Nezařazené

Mlha nad Vltavou


O mlze jsem už tady několikrát psal. Když mlha – tak za sluníčka. To se to fotí! Jenže ne vždycky sluníčko svítí, tak co s tím? Takže následující povídání je “vyprávění po stopách problému, co s tím”.
Snímky jsem pořídil krátce po průtrži mračen. Došlo k ní vpodvečer, trvala krátce, spadla spousta vody po horkém dnu. Takže jakmile přestalo pršet, voda se začala vypařovat a pára se odstěhovala nad hladinu Vltavy, kde visela jako hustá, ale poměrně tenká peřina.
Mlha se dobře fotografuje v protisvětle – v oparu se krásně rýsují temné objekty v popředí. Opakuji, sluníčko nebylo. Fotografoval jsem zrcadlovkou Nikon D200, Vybavil jsem se pořádným stativem Mannfrotto s pistolovou panoramatickou hlavicí. Snímky jsem ukládal ve formátu RAW. V tomto formátu se dají při konverzi vytáhnout detaily, které v JPEG, ale i TIFF formátu zmizí. Konverzním programem byl Photoshop CS2.
Jak exponovat? V mlze se obvykle vyplácí mít nastaveno na vyšší kontrast a expozici kompenzovat do plusu. Protože jsem fotil v RAWu, snažil jsem se držet histogram ve správných mezích a zbytek jsem chtěl doladit v konverzním programu. Podmínkou ovšem je spolehlivý monitor, v tomto případě LCD EIZO.

A co dál? V mlze je vždy důležité popředí. Na něm je postaven tento snímek:

Balvan je vysunut do proudu řeky a v pozadí je v mlze tušen trup převoznické lodi přívozu ve Vraném. Na levém snímku je jeho upravená verze, vpravo je automatická konverze – čili takový snímek by vznikl, kdyby všechno bylo nastaveno v základním nastavení. Je tedy vidět, že ten editovaný snímek je kontrastnější a je zde mírně potlačena barevnost.


Obdobná situace. Poněkud jsem se přiblížil k lodi a do záběru jsem dostal stébla trávy: zaostřeno bylo tak, aby při cloně 32 byla pramice i stébla byly v hloubce ostrosti. Zase, vlevo je upravená varianta, vpravo neupravená, čistá konverze z RAW do JPEG. Oba záběry mají kompozici vedenou zleva doprava – ve smyslu našich návyků na čtení: taková kompozice je nekonfliktní, konejšivá. Jen se podívejte na zrcadlově převrácený snímek, jak “jinak” vypadá! To je docela dobrá pomůcka, jak si prověřit efektivitu kompozice – doslova jim nastavte zrcadlo.

Tenhle snímek je komponován z druhé strany – do Vltavy ústí potok, expozice je vteřinová a to stačí, aby proudící voda ztratila přesné tvary a vplývá do mlhy. Opět je tu srovnání upraveného a neupraveného snímku.

Jenže pak to chtělo ještě další úpravu, zejména ten poslední snímek – ano, převod do černobílého režimu, samozřejmě přes míchání kanálů. Psali jsme o něm nedávno. Takže tady máte všechny tři, jsou na proklik.

Taky jsem si neodpustil maličkou linčičku kolem, malý rámeček. Snad se mi kvůli tomu nebudete smát. Myslím, že mlze černobílé provedení sluší a proto jsem tou cestou šel.

O mlze jsem už tady několikrát psal. Když mlha – tak za sluníčka. To se to fotí! Jenže ne vždycky sluníčko svítí, tak co s tím? Takže následující povídání je “vyprávění po stopách problému, co s tím”.
Snímky jsem pořídil krátce po průtrži mračen. Došlo k ní vpodvečer, trvala krátce, spadla spousta vody po horkém dnu. Takže jakmile přestalo pršet, voda se začala vypařovat a pára se odstěhovala nad hladinu Vltavy, kde visela jako hustá, ale poměrně tenká peřina.
Mlha se dobře fotografuje v protisvětle – v oparu se krásně rýsují temné objekty v popředí. Opakuji, sluníčko nebylo. Fotografoval jsem zrcadlovkou Nikon D200, Vybavil jsem se pořádným stativem Mannfrotto s pistolovou panoramatickou hlavicí. Snímky jsem ukládal ve formátu RAW. V tomto formátu se dají při konverzi vytáhnout detaily, které v JPEG, ale i TIFF formátu zmizí. Konverzním programem byl Photoshop CS2.
Jak exponovat? V mlze se obvykle vyplácí mít nastaveno na vyšší kontrast a expozici kompenzovat do plusu. Protože jsem fotil v RAWu, snažil jsem se držet histogram ve správných mezích a zbytek jsem chtěl doladit v konverzním programu. Podmínkou ovšem je spolehlivý monitor, v tomto případě LCD EIZO.

A co dál? V mlze je vždy důležité popředí. Na něm je postaven tento snímek:

Balvan je vysunut do proudu řeky a v pozadí je v mlze tušen trup převoznické lodi přívozu ve Vraném. Na levém snímku je jeho upravená verze, vpravo je automatická konverze – čili takový snímek by vznikl, kdyby všechno bylo nastaveno v základním nastavení. Je tedy vidět, že ten editovaný snímek je kontrastnější a je zde mírně potlačena barevnost.


Obdobná situace. Poněkud jsem se přiblížil k lodi a do záběru jsem dostal stébla trávy: zaostřeno bylo tak, aby při cloně 32 byla pramice i stébla byly v hloubce ostrosti. Zase, vlevo je upravená varianta, vpravo neupravená, čistá konverze z RAW do JPEG. Oba záběry mají kompozici vedenou zleva doprava – ve smyslu našich návyků na čtení: taková kompozice je nekonfliktní, konejšivá. Jen se podívejte na zrcadlově převrácený snímek, jak “jinak” vypadá! To je docela dobrá pomůcka, jak si prověřit efektivitu kompozice – doslova jim nastavte zrcadlo.

Tenhle snímek je komponován z druhé strany – do Vltavy ústí potok, expozice je vteřinová a to stačí, aby proudící voda ztratila přesné tvary a vplývá do mlhy. Opět je tu srovnání upraveného a neupraveného snímku.

Jenže pak to chtělo ještě další úpravu, zejména ten poslední snímek – ano, převod do černobílého režimu, samozřejmě přes míchání kanálů. Psali jsme o něm nedávno. Takže tady máte všechny tři, jsou na proklik.

Taky jsem si neodpustil maličkou linčičku kolem, malý rámeček. Snad se mi kvůli tomu nebudete smát. Myslím, že mlze černobílé provedení sluší a proto jsem tou cestou šel.
Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: