| Dnes si ukážeme malou hříčku – o realizaci jednoho nápadu, nejdřív v terénu, pak v počítači. Začalo to na návštěvě u známých. Mají dřevěný dům. Večer svítilo na terase načervenalé světlo. Všiml jsem si svého stínu na dřevěné ploše.
 Napadlo mě, že by se z toho dal udělat legrační autoportrét. Nápadu se chytla i moje přítelkyně Ljuba a rozhodli jsme se, že uděláme dvoj – autoportrét. Fotil jsem zrcadlovkou Fujifilm FinePix S5Pro. Samozřejmě jsem musel mířit naslepo objektivem s ohniskovou vzdáleností 18 mm. Takže to dopadlo takhle:
 Potom zase takhle…
 …a pak zase takhle:  Některý ten obrázek měl dobrý vršek, jiný spodek. Pak už ostatní hosté začali vrčet, že tam moc dlouho šaškujeme a fotografování muselo přestat. Takže jsem se rozhodl dodělat obrázek v počítači. Takže jsem nejdřív vzal tenhle:
 …a srovnal ho v Zoner Photo Studiu nástrojem Perspektiva s vypnutím automatického ořezu. Vznikl tento obrázek:  Protože jsem fotil širokoúhlým objektivem, obrázek je postižený silnou soudkovou vadou. V další fázi bylo nutno soudkovou vadu opravit opět v ZPS funkcí upravit->odstranit vady obrazu -> soudkovitost. Stejnou operaci jsem provedl s dalším obrázkem, který zabíral více nohy, ale ořezával hlavu:
 No a pak se s tím musí do Photoshopu nebo Paint Shop Pro a tam na sebe napasovat dva obrázky, aby se spojily. Výsledek je zde:
 Není to „čistá fotografie“, jenže ono to někdy jinak nejde. Když na vás všichni křičí, že už s tím pitomým focením máte jít do háje a pořádně nevidíte, co vlastně fotíte (museli byste mít DSLR Olympus s výklopným displejem, a Live View, abyste viděli, co fotíte… |
| Dnes si ukážeme malou hříčku – o realizaci jednoho nápadu, nejdřív v terénu, pak v počítači. Začalo to na návštěvě u známých. Mají dřevěný dům. Večer svítilo na terase načervenalé světlo. Všiml jsem si svého stínu na dřevěné ploše.
Napadlo mě, že by se z toho dal udělat legrační autoportrét. Nápadu se chytla i moje přítelkyně Ljuba a rozhodli jsme se, že uděláme dvoj – autoportrét. Fotil jsem zrcadlovkou Fujifilm FinePix S5Pro. Samozřejmě jsem musel mířit naslepo objektivem s ohniskovou vzdáleností 18 mm. Takže to dopadlo takhle:
Potom zase takhle…
…a pak zase takhle: Některý ten obrázek měl dobrý vršek, jiný spodek. Pak už ostatní hosté začali vrčet, že tam moc dlouho šaškujeme a fotografování muselo přestat. Takže jsem se rozhodl dodělat obrázek v počítači. Takže jsem nejdřív vzal tenhle:
…a srovnal ho v Zoner Photo Studiu nástrojem Perspektiva s vypnutím automatického ořezu. Vznikl tento obrázek: Protože jsem fotil širokoúhlým objektivem, obrázek je postižený silnou soudkovou vadou. V další fázi bylo nutno soudkovou vadu opravit opět v ZPS funkcí upravit->odstranit vady obrazu -> soudkovitost. Stejnou operaci jsem provedl s dalším obrázkem, který zabíral více nohy, ale ořezával hlavu:
No a pak se s tím musí do Photoshopu nebo Paint Shop Pro a tam na sebe napasovat dva obrázky, aby se spojily. Výsledek je zde:
Není to „čistá fotografie“, jenže ono to někdy jinak nejde. Když na vás všichni křičí, že už s tím pitomým focením máte jít do háje a pořádně nevidíte, co vlastně fotíte (museli byste mít DSLR Olympus s výklopným displejem, a Live View, abyste viděli, co fotíte… |
