V neděli se v Praze běžel maraton – a Richard Horák si ho nenechal ujít. Tyhle městské maratony nejsou žádná vzácnost, s Dílnou je sám fotím pravidelně. Vždycky je to tak nějak na jedno brdo: vpředu Keňani, pak deset tisíc borců a borek, někdo supí, někdo se usmívá. Jak se s úkolem vyrovnal Richard? Šel do tunelu známého jako Husákovo ticho, oficiálně je to Těšnovský tunel u Hlávkova mostu…
V neděli se v Praze běžel maraton – a Richard Horák si ho nenechal ujít. Tyhle městské maratony nejsou žádná vzácnost, s Dílnou je sám fotím pravidelně. Vždycky je to tak nějak na jedno brdo: vpředu Keňani, pak deset tisíc borců a borek, někdo supí, někdo se usmívá. Jak se s úkolem vyrovnal Richard? Šel do tunelu známého jako Husákovo ticho, oficiálně je to Těšnovský tunel u Hlávkova mostu…
To je vždycky zásadní rozhodnutí – kde akci fotit. Ten tunel má zvláštní světelnou atmosféru, jako každý tunel. Jak to bude v tunelu vypadat, až se tudy poběží maraton? To musel Richard se svým Nikonem vyzkoušet. Druhá fáze nastala pak u počítače. Použil součást z kolekce zásuvných modulů Nik, oddíl Analog Efex Pro 2. Ten nabízí deset souborů filtrů – ty jsou označeny typově, jako Klasický fotoaparát, Mokrý proces, Černobílá fotografie, Pohybová neostrost atd. Každý obsahuje sadu filtrů a každý z nich je možno doladit podle potřeby. Pro expresivní úpravu je to neocenitelné… a Google to po koupi firmy Nik distribuuje zadarmo. Vyzkoušejte, tyhle pluginy jsou určeny primárně pro Photoshop / PS Elements, ale v Zoneru fungují také.
Richard pojal děj jako příběh. Začíná to pořadatelským vozem a vzadu ty postavičky, to jsou ti neuvěřitelní Keňané se svými výkony přesahujícími chápání. 
Tady je máme – v prostředí tunelu vypadají jako nějací prchající vyděděnci. Nikde ani živáčka…
Osamělý fotograf budí nevlídnou pozornost…
Fotka jakoby proti pravidlům, ta useklá figura působí znepokojivě. A přesně o to tady šlo. Blesk v kombinaci s poměrně dlouhým časem 1/30 sec na 105 mm ohniska působí velmi syrově.
No a pak je to ráz na ráz. Každý snímek má své individuální drama.
Síly ubývají. A zase – v tom tunelu to působí hodně emotivně.
Někdo to bere s úsměvem…
… jiný jako by se nudil.
Maraton končí, do Těšnovského tunelu se vrací normální život.
Taková to tedy byla Richardova výprava do Husákova ticha. Jak mi řekl, do černobílého ty fotky převedl, protože ho zajímaly emoce, a těch barev kolem bylo moc. Tak se jich zbavil.
Opět se osvědčila zásada – jít na plac s nápadem, s názorem. Richard soudí, že by měl víc vychytat poměr delšího času a blesku, já si tedy myslím, že to má vychytané dost, ale uvidíme.
Maraton se běhá v Praze každou chvíli a Husákovo ticho je krásné místo k focení, jak račte viděti…
