|
Tak dlouho jsem se oháněl fotkami z Afriky, až nastala chvíle kdy nějakou ukázat. Tento a příští týden tu bude přeafrikováno – protože jsem v Číně. Čínské fotky pak ukážu, až pojedu… do Afriky. Nebo do… lidové výrazy si nechme na jindy. S mou ženou Ljubou Krbovou jsme podnikli cestu do Keni a Tanzánie na přelomu roku 2008 a 2009. Postarala se o nás česká agentura African Way vedená manželi Šilhovými, a tu to máme, Vašek Šilha je jeden z našich předních fotografií divoce žijících zvířat. Cestu jsme zahájili v Keni v parku Amboseli, to je ten park známý neslýchaným množstvím zde žijících slonů. Počasí bylo bídné, i nezbylo než fotit bídné počasí… No už to tu máme. Problém – na výšku, nebo na šířku?
Sliboval jsem slony a těch bylo skutečně hafo. V Amboseli je takříkajíc přeslonováno, takže ekologové jsou znepokojeni, že jich je tam moc, kdežto jinde jsou ekologové znepokojeni, že jich je málo. Tady sloni táhnou krajinou v dlouhých řadách a někdy to vypadá docela pěkně.  A teď s tím světlem. Ono se ukazuje, že opravdu nemá smysl lámat věci přes koleno a snažit se uplácnout fotku za každou cenu. Jsme závislí na slunci, co je to platné! Když se tedy honí mraky, v jednu chvíli je situace „o ničem“…  … a doslova o pár vteřin se slunce vyloupne a scéna vypadá dobře.  Zná to banálně, ale je to pravda pravdoucí. Nejlepší světlo je samozřejmě ráno a večer – i tohle světlo je večerní. Přes poledne je nejlíp se někde povalovat ve stínu.  Jindy je dobře si zvíře přitáhnout. Je jansé, že v předchozím případě jde především o krajinu, kdežto zvířata hrají podružnou roli. Na další ukázce má prim zvíře. Bylo večerní světlo, hodně boční, takže vynikla struktura kůže:  A ještě k tomu světlu. Tahle fotka vypadá celkem dobře:  Ale stačilo, aby ta potvora vzadu pohnula hlavou a efekt byl ten tam, hlava byla nečitelná, celkem k ničemu… Zítra zase v Africe!  |
|
Tak dlouho jsem se oháněl fotkami z Afriky, až nastala chvíle kdy nějakou ukázat. Tento a příští týden tu bude přeafrikováno – protože jsem v Číně. Čínské fotky pak ukážu, až pojedu… do Afriky. Nebo do… lidové výrazy si nechme na jindy. S mou ženou Ljubou Krbovou jsme podnikli cestu do Keni a Tanzánie na přelomu roku 2008 a 2009. Postarala se o nás česká agentura African Way vedená manželi Šilhovými, a tu to máme, Vašek Šilha je jeden z našich předních fotografií divoce žijících zvířat. Cestu jsme zahájili v Keni v parku Amboseli, to je ten park známý neslýchaným množstvím zde žijících slonů. Počasí bylo bídné, i nezbylo než fotit bídné počasí… No už to tu máme. Problém – na výšku, nebo na šířku?
Sliboval jsem slony a těch bylo skutečně hafo. V Amboseli je takříkajíc přeslonováno, takže ekologové jsou znepokojeni, že jich je tam moc, kdežto jinde jsou ekologové znepokojeni, že jich je málo. Tady sloni táhnou krajinou v dlouhých řadách a někdy to vypadá docela pěkně. A teď s tím světlem. Ono se ukazuje, že opravdu nemá smysl lámat věci přes koleno a snažit se uplácnout fotku za každou cenu. Jsme závislí na slunci, co je to platné! Když se tedy honí mraky, v jednu chvíli je situace „o ničem“… … a doslova o pár vteřin se slunce vyloupne a scéna vypadá dobře. Zná to banálně, ale je to pravda pravdoucí. Nejlepší světlo je samozřejmě ráno a večer – i tohle světlo je večerní. Přes poledne je nejlíp se někde povalovat ve stínu. Jindy je dobře si zvíře přitáhnout. Je jansé, že v předchozím případě jde především o krajinu, kdežto zvířata hrají podružnou roli. Na další ukázce má prim zvíře. Bylo večerní světlo, hodně boční, takže vynikla struktura kůže: A ještě k tomu světlu. Tahle fotka vypadá celkem dobře: Ale stačilo, aby ta potvora vzadu pohnula hlavou a efekt byl ten tam, hlava byla nečitelná, celkem k ničemu… Zítra zase v Africe! |
