Tahle je další ze série výborných fotografií autora, jeho osobní galerie je zde.
Fotografie je černobílá – barva by jí určitě ublížila: odstíny šedi zde působí jako stylizační prvek. Špatné, sychravé počasí, spadané listí, to vše jsou symboly stáří, které je zde zobrazeno. Výborné využití dlouhého ohniska – je tu minimální hloubka ostrosti (skoro se až zdá, že bylo v Photoshopu pomoženo, ale ve fotografii, stejně jako v lásce, je dovoleno vše, co vede k dobrému výsledku (pokud není poškozen materiál 🙂 ). Výraz té paní, poloha rukou, nakročení nohou, to vše je absolutní a každá změna by znamenala zhoršení. Obraz má být čitelný – zde je vše jasné, přehledné. Zamýšlel jsem se nad výřezem a nakonec jsem dospěl k tomu, že tak, jak to je, je to nejlepší.Kdyby se například řízlo nad hlavou, ztratil by se dojem prostoru. Snad by mohlo být malilinko víc prostoru vpravo a lehce lupnuto vlevo, snímek je hodně symetrický a to vždy ubírá na dynamice.. Taky jsem to vyzkoušel – a zavrhl. Snímek je dobrý, jaký je. Dokazuje, že se vyplácí brát na živou fotografii dlouhé sklo – k významným prvkům obrázku patří výraz v obličeji té staré paní. Kdyby o fotografovi věděla, rozhodně by nebyl tak do sebe uzavřený, soustředěný.
