Nezařazené

Malý trik na dlouhé časy

Titulek je trochu zavádějící. Na dlouhé časy neplatí žádný triky, ale stativ… Pak přijde stabilizace a opora o pevnou podložku a nakonec… malý trik, o kterém teď chci pojednat. Připomenu, že pojem „dlouhý čas“, správně „dlouhá doba osvitu“ je relativní pojem – vždy záleží na ohniskové vzdálenosti, takže šedesátinu v pohodě udržíte s přístrojem s objektivem 18 mm, ale budete mít problémy s objektivem s ohniskem 180 mm. Čím delší ohnisko, tím kratší musí být osvit, aby se na snímku neprojevilo chvění ruky.

Titulek je trochu zavádějící. Na dlouhé časy neplatí žádný triky, ale stativ… Pak přijde stabilizace a opora o pevnou podložku a nakonec… malý trik, o kterém teď chci pojednat. Připomenu, že pojem „dlouhý čas“, správně „dlouhá doba osvitu“ je relativní pojem – vždy záleží na ohniskové vzdálenosti, takže šedesátinu v pohodě udržíte s přístrojem s objektivem 18 mm, ale budete mít problémy s objektivem s ohniskem 180 mm. Čím delší ohnisko, tím kratší musí být osvit, aby se na snímku neprojevilo chvění ruky.

Stabilizace reaguje na chvění rukou a snaží se ho eliminovat protipohybem: buď pohybuje čočkou v optickém systému objektivu, anebo rovnou celým čipem fotoaparátu – pak ovšem jsou stabilizované všechny použité objektivy. Nicméně i při použití stabilizace nemáme stoprocentní jistotu, že výsledek bude přijatelně ostrý. Slovo přijatelně zde zvýrazňuji, protože pořádně ostré to bude jen při kvalifikovaném použití kvalitního stativu. Nicméně v mnoha případech nám stačí přijatelná ostrost.

Zde platí, že stabilizace nezaručuje ostrý snímek, ale zvyšuje pravděpodobnost, že snímek bude ostrý.
A jsme u jádra věci.
Když budeme fotit bez stabilizace na dlouhou dobu osvitu, může se stát, že snímek takzvaně udržíme, nebo ho udržíme. Je to statistický jev. Což je jádro toho triku.
Nastavte aparát na sériové focení, čím rychlejší série, tím líp, a stiskněte spoušť.
Obvykle není první snímek ostrý. Záleží na délce osvitu: čím je (relativně k ohnisku) delší, tím klesá pravděpodobnost, že snímek bude přijatelně ostrý.
Experimentoval jsem s přístrojem Nikon Coolpix A. Je to kompakt s pevným ohniskem , odpovídajícím 28 mm kinofilmového aparátu. Nemá stabilizaci. Podle zásady, že „kolik mm ohniska, tolikatina vteřiny je udržitelná“, měl bych udržet 1/30 sec a vskutku udržím bez problému. Pořídil jsem tři série, třináctinou, desetinou a třetinou vteřiny z ruky bez opory, sériovým focením. Na první ukázce je série snímků pořízená třináctinou, tedy zhruba 1EV přes mez stanovenou zásadou kolik mm, tolikatina vteřiny. Výsledky jsou celkem vyrovnané, nejlepší je fotka č. 3 a 4, nicméně žádná není katastrofálně hnutá – podotýkám, že jde o výřezy 100%.


Desetina je už výrazně horší. Nejlepší je čtyřka, slušné jsou sedmička a osmička, tedy šance více méně 1:3, že fotka bude použitelná.


Třetina z ruky ukazuje šanci 1:8, tedy výrazně horší poměr. Číslo dva je jakž takž použitelné, ostatní jsou špatné až příšerně hnuté.


Nicméně i při té třetině je jedna fotka ne úplně do koše. Focení na sérii se tedy bez nejmenších pochyb vyplácí. Někdy není možné se o něco opřít, o stativu nemluvě, takže série deseti, patnácti fotek nám může pomoci z nouze. Vyplácí se to i při focení lidí – nejde jen o ostrost, ale i o výrazy obličeje. Ale to je zase jiná kapitola.

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: