Nezařazené

Mlha na Řípu anebo pf 2006

Digineff přeje všem čtenářům pěkný nástup do Nového roku. Místo obvyklé péeefky přikládám několik fotografií, jak jsem je pořídil včera při novoročním výletu na kopeček zvaný Hora Říp.
Kopeček je to v podstatě nizoučký. Každý rok na něj vystupujeme s kamarády, a nejsme sami, táhne se sem procesí mladých starých, jako exoti se tu vyskytují lidé na koni, jako menší exoti a pořád ještě exoti lidí na kole.
Dopoledne drobně pršelo, pak přestalo, ale pořád bylo jen pošmourno. Stačilo se ale vydrápat Řípu tak do půl pasu a situace se změnila. Čím výš jsme stoupali, tím větší byla mlha a ta se srážela na větvičkách stromů.
O mlze jsme zde už několikrát psali. Ideální je taková situace, kdy je mlha, ale proniká do ní slunce, rozzáří ji, vyrobí z ní jakousi světelnou polévku. Tak to nebyl ten případ. Postupoval jsem ale podobně. Nastavil jsem nejvyšší kontrast a experimentoval s expoziční kompenzací. Nejlepší výsledky přinesla expoziční kompenzace +2/3 EV. Bylo ale třeba hlídat, co vlastně přístroj měří. Expoziční kompenzace +2/3 pomůže jenom když automatika odvozuje nastavení expozice od bílých partií obrazu. Pokud ale byl v popředí nějaký tmavý objekt (na př. kmen stromu), hrozilo přepálení bílých oblastí. Připomenu, že automatika je kalibrována na střední šedou a pokud automatiku nekorigujeme, automatika způsobí takovou expozici, že z bílé tu šedou fakticky vyrobí – podexpozicí. Proto se musí zdánlivě paradoxně na sněhu přidat. Takže, tak nějak to tam vypadalo a těch pár obrázků berte jako moje péefko.

Ještě dodám, co pokládám za chybku. Bylo by toho samozřejmě víc, ale největší chyba se jmenuje lenost – lenost tahat sebou stativ. Ve světelných podmínkách jaké byly se clona pohybovala někde v oblasti F5.6 – F8 a to je málo. Tak zase někdy příště.

Ještě dodám, co pokládám za chybku. Bylo by toho samozřejmě víc, ale největší chyba se jmenuje lenost – lenost tahat sebou stativ. Ve světelných podmínkách jaké byly se clona pohybovala někde v oblasti F5.6 – F8 a to je málo. Tak zase někdy příště.

Digineff přeje všem čtenářům pěkný nástup do Nového roku. Místo obvyklé péeefky přikládám několik fotografií, jak jsem je pořídil včera při novoročním výletu na kopeček zvaný Hora Říp.
Kopeček je to v podstatě nizoučký. Každý rok na něj vystupujeme s kamarády, a nejsme sami, táhne se sem procesí mladých starých, jako exoti se tu vyskytují lidé na koni, jako menší exoti a pořád ještě exoti lidí na kole.
Dopoledne drobně pršelo, pak přestalo, ale pořád bylo jen pošmourno. Stačilo se ale vydrápat Řípu tak do půl pasu a situace se změnila. Čím výš jsme stoupali, tím větší byla mlha a ta se srážela na větvičkách stromů.
O mlze jsme zde už několikrát psali. Ideální je taková situace, kdy je mlha, ale proniká do ní slunce, rozzáří ji, vyrobí z ní jakousi světelnou polévku. Tak to nebyl ten případ. Postupoval jsem ale podobně. Nastavil jsem nejvyšší kontrast a experimentoval s expoziční kompenzací. Nejlepší výsledky přinesla expoziční kompenzace +2/3 EV. Bylo ale třeba hlídat, co vlastně přístroj měří. Expoziční kompenzace +2/3 pomůže jenom když automatika odvozuje nastavení expozice od bílých partií obrazu. Pokud ale byl v popředí nějaký tmavý objekt (na př. kmen stromu), hrozilo přepálení bílých oblastí. Připomenu, že automatika je kalibrována na střední šedou a pokud automatiku nekorigujeme, automatika způsobí takovou expozici, že z bílé tu šedou fakticky vyrobí – podexpozicí. Proto se musí zdánlivě paradoxně na sněhu přidat. Takže, tak nějak to tam vypadalo a těch pár obrázků berte jako moje péefko.

Ještě dodám, co pokládám za chybku. Bylo by toho samozřejmě víc, ale největší chyba se jmenuje lenost – lenost tahat sebou stativ. Ve světelných podmínkách jaké byly se clona pohybovala někde v oblasti F5.6 – F8 a to je málo. Tak zase někdy příště.

Ještě dodám, co pokládám za chybku. Bylo by toho samozřejmě víc, ale největší chyba se jmenuje lenost – lenost tahat sebou stativ. Ve světelných podmínkách jaké byly se clona pohybovala někde v oblasti F5.6 – F8 a to je málo. Tak zase někdy příště.