O mapování tonality jsem tu už několikrát psal. Je to novinka, zavedená poprvé ve verzi 14 Photostudia Zoneru. Poprvé jsem se s ní setkal v Photomatixu, psal jsem o tom před sedmi lety, jako o kuriozitě. Ale je to dobrá, praktická věc. PhotoStudio má mapování tonality zařazené v oddílu Efekty na horní liště.
O mapování tonality jsem tu už několikrát psal. Je to novinka, zavedená poprvé ve verzi 14 Photostudia Zoneru. Poprvé jsem se s ní setkal v Photomatixu, psal jsem o tom před sedmi lety, jako o kuriozitě. Ale je to dobrá, praktická věc. PhotoStudio má mapování tonality zařazené v oddílu Efekty na horní liště.
Lze ho úspěšně aplikovat na nevýrazné, mdlé obrázky. Ale pozor, je to dobrý sluha a zlý pán. Podceňoval jsem tu metodu už od dob Photomatixu v domnění, že je to JENOM zlý pán. Oč totiž jde.
Když upravujeme kontrast obrázku, v podstatě přenastavujeme černý a bílý bod. Nevýrazný obrázek nemá ani černou, ani bílou. My ho donutíme mít černou (nebo skoro černou) a bílou (nebo skoro bílou) – v celé ploše.
Metoda mapování tonality spočívá v tom, že se obrázek rozdělí na oblasti (mapy) a v nich, nezávisle jedna na druhých, se mění kontrast. Obrázek se jakoby rozkouskuje, rozdělí na příbuzné oblasti a v jejich rámci se zvýší kontrast – případně sytost a celková tmavost. Pojďme se na to podívat.
Zde je obrázek pořízený jako panorama Olympusem Tough TG 820.
Nic odpudivého na něm není, je správně exponovaný, svědčí o tom jeho histogram:
To je histogram toho typu, o jakém si mnoho lidí myslí, že „tak to má bejt“ – pokrývá celý rozsah jasů a má rezervu jak v tmavých tónech (levá strana), tak v jasech (pravá strana – pro názornost je pod histogramem vidět škála od černé po bílou).
Je tedy takzvaně správný, ale nic lepšího se o něm říct nedá. Otevřeme tedy mapování tonality v Zoneru 14. Otevřel se mi v tomto stavu, ve výchozím nastavení:
Už při prvním seznamování jsem upozorňoval, že není zrovna snadné správně nastavit všechna táhla, která se tu nabízejí. Ale od té doby jsem s tím pracoval několiksetkrát a dospěl jsem k ševcovské radě. Celou pravou stranu nechte na pokoji, zabývejte se jen levou. V prvním kroku nastavte kompresi na 100 % a intenzitu nechte na těch výchozích 50%. Obrázek se už teď trochu zvýrazní. Pak laborujte se sytostí a gammou. Sytost, to je jasné, ta ovlivňuje barevnost a gamma ovlivňuje tmavost. V tomto případě jsem tedy nechal dvě z pěti táhel na výchozí pozici. Důležitá je ta komprese na 100%, sytost obvykle zvyšujeme (ale ne moc!) a gammu táhneme doleva od výchozí pozice, tedy do hodnot pod 50%.
Tato funkce má udivující efektivitu. Nesmí se přehánět, je třeba postupovat s rozumem a s ohledem na míru vkusu – velmi snadno vyrobíme pouťově křiklavé obrázky. Přirozeně že je možné dělat složitější kombinace – s intenzitou stínů a světel a pod. Nicméně i pomocí oněch tří táhel se dostaneme hodně daleko.Hlavně je třeba zachovat míru. Tahle fotka snad opravdu zachycuje atmosféru předjarního lesa výstižně, tak to tam opravdu vypadalo.
Závěrem chci vyjádřit znovu své přesvědčení, že mapování tonality je novinka v Zoneru srovnatelná se zavedením křivek a poté vrstvy a masky. Photoshop to má jen jako plugin – výborně to dělají pluginy od Nik Software. Ale Zoner to má jaksi v sobě, doslova na ráně, i na klávesovou zkratku Ctrl+Alt+C.
