Nezařazené

Na kytky s bleskem

Cože? Na kytky s bleskem? To mohlo napadnout… posluchačku mé Dílny Pavlu Šlechtovou. Nabádám posluchače k experimentování a tak tedy experimentují a mám z toho radost. A tohle mi přišlo jako velmi zajímavý experiment. Tak nejdřív ta fotka, bylo jich víc, tahle mi připadala jako nejzajímavější:

Fotka byla v souboru seminárních prací. Měl jsem k ní nějaké výhrady, ty narcisy vzadu jsou moc mimo ostrost atd, ale hlavně jsem vyslovil podiv nad ISO 800 a šumem. Pavla mi napsala:

Asi jsem nepochopila princip, jak se fotí s bleskem za nízkého osvětlení. Měla jsem za to, že pokud nemá být použití blesku znát,  nastavuji parametry tak, jako bych fotila bez blesku, ale externí blesk dám hodně do mínusu. Je mi i jasné, že pokud chci mít prosvětlené pozadí, že si dám režim Av a blesk do pomalého času.
Ale tady mám situaci trochu jinou:
Ty snímky v parku – to jsou ty většinou narcisy širokáčerm, byly foceny 8.4.2011 cca v 18.30 hod – tedy tehdy byla už skoro tma (fotky tedy nejsou při vyvolávání až tak brutálně ztmavované) a jako vždycky, dost foukal vítr. Čas jsem tedy nastavovala tak, aby  vycházel kolem té 1/100 až 1/250 – bála jsem se, že to jinak bude rozmazané.
Když dám nižší ISO, budou vycházet delší časy – jak mám tedy zajistit ostrost??? To mi zajistí ten blesk? A jaké ISO a čas to tedy v těch světelných podmínkách při focení z ruky snese?

No a jsme po uši v problémech!
Jsou dva hlavní. Jeden je technický a druhý jaksi principiální. Začnu tím druhým.

Mám – dejme tomu – nápad, jako ho měla Pavla. Ale ne každý nápad se dá realizovat vždy. Takže k tomuto nápadu: Není důvod, proč ty narcisy fotit potmě. Když se o to pokusíme, pak samozřejmě nastávají problémy, které Pavla popisuje – je tma, fouká vítr, atd. Samozřejmě má pravdu, že při fotce s nočním charakterem musíme nastavit expozici tak, jak píše. No ale když už mám ten nápad, počkám si a druhý den to vyfotím dřív, když je světlo takové, že mi to vyjde i při ISO 100 bez problému.

Takže jsem si Pavlin nápad vypůjčil, odborně se tomu říká sekundární inspirace, právnicky plagiát a jinak se tomu říká krádež, no a v klídku jsem fotil z ruky (třicetinu udržím z ruky při ohnisku 16… i když, pravda, kdybych to měl brát fakt vážně a byl to můj nápad, vzal bych si stativ. No a i ten stativ jsem použil, přidělal jsem na něj dálkově řízený fleš, a v podstatě za sluníčka jsem v manuálním expozičním režimu a bleskem nastaveným na -2EV pořídil nejdřív kopii Pavlíniných narcisů. Blesk šel hodně shora:

Pak jsem se zaměřil na naše rybičky a blesk byl velice nízko.

No a do třetice rybičky a jezírko z druhé strany. Tady byl blesk taky nízko, ale chtěl jsem odstranit přesvětlení popředí, takže jsem ho dole zastínil, aby vzal jen ten červený keřík.

Takže, pokud chci dosáhnout onoho efektu, jakého dosáhla Pavla Šlechtová, v podstatě nezáleží na absolutní hodnotě světla. Vždy v takovém případě jde o poměr flešovaného a neflešovaného motivu, jeho expoziční hodnoty. Je samozřejmě hloupost tohle dělat za sluníčka, ale za šera to jde velmi pohodlně, a zdaleka nemusíme takto fotit kytky, co takhle dát si portrét? Ale to až někdy jindy.

Obecně, nápad je skvělá věc – a pak je třeba ho zhodnotit v souvislosti s realizační možností a pak volit ty podmínky, které mu nejvíc prospějí.

Cože? Na kytky s bleskem? To mohlo napadnout… posluchačku mé Dílny Pavlu Šlechtovou. Nabádám posluchače k experimentování a tak tedy experimentují a mám z toho radost. A tohle mi přišlo jako velmi zajímavý experiment. Tak nejdřív ta fotka, bylo jich víc, tahle mi připadala jako nejzajímavější:

Fotka byla v souboru seminárních prací. Měl jsem k ní nějaké výhrady, ty narcisy vzadu jsou moc mimo ostrost atd, ale hlavně jsem vyslovil podiv nad ISO 800 a šumem. Pavla mi napsala:

Asi jsem nepochopila princip, jak se fotí s bleskem za nízkého osvětlení. Měla jsem za to, že pokud nemá být použití blesku znát,  nastavuji parametry tak, jako bych fotila bez blesku, ale externí blesk dám hodně do mínusu. Je mi i jasné, že pokud chci mít prosvětlené pozadí, že si dám režim Av a blesk do pomalého času.
Ale tady mám situaci trochu jinou:
Ty snímky v parku – to jsou ty většinou narcisy širokáčerm, byly foceny 8.4.2011 cca v 18.30 hod – tedy tehdy byla už skoro tma (fotky tedy nejsou při vyvolávání až tak brutálně ztmavované) a jako vždycky, dost foukal vítr. Čas jsem tedy nastavovala tak, aby  vycházel kolem té 1/100 až 1/250 – bála jsem se, že to jinak bude rozmazané.
Když dám nižší ISO, budou vycházet delší časy – jak mám tedy zajistit ostrost??? To mi zajistí ten blesk? A jaké ISO a čas to tedy v těch světelných podmínkách při focení z ruky snese?

No a jsme po uši v problémech!
Jsou dva hlavní. Jeden je technický a druhý jaksi principiální. Začnu tím druhým.

Mám – dejme tomu – nápad, jako ho měla Pavla. Ale ne každý nápad se dá realizovat vždy. Takže k tomuto nápadu: Není důvod, proč ty narcisy fotit potmě. Když se o to pokusíme, pak samozřejmě nastávají problémy, které Pavla popisuje – je tma, fouká vítr, atd. Samozřejmě má pravdu, že při fotce s nočním charakterem musíme nastavit expozici tak, jak píše. No ale když už mám ten nápad, počkám si a druhý den to vyfotím dřív, když je světlo takové, že mi to vyjde i při ISO 100 bez problému.

Takže jsem si Pavlin nápad vypůjčil, odborně se tomu říká sekundární inspirace, právnicky plagiát a jinak se tomu říká krádež, no a v klídku jsem fotil z ruky (třicetinu udržím z ruky při ohnisku 16… i když, pravda, kdybych to měl brát fakt vážně a byl to můj nápad, vzal bych si stativ. No a i ten stativ jsem použil, přidělal jsem na něj dálkově řízený fleš, a v podstatě za sluníčka jsem v manuálním expozičním režimu a bleskem nastaveným na -2EV pořídil nejdřív kopii Pavlíniných narcisů. Blesk šel hodně shora:

Pak jsem se zaměřil na naše rybičky a blesk byl velice nízko.

No a do třetice rybičky a jezírko z druhé strany. Tady byl blesk taky nízko, ale chtěl jsem odstranit přesvětlení popředí, takže jsem ho dole zastínil, aby vzal jen ten červený keřík.

Takže, pokud chci dosáhnout onoho efektu, jakého dosáhla Pavla Šlechtová, v podstatě nezáleží na absolutní hodnotě světla. Vždy v takovém případě jde o poměr flešovaného a neflešovaného motivu, jeho expoziční hodnoty. Je samozřejmě hloupost tohle dělat za sluníčka, ale za šera to jde velmi pohodlně, a zdaleka nemusíme takto fotit kytky, co takhle dát si portrét? Ale to až někdy jindy.

Obecně, nápad je skvělá věc – a pak je třeba ho zhodnotit v souvislosti s realizační možností a pak volit ty podmínky, které mu nejvíc prospějí.

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: