6.4.2004
Tabatěrku připomínající fotoaparát vítězně táhne světem od ledna 2002, v listopadu jsem tu recenzoval jeho druhou generaci a třetí „vydání“ jsem recenzoval loni v květnu, teď je tu čtvrté. Třetí generace aparátu s „periskopovým objektivem“ (optická osa se láme v hranolu a CCD je dole na dně přístroje, pohyb objektivu se odehrává uvnitř těla) nebyly jen kosmetické změny, i tělo bylo zcela přestavěno. Géčko zachovalo tyto změny s několika doplňky.
Koncepce a design
 |
 |
 |
Jak řečeno, přístroj s průhledovým hledáčkem a 1,5´´ LCD displejem je velmi plochý (86x67x20 mm), váha je 155 g. Přístroj má objektiv F2,8-F3,6 s ekvivalentem 37×115 mm, tedy ohnisko v režimu „teleobjektiv“ je o něco delší, než u modelu Xt. Ostří od 15 cm do nekonečna, není tu tedy speciální makrorežim. Snímač je typu CCD 1/2,7´´ (5,27×3,96 mm) se 3,34 fyzicky umístěnými buňkami, z nichž se 3,14 účastní stavby obrazu. základních barvách RGB, citlivost od 50 do 400 ISO. Digitální zoom dosahuje hodnoty 4x. Objektiv nemá zvláštní makrorežim – ostří od 15 cm, buď s prioritou střední oblasti, nebo se vyhodnocuje 5 segmentů. Rozsah času je od 4 sec do 1/1000 sec. Vestavěný blesk je při 100 ISO funkční do 3,2 m. Expoziční kompenzace +- 2 EV po třetinách EV. LCD displej má úhlopříčku 1,6´´. tedy o něco větší než Xt, avšak má méně pixelů (85 proti 115 tisícům). Sekvenční focení rychlostí 1,5 fps má kapacitu 9 snímků v nejvyšší kvalitě je o něco pomalejší než bylo u Xt (2,5 fps), video je se zvukem, záznam je časově omezen jen kapacitou karty. Zápis je na SD/MMC kartu. Snímky jsou v JPEG (Exif 2.2) anebo dokonce v TIFF formátu. Napájen je lithium-iontovým akumulátorem NP-200, video je se zvukem, lze pořizovat i samostatné zvukové záznamy. Od srpna 2003 budou k disposici tyto přístroje i v barevných variantách
Ovládání a menu
Přístroj je extrémně jednoduchý. Zapíná se tlačítkem v horní stěně, nad displejem je otočný volič režimů portrét, běžné fotografování, přehrávání a video, vedle ovládání zoomu a menu. Vedle je kolébka pro zoom, slouží i jako „key function“ – lze tam nastavit, co se má ovládat, na př. expoziční kompenzace nebo nastavení citlivosti či nastavení bílé – velmi užitečné! Pod displejem jsou 4 tlačítka, od leva menu, rychlé zkouknutí právě pořízeného snímku, eventuálně mazání, dále zapnutí displeje a konečně ovládání blesku.
Menu je střízlivě graficky řešeno. Má tři oddíly, v jednom je režim snímání (/jednotlivé obrázky, série, „multiframe“ a samospoušť), Pokud jde o menu, to je poněkud specifické. Má oddíly Basic, Custom 1 a Custom 2, v Basic je volba způsobu snímání (jednotlivé obrázky, samospoušť, sekvenční focení), dále velikost obrazu a komprese, nastavení bílé a – důležité – nastavení „key function“. To lze přiřadit ovladači vpravo n nahoře funkčnost, na příklad expoziční kompenzaci nebo citlivost. Jakmile to uděláme, zvolenou funkci ovládáme bez nutnosti lézt do menu – doporučuji tam mít expoziční kompenzaci. V Custom1 je volba citlivosti, měření, kompenzace, redukce šumu a návrat do základního nastavení po vypnutí přístroje. V Custom 2 jsou efekty (barevná fotka, hnědá a černobílá), zvuková poznámka, zápis data do fotky, digitální zoom a náhled po focení. Toť vše, žádné manuální ovládání clony atd.
V praxi
Je to krásný přístroj do kapsy, možnost záznamu zvuku umocňuje jeho schopnost sloužit jako zápisník. Obraz je kvalitní co do rozlišení na diagramu, nicméně v praxi je v rozích (cca 20 % z každé strany) je i nadále patrný úbytek kresby a vinětace – zřetelné ztmavnutí obrazu. Aberace (fialové kontury na přechodu tmavých a jasných ploch) je též patrná. Barvy jsou pěkně syté, vyrovnané s mírnou preferencí modré, i ta zůstala. Úroveň šumu při zapnuté redukci je rozumná i při 400 ISO. Odstup šumu 100-200-400 ISO je (v MB) 1,3-1,4-1,3, tedy to jsou velmi dobré výsledky. Rychlosti: S namáčknutím spouště pěkná 0,1 sec, bez namáčknutí 0,6 až 0,8, tedy mírné zlepšení oproti předchozímu modelu. Start je těžko zjistitelný, obraz se na displeji takřka okamžitě, v nějakých 0,8 sec, aktuální fotografování začne po 1,6 sec, tedy start se zrychlil. Obraz na LCD displeji je v podstatě přesný, hledáček vás ošidí o cca 10% z každé strany, takže pozor, jeho informace je vskutku rámcová.
Ovládací prvky jsou poněkud titěrné, ale těžko chtít miniaturní foťák bez titěrných ovládacích prvků. Řešení menu je „specifické“, řečeno diplomaticky. Asi se nepředpokládá, že by do něho někdo často chodil. Nicméně za nedostatek pokládám plynulé přejíždění do digitálního zoomu – obvykle se zoomování zarazí a pokračuje se až po dalším „zabrání“. Digitální zoom jak známo nedělá obrazu dobře a mohli bychom se dožít šeredných překvapení, pokud bychom ho měli zapnutý a rámovali obraz jen v průhledovém hledáčku (tam digitální zoom samozřejmě není vidět). Tím hůř, když máme displej s vypnutými údaji, takže opravdu nevíme, na čem jsme! Přístroj sice nadále nemá přisvětlování pro zaostřování, ale i ve špatném světle se ostření chytlo (snímky „Marie“na temné chodbě). Režim „multiframe“ zaznamená na jedno okno devět snímků po 0,5 – 0,6 sec, škoda, že to není rychlejší, ale i tak je to zajímavá funkce. V sériovém focení aparát zvládá i blesk – v rozestupu 1,4 sec! Bez blesku je sériové focení s prodlevou 0,8 sec.
Shrnutí
Vývojově vyzrálý, uživatelsky příjemný , vzhledově milý aparát do kapsy s velmi slušnými obrazovými výsledky. Je to v podstatě Xt s nepatrnými změnami (některé jsou krok zpět, jako rychlost sériového focení). Do formátu 13×18 není co řešit, od A4 se musíme připravit na vysvětlování, že neostré rohy jsou umělecký záměr. Je nutné si koupit pořádnou SD kartu, dodávaná „šestnáctka“ je málo, přece jen je to třímegáč, takže ty 64 MB jsou, myslím, snesitelné minimum, karta 128 by byla lepší. Na trhu je Xt za necelých 10 tisíc, Xg je o čtyři stovky dražší,. Už ten nepatrný odstup ceny signalizuje, že rozdíly věru nejsou dramatické.
Ukázky:
 |
 |
 |
 |
 |
Makro ze vdzálenosti 15 cm |
6.4.2004
Tabatěrku připomínající fotoaparát vítězně táhne světem od ledna 2002, v listopadu jsem tu recenzoval jeho druhou generaci a třetí „vydání“ jsem recenzoval loni v květnu, teď je tu čtvrté. Třetí generace aparátu s „periskopovým objektivem“ (optická osa se láme v hranolu a CCD je dole na dně přístroje, pohyb objektivu se odehrává uvnitř těla) nebyly jen kosmetické změny, i tělo bylo zcela přestavěno. Géčko zachovalo tyto změny s několika doplňky.
Koncepce a design
|
| |
| |
Jak řečeno, přístroj s průhledovým hledáčkem a 1,5´´ LCD displejem je velmi plochý (86x67x20 mm), váha je 155 g. Přístroj má objektiv F2,8-F3,6 s ekvivalentem 37×115 mm, tedy ohnisko v režimu „teleobjektiv“ je o něco delší, než u modelu Xt. Ostří od 15 cm do nekonečna, není tu tedy speciální makrorežim. Snímač je typu CCD 1/2,7´´ (5,27×3,96 mm) se 3,34 fyzicky umístěnými buňkami, z nichž se 3,14 účastní stavby obrazu. základních barvách RGB, citlivost od 50 do 400 ISO. Digitální zoom dosahuje hodnoty 4x. Objektiv nemá zvláštní makrorežim – ostří od 15 cm, buď s prioritou střední oblasti, nebo se vyhodnocuje 5 segmentů. Rozsah času je od 4 sec do 1/1000 sec. Vestavěný blesk je při 100 ISO funkční do 3,2 m. Expoziční kompenzace +- 2 EV po třetinách EV. LCD displej má úhlopříčku 1,6´´. tedy o něco větší než Xt, avšak má méně pixelů (85 proti 115 tisícům). Sekvenční focení rychlostí 1,5 fps má kapacitu 9 snímků v nejvyšší kvalitě je o něco pomalejší než bylo u Xt (2,5 fps), video je se zvukem, záznam je časově omezen jen kapacitou karty. Zápis je na SD/MMC kartu. Snímky jsou v JPEG (Exif 2.2) anebo dokonce v TIFF formátu. Napájen je lithium-iontovým akumulátorem NP-200, video je se zvukem, lze pořizovat i samostatné zvukové záznamy. Od srpna 2003 budou k disposici tyto přístroje i v barevných variantách
Ovládání a menu
Přístroj je extrémně jednoduchý. Zapíná se tlačítkem v horní stěně, nad displejem je otočný volič režimů portrét, běžné fotografování, přehrávání a video, vedle ovládání zoomu a menu. Vedle je kolébka pro zoom, slouží i jako „key function“ – lze tam nastavit, co se má ovládat, na př. expoziční kompenzace nebo nastavení citlivosti či nastavení bílé – velmi užitečné! Pod displejem jsou 4 tlačítka, od leva menu, rychlé zkouknutí právě pořízeného snímku, eventuálně mazání, dále zapnutí displeje a konečně ovládání blesku.
