Psal jsem tu o základech techniky focení nočních fotek za soumraku. Té příhodné chvíli se říká modrá hodinka a chci dnes předvést, jak kratičká ta hodinka je. Obvykle předpokládáme, že je večer, ale ona je samozřejmě ráno taky. Ovšem málo kdo je ochotný takhle ráno vstávat a jít fotit – spíš sype do práce, než se stativem někam vytvářet výtvarné hodnoty.
Psal jsem tu o základech techniky focení nočních fotek za soumraku. Té příhodné chvíli se říká modrá hodinka a chci dnes předvést, jak kratičká ta hodinka je. Obvykle předpokládáme, že je večer, ale ona je samozřejmě ráno taky. Ovšem málo kdo je ochotný takhle ráno vstávat a jít fotit – spíš sype do práce, než se stativem někam vytvářet výtvarné hodnoty.
Fotky jsem pořídil na zahrádce, ten Buddha v altánku je z umělé hmoty a stál tři sta pade, aby někdo neměl velké oči. Zkoušku jsem začal v úterý 13. března v 18.30. To je důležité, protože každý den je to jinak. Když tedy se chystáme fotit noční fotku, je dobře si ohlídat, kdy ten soumrak nastane a podle toho to naplánovat. První fotka – všimnete si rozhýbaných bambusů, holt je to dlouhá expozice. Je to focené bez korekce expozice s plošným měřením. Toto je první fotka. Nebe je hodně jasné.
O pět minut později. Nebe ztmavlo a expozice je 8 vteřin místo 6, tedy o 25% víc za pět minut!
Dalších pět minut, je to 18.40 a nějaké drobné.
Uplynula čtvrthodina od začátku pokusu. Fotka už má nesporné rysy noční fotky. Stíny jsou ovšem velmi tmavé, slité. Nicméně tohle jsou fotky v JPG, nikterak neupravované.
Když si v Camera Raw Photoshopu vytáhnu stíny, dopadá to vcelku dobře:
Hra pokračuje, je 18.50, dvacet minut od začátku pokusu. Všimněte si, že světlo lampiónu se šíří, už pohlcuje Buddhu z umělé hmoty. Zprava se vkrádá načervenalé světlo – to je odlesk pražského osvětlení v mracích.
Teď už je vypálený skoro celý altánek. Do sedmé hodiny zbývá pět minut.
Nebe je už hodně tmavé. Pokus jsme zahájili před půl hodinou. Lampa svítí jak zběsilá.
Dolováním z RAW se dá ještě leccos vytáhnout.
Ale v 19.15, tedy tři čtvrti hodiny po zahájení modré hodinky, už je to zastřelené. Je už taková tma, že začaly svítit hvězdy. To je nejlepší chvíle se na to vybodnout.
Když si obrázky prohlédneme, vidíme, že postupem času se rozšiřuje oblast přepalu. Lze tomu samozřejmě čelit, například několikanásobnými expozicemi s různou hodnotou , což je technika vytváření HDR obrázků. Jistě to jde a jsou lidé, kteří to skvěle dovedou. Ovšem pro běžné použití – je nejlépe si počkat na ideální modrou hodinku, která, jak jsme si právě ukázali, je tuze pomíjivá, sotva půlhodinová.
