Je to velmi zajímavá funkce, obsažená samozřejmě v Photoshopu a dalších vyspělých editorech, a nechybí ani v Zoner Photo Studiu 7. Podívejme se, jak funguje.
Něco teorie: barvy v digitálním obrazu vznikají mícháním tří základních barev, červené, zelené a modré. Těmto základním barvám říkáme barvené kanály. V rozmanitých pestrých barvách jsou barvené kanály různě obsaženy. Platí ale, že v dobře exponované barevné fotografii musí mít obraz v každém barevném kanále kresbu ve stínech i jasech.
Podívejte se na tento obrázek. Když jsem ho fotografoval, zaujala mě nálada v klášterní části katedrály v Chartres. Plechové nebe, podivně ohnutý strom, stromořadí, dvojice starých lidí v popředí. Takto obrázek vypadá „tak, jak ho Nikon stvořil“. (Všechny ukázky jsou zmenšené, knikněte a v novém okně uvidíte větší verzi.)
V editoru lze snímek převést do stupňů šedi. Je to to i speciální funkce. V editoru ZPS 7 je to funkce upravit -> efekty -> odstíny šedi, klávesová zkratka Ctrl+G. Výsledek je zde.
Je to mírně šedivá černobílá fotografie. Mohl bych ji samozřejmě dále zpracovávat, například nám známou metodou zvýšení kontrastu tím, že nastavím jinak bílý bod a černý bod. Zde je výsledek.
To už je uspokojivější. Jenže můžeme postupovat ještě jinak.
V barevné fotografii jsou jednotlivé kanály vůči sobě harmonicky nastaveny, doplňují se, aby byly barvy přirozené. Po převodu do stupnice šedí se však o nějakou přirozenost barev nemusíme starat. Nám jde o efekt. Zkusme tedy funkci míchání kanálů. Jdeme opět do upravit -> efekty -> míchání kanálů.
V barevné fotografii můžeme touto funkcí upravovat vzájemný poměr kanálů a měnit výslednou barevnost. Vždy volíme jeden kanál jako výchozí (zde je o červený)a k němu upravujeme ostatní kanály. Pak můžeme dojít k zajímavým barevným efektům, jako je zde na ukázce.
Tato práce vyžaduje značnou zkušenost a samozřejmě i dokonalý, dobře nastavený monitor. Troufnu si ji na dobře zkalibrovaném EIZO monitoru, jinak ale riskuji zklamání z výsledku. Netřeba snad dodávat, že všechny tyto a podobné operace děláme na kopii snímku!
Metodymíchání kanálů ale lze použít i k získání černobílého obrázku. Jdu opět do již známého dialogu, avšak místo abych volil některý z barevných kanálů, zvolím odstíny šedi. Zde mohu experimentovat, až dojdu k zajímavým tonálním posunům a dokážu vyvolat zcela neskutečnou atmosféru.
Výsledný obrázek je – přinejmenším tonálně – jistě zajímavější, než výchozí obrázek, převedený automaticky do odstínů šedi a je zajímavější i než jeho upravená verze.
Při míchání kanálů za účelem „nepřirozené“ tonality šedí je možno hlídat přepaly, je možno zapnout histogram, abychom viděli,že se nám neděje něco špatného s kresbou ve stínech. Zadání „offset“ ovlivňuje gradaci, tedy kontrast snímku. Všechny tyto faktory pak ovlivňují výsledek.
Ne každá barevná fotografie je pro tyto experimenty vhodná – nejlepší jsou snímky, kde jsou velké jednobarevné plochy a značný rozptyl jasů. Dobře se ztmavuje obloha (stažením modrého kanálu), pak na ní dobře vycházejí mraky. Stažením dotyčného kanálu ztmavíme danou barvu a jí příbuzné, naopak vyjetím kanálu zesvětlujeme. Pevný návod se napsat nedá, každá fotografie chce svůj specifický přístup. O to zajímavější je experimentování.
Je to velmi zajímavá funkce, obsažená samozřejmě v Photoshopu a dalších vyspělých editorech, a nechybí ani v Zoner Photo Studiu 7. Podívejme se, jak funguje.
Něco teorie: barvy v digitálním obrazu vznikají mícháním tří základních barev, červené, zelené a modré. Těmto základním barvám říkáme barvené kanály. V rozmanitých pestrých barvách jsou barvené kanály různě obsaženy. Platí ale, že v dobře exponované barevné fotografii musí mít obraz v každém barevném kanále kresbu ve stínech i jasech.
Podívejte se na tento obrázek. Když jsem ho fotografoval, zaujala mě nálada v klášterní části katedrály v Chartres. Plechové nebe, podivně ohnutý strom, stromořadí, dvojice starých lidí v popředí. Takto obrázek vypadá „tak, jak ho Nikon stvořil“. (Všechny ukázky jsou zmenšené, knikněte a v novém okně uvidíte větší verzi.)
V editoru lze snímek převést do stupňů šedi. Je to to i speciální funkce. V editoru ZPS 7 je to funkce upravit -> efekty -> odstíny šedi, klávesová zkratka Ctrl+G. Výsledek je zde.
Je to mírně šedivá černobílá fotografie. Mohl bych ji samozřejmě dále zpracovávat, například nám známou metodou zvýšení kontrastu tím, že nastavím jinak bílý bod a černý bod. Zde je výsledek.
To už je uspokojivější. Jenže můžeme postupovat ještě jinak.
V barevné fotografii jsou jednotlivé kanály vůči sobě harmonicky nastaveny, doplňují se, aby byly barvy přirozené. Po převodu do stupnice šedí se však o nějakou přirozenost barev nemusíme starat. Nám jde o efekt. Zkusme tedy funkci míchání kanálů. Jdeme opět do upravit -> efekty -> míchání kanálů.
V barevné fotografii můžeme touto funkcí upravovat vzájemný poměr kanálů a měnit výslednou barevnost. Vždy volíme jeden kanál jako výchozí (zde je o červený)a k němu upravujeme ostatní kanály. Pak můžeme dojít k zajímavým barevným efektům, jako je zde na ukázce.
Tato práce vyžaduje značnou zkušenost a samozřejmě i dokonalý, dobře nastavený monitor. Troufnu si ji na dobře zkalibrovaném EIZO monitoru, jinak ale riskuji zklamání z výsledku. Netřeba snad dodávat, že všechny tyto a podobné operace děláme na kopii snímku!
Metodymíchání kanálů ale lze použít i k získání černobílého obrázku. Jdu opět do již známého dialogu, avšak místo abych volil některý z barevných kanálů, zvolím odstíny šedi. Zde mohu experimentovat, až dojdu k zajímavým tonálním posunům a dokážu vyvolat zcela neskutečnou atmosféru.
Výsledný obrázek je – přinejmenším tonálně – jistě zajímavější, než výchozí obrázek, převedený automaticky do odstínů šedi a je zajímavější i než jeho upravená verze.
Při míchání kanálů za účelem „nepřirozené“ tonality šedí je možno hlídat přepaly, je možno zapnout histogram, abychom viděli,že se nám neděje něco špatného s kresbou ve stínech. Zadání „offset“ ovlivňuje gradaci, tedy kontrast snímku. Všechny tyto faktory pak ovlivňují výsledek.
Ne každá barevná fotografie je pro tyto experimenty vhodná – nejlepší jsou snímky, kde jsou velké jednobarevné plochy a značný rozptyl jasů. Dobře se ztmavuje obloha (stažením modrého kanálu), pak na ní dobře vycházejí mraky. Stažením dotyčného kanálu ztmavíme danou barvu a jí příbuzné, naopak vyjetím kanálu zesvětlujeme. Pevný návod se napsat nedá, každá fotografie chce svůj specifický přístup. O to zajímavější je experimentování.