Menu je střízlivě graficky řešeno. Má tři oddíly, v jednom je režim snímání (/jednotlivé obrázky, série, „multiframe“ a samospoušť), Pokud jde o menu, to je poněkud specifické. Má oddíly Basic, Custom 1 a Custom 2, v Basic je volba způsobu snímání (jednotlivé obrázky, samospoušť, sekvenční focení), dále velikost obrazu a komprese, nastavení bílé a – důležité – nastavení „key function“. To lze přiřadit ovladači vpravo n nahoře funkčnost, na příklad expoziční kompenzaci nebo citlivost. Jakmile to uděláme, zvolenou funkci ovládáme bez nutnosti lézt do menu – doporučuji tam mít expoziční kompenzaci. V Custom1 je volba citlivosti, měření, kompenzace, redukce šumu a návrat do základního nastavení po vypnutí přístroje. V Custom 2 jsou efekty (barevná fotka, hnědá a černobílá), zvuková poznámka, zápis data do fotky, digitální zoom a náhled po focení. Toť vše, žádné manuální ovládání clony atd.
V praxi
Je to krásný přístroj do kapsy, možnost záznamu zvuku umocňuje jeho schopnost sloužit jako zápisník. Obraz je kvalitní co do rozlišení na diagramu, nicméně v praxi je v rozích (cca 20 % z každé strany) je i nadále patrný úbytek kresby a vinětace – zřetelné ztmavnutí obrazu. Aberace (fialové kontury na přechodu tmavých a jasných ploch) je též patrná. Barvy jsou pěkně syté, vyrovnané s mírnou preferencí modré, i ta zůstala. Úroveň šumu při zapnuté redukci je rozumná i při 400 ISO. Odstup šumu 100-200-400 ISO je (v MB) 1,3-1,4-1,3, tedy to jsou velmi dobré výsledky. Rychlosti: S namáčknutím spouště pěkná 0,1 sec, bez namáčknutí 0,6 až 0,8, tedy mírné zlepšení oproti předchozímu modelu. Start je těžko zjistitelný, obraz se na displeji takřka okamžitě, v nějakých 0,8 sec, aktuální fotografování začne po 1,6 sec, tedy start se zrychlil. Obraz na LCD displeji je v podstatě přesný, hledáček vás ošidí o cca 10% z každé strany, takže pozor, jeho informace je vskutku rámcová.
Ovládací prvky jsou poněkud titěrné, ale těžko chtít miniaturní foťák bez titěrných ovládacích prvků. Řešení menu je „specifické“, řečeno diplomaticky. Asi se nepředpokládá, že by do něho někdo často chodil. Nicméně za nedostatek pokládám plynulé přejíždění do digitálního zoomu – obvykle se zoomování zarazí a pokračuje se až po dalším „zabrání“. Digitální zoom jak známo nedělá obrazu dobře a mohli bychom se dožít šeredných překvapení, pokud bychom ho měli zapnutý a rámovali obraz jen v průhledovém hledáčku (tam digitální zoom samozřejmě není vidět). Tím hůř, když máme displej s vypnutými údaji, takže opravdu nevíme, na čem jsme! Přístroj sice nadále nemá přisvětlování pro zaostřování, ale i ve špatném světle se ostření chytlo (snímky „Marie“na temné chodbě). Režim „multiframe“ zaznamená na jedno okno devět snímků po 0,5 – 0,6 sec, škoda, že to není rychlejší, ale i tak je to zajímavá funkce. V sériovém focení aparát zvládá i blesk – v rozestupu 1,4 sec! Bez blesku je sériové focení s prodlevou 0,8 sec.
Shrnutí
Vývojově vyzrálý, uživatelsky příjemný , vzhledově milý aparát do kapsy s velmi slušnými obrazovými výsledky. Je to v podstatě Xt s nepatrnými změnami (některé jsou krok zpět, jako rychlost sériového focení). Do formátu 13×18 není co řešit, od A4 se musíme připravit na vysvětlování, že neostré rohy jsou umělecký záměr. Je nutné si koupit pořádnou SD kartu, dodávaná „šestnáctka“ je málo, přece jen je to třímegáč, takže ty 64 MB jsou, myslím, snesitelné minimum, karta 128 by byla lepší. Na trhu je Xt za necelých 10 tisíc, Xg je o čtyři stovky dražší,. Už ten nepatrný odstup ceny signalizuje, že rozdíly věru nejsou dramatické.
Ukázky:
|
|
| |
|
| |
Makro ze vdzálenosti 15 cm |
