Nezařazené

Manuální režim a automatické ISO

Obrátil se na mne pan K.S. se zajímavým dotazem. V manuálním expozičním režimu lze nějak překlenout automatické ISO? Man K.S. Píše:

Obrátil se na mne pan K.S. se zajímavým dotazem. V manuálním expozičním režimu lze nějak překlenout automatické ISO? Man K.S. Píše:

Mám Canon 7D a při focení občas využívám plný manuál (potřebuji zastavit pohyb a zároveň mít určitou hloubku ostrosti) k tomu si hodím auto ISO aby fotka s tímto nastavením vyšla i když se výrazně změní světlo. Narazil jsem ale na problém že pokud mi příjde fotka příliš světlá či tmavá tak s tím vlastně nejde vůbec nic udělat. Nejde (a nechci) posunout čas ani clonu protože auto ISO to opět dopočítá na úroveň která se mu zdá ideální. Korekce expozice v tomto případě bohužel nefunguje. Netuším proč. Setkal jste se už s tímto problémem? Pokud ano, má toto nějaké řešení nebo se s tím musí člověk smířit a čekat případně na nový firmware?

Fotografické režimy
Pojďme si to rozebrat. Fotografické přístroje jsou vybaveny expoziční automatikou. V automatickém režimu – obvykle je označen ikonou zeleného foťáčku, v poslední době písmeny iA na znamení, že jde o inteligentní automatiku, která nejen rozpozná intenzitu osvětlení a přizpůsobí expozici, ale pozná i druh scény a nastaví odpovídající režim, např. Protisvětlo, makro pro snímky zblízka a podobně.

Režim Program (písmeno P) je také automatický, ale umožňuje nastavovat rozmanité parametry: korekci expozice,, vyvážení bílé, citlivost apod. Režim AA, případně Av znamená, že můžeme nastavovat hodnotu clony, a automatika cloně přiřadí odpovídající čas, a naopak, režim S nebo někdy Tv umožní nastavit expoziční dobu a přístroj automaticky nastaví hodnotu clony.

Těmto dvěma režimům se někdy říká, že jsou „poloautomatické“, protože jeden parametr nastavujeme ručně, ale vlastně jsou taky automatické, protože automatika činně zasahuje do expozice.

Lépe vybavené přístroje ale nabízejí i automatiku ISO a o té píše pan K.S. V nízké světelné hladině přístroj o své vůli zvedne ISO. Používá se to s velkým prospěchem při sportovní fotografii. Zvolíme režim priority času, nastavíme dejme tomu 1/500 sec a automatické ISO. No a přístroj sám nastavuje clonu a kdyby se nad hřištěm smráklo, zvedne ISO a my máme pořád správnou expozici.

Manuální expozice
Ve všech uvedených případech automatika činně zasahuje do nastavení expozice. Pouze v režimu M, v režimu manuálního nastavení, automatika má jen poradní hlas a uvolňuje nám pole působnosti, abychom o své vůli nastavili potřebnou dobu osvitu a clonu. Zkušení fotografové mnohdy pracují jenom v manuálním režimu, ale jsou situace, kdy je takřka nutné nastavit M. Takový příklad máme na ukázce:


Ano, je to scéna z cirkusu. Artista je nasvícen prudkým světlem reflektoru a pozadí je utopené ve tmě. Pokud bychom fotili na iA nebo P nebo A nebo S, automatika by načetla hodnoty z celé plochy a udělala průměr, takže tmavé pozadí by žadonilo o delší dobu osvitu… a artista by byl přepálený. Dalo by se to řešit přepnutím celoplošného měření na bodové, ale pak bychom bylo nuceni držet fotografovaný objekt přesně v oblasti měření. Proto je lepší si vyzkoušet hodnotu expozice a v takto nevyrovnaném osvětlení, jako je skoro vždycky na jakémkoli jevišti, divadelním jako cirkusovém nebo na koncertní scéně, pracovat v režimu M, v režimu manuální expozice. Jenom v tomto režimu máme pod plnou kontrolou expozici. Prosazujeme svoji vůli a aparát do toho nemá co mluvit.

Čímž se dostávám k dotazu pana K.S.

Expozice se neskládá ze dvou faktorů, tedy z hodnoty doby osvitu a hodnoty clony. Závisí na osvětlení, to je dané, neovlivňujeme ho (leda bychom svítili lampami nebo bleskem, ale to je jiný příběh). No a pak je clona a čas a samozřejmě CITLIVOST. Ze vzájemného naladění těchto TŘÍ faktorů se skládá expozice. V automatickém režimu můžeme expozici korigovat, ale v manuálním režimu to nejde. Jakmile ale nastavíme automatické ISO, pustíme automatiku na jeden ze tří faktorů určujících expozici a tím pádem ztrácíme manuální kontrolu. Hlavní smysl manuálního režimu je kontrola nad expozicí, ale ta musí být úplná, tedy musíme mít kontrolu i nad citlivostí. Automatické ISO nám tu kontrolu bere. Odpověď tedy je jednoduchá. Musíme mít nastavené fixní ISO. Pak samozřejmě je nutné hlídat expozici, tedy měnit ten či onen parametr, pokud se změní světelné podmínky. Něco za něco – plná kontrola výměnou za nepohodlí.

Věc je ale složitější. Canon 7D se skutečně chová tak, jak pisatel líčí. Dále jsem situaci prověřoval na Olympusu OM-D, tam při režimu M nelze nastavit automatické ISO. Problém jsem prověřovaL ještě na přístroji Nikon D600. V manuálním režimu při nastaveném automatickém ISO korekce expozice ovlivňuje ISO – když jdu do mínusu, hodnota ISO klesá a obrázek je tudíž tmavší. Takže korigovat to tady lze. Nicméně platí výše řečené – zde ztrácím hlavní výhody manuálního nastavení, že se mi automatika neplete pod ruce,  a zůstává jen ta vedlejší, že si nastavím takový čas a takovou  clonu, jak to potřebuji.

Samozřejmě, jako pan K.S. doufá v nový firmware pro svoji 7D, i já si myslím, že se dočkáme doby, kdy automatika vyloučí možnost přepalu. Dokonce mě udivuje, že to už dávno není. Automatika přece svým způsobem ví o tom, že došlo k přepalu – zobrazuje ho na histogramu, eventuálně na náhledovém obrázku. Proč to není zohledněno a proč automatika – třeba – nestáhne ISO na takovou hodnotu, kdy přepal zmizí?
Zeptejte se koně, ten odpověď možná zná, má větší hlavu než já.

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: