Nezařazené

Mamiya RZ33 – 22 (info)

Obvykle tu nereferuji o přístrojích v cenové relaci nad 10 tisíc dolarů, ale dnes udělám výjimku. Pro mě je Mamiya srdeční záležitost, s modelem RB67 jsem strávil blažené čtyři roky v Ústředí lidové umělecké výroby a s potěšením vidím, že legenda pokračuje. Tak dovolte aspoň krátké uvedení. Přístroj je koncepčně totožný se svým dávným analogovým předchůdcem. V podstatě sestává ze tří modulů: objektiv (ten není v ceně!) má v sobě centrální závěrku – každý objektiv má svoji. Pak přijde tělo a v něm je to, čemu se říkalo dvojitý výtah, můžete totiž vysunout standartu s objektivem dopředu, takže to funguje jako mezikroužek, lze fotit makrosnímky. Je to samozřejmě zrcadlovka, to asi každý pozná podle šachty pro matnici. No a vzadu je digitální stěna, ta je na otočném segmentu, takže fotky na výšku a na šířku lze dělat, aniž bychom museli točit s přístrojem.

Fotky nejsou volně k disposici, tak jsem musel pořídit screenshot webové stránky amerického dovozce. Samozřejmě jde o studiový přístroj s rozlišením 33, respektive 22 megapixelů, 16 bitů na kanál, takže fotka má typicky 170 MB. Některé parametry by našince neuspokojily. Sériové focení 1,1 fps, ISO 25 – 400 , oba údaje naznačují, že opravdu jde o studiový přístroj, ne o reportážního dravce. Snímky lze ukládat rovnou na kartu anebo bezdrátově předávat do počítače. Kromě šachty lze použít i prizmatický hledáček, matnice jsou výměnné. Přístroj potřebuje dva zdroje energie, jedna baterka pro tělo, digitální stěna potřebuje další akumulátor. Věřte že mě těší, že legenda pokračuje a že její zrcadlo vesele práská v ateliérech roztroušených po celém světě.

Obvykle tu nereferuji o přístrojích v cenové relaci nad 10 tisíc dolarů, ale dnes udělám výjimku. Pro mě je Mamiya srdeční záležitost, s modelem RB67 jsem strávil blažené čtyři roky v Ústředí lidové umělecké výroby a s potěšením vidím, že legenda pokračuje. Tak dovolte aspoň krátké uvedení. Přístroj je koncepčně totožný se svým dávným analogovým předchůdcem. V podstatě sestává ze tří modulů: objektiv (ten není v ceně!) má v sobě centrální závěrku – každý objektiv má svoji. Pak přijde tělo a v něm je to, čemu se říkalo dvojitý výtah, můžete totiž vysunout standartu s objektivem dopředu, takže to funguje jako mezikroužek, lze fotit makrosnímky. Je to samozřejmě zrcadlovka, to asi každý pozná podle šachty pro matnici. No a vzadu je digitální stěna, ta je na otočném segmentu, takže fotky na výšku a na šířku lze dělat, aniž bychom museli točit s přístrojem.

Fotky nejsou volně k disposici, tak jsem musel pořídit screenshot webové stránky amerického dovozce. Samozřejmě jde o studiový přístroj s rozlišením 33, respektive 22 megapixelů, 16 bitů na kanál, takže fotka má typicky 170 MB. Některé parametry by našince neuspokojily. Sériové focení 1,1 fps, ISO 25 – 400 , oba údaje naznačují, že opravdu jde o studiový přístroj, ne o reportážního dravce. Snímky lze ukládat rovnou na kartu anebo bezdrátově předávat do počítače. Kromě šachty lze použít i prizmatický hledáček, matnice jsou výměnné. Přístroj potřebuje dva zdroje energie, jedna baterka pro tělo, digitální stěna potřebuje další akumulátor. Věřte že mě těší, že legenda pokračuje a že její zrcadlo vesele práská v ateliérech roztroušených po celém světě.

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: