Znáte ty vyblesklé fotky – foceno v automatu, šedesátina vteřiny, vypálená postava na černé pozadí. Zde máte ukázku, je na proklik v plném rozlišení, abyste si uvedený postup mohli vyzkoušet.
Co s tím? V Zoneru 14 a výš zkuste mapování tónů. Ve starších verzích FotoStudia tato funkce není, nicméně existují na to pluginy, stačí zapátrat na netu.
Znáte ty vyblesklé fotky – foceno v automatu, šedesátina vteřiny, vypálená postava na černé pozadí. Zde máte ukázku, je na proklik v plném rozlišení, abyste si uvedený postup mohli vyzkoušet.
Co s tím? V Zoneru 14 a výš zkuste mapování tónů. Ve starších verzích FotoStudia tato funkce není, nicméně existují na to pluginy, stačí zapátrat na netu.
Mapování tónů je nesmírně silný, efektivní nástroj, svým významem srovnatelný s nástrojem křivky. V podstatě to „něco jako křivky“ je: ztmaví to tmavší tóny a zesvětlí světlejší, jenže ne naráz v celé ploše obrazu, ale paralelně ve větším počtu jasových pásem. Jejich počet lze regulovat, i sílu zvýraznění.
Co s vyflešlou fotkou
Zábleskové zařízení neboli fleš, ať už vestavěný fleš nebo externí, je vynikající pomůcka. Má ovšem svoje limity. Je třeba se s ním naučit trochu zacházet. Na kompaktech zásadně používejme režim Slow. V tomto režimu fleš respektuje nastavenou expoziční dobu a jeho automatika snímek doblýskne. Dejme tomu, že fotíme s prioritou clony a expozice je třicetina na F4.0 při 200 ISO. Když použijeme Slow fleš, kombinace času a clony zůstane zachovaná a fleš jen doblýskne. Kdyby ale tam zůstal automatický režim nebo nucený (fill in) fleš, přístroj nemilosrdně nastaví svoji synchronizační dobu – obvykle to bývá šedesátina – a pak máme vyblejsklou postavu a tmavé pozadí. Když ale je opravdu tma, pak nám nepomůže nic, získáme opravdu vyblejsklou figuru na černém. Za ideálních podmínek pomůže mapování tónů.
Tonal maping
Tato funkce má několikaterý efekt a jeden z velmi zajímavých je schopnost srovnat rozdíly tmavých a světlých partií. O to nám teď jde. Nicméně Nástroj Mapování tónů srovnáme na výchozí nastavení (klepneme na zakulacenou šipku) a jenom sytost stáhneme na nulu:
Ve většině případů tím operace končí. Zvyšováním hodnoty Intenzity zpravidla dosáhneme světlejšího pozadí. Výsledek je tento:
Proč jsem ale stáhl sytost na nulu a udělal z toho černobílou fotku? Ono to lv černobílém provedení íp vypadá. Lze samozřejmě nechat barevnost, ale podle mého názoru ten výsledek je pak nějaký divný. Posuďte sami:
Ono je nejlepší potmě nefotit… a při flešování se snažit o to, aby postava byla proti světlejšímu pozadí (výloha, lampy, obloha, cokoli) a fotit na Slow flash a expozicí co možná nejvíc dohnat přirozené osvětlení. Mapování tónů berte jako záchranný kruh pro případ, kdy je fakt zle.
