O víkendu jsem byl na výletě na Šumavě. V pátek bylo krásné počasí, v sobotu lilo. Příhoda, to se rozumí, se týká soboty.
Tak především, jal jsem s mou přítelkyní Ljubou na kole. Na kole převážím fotoaparát v brašně, která se dá připnout na řídítka – vyzkoušel jsem všechno možné, ale tyhle připínací brašny jsou opravdu praktické. Aparát jsem měl zabalený v igelitovém pytlíku. No a začalo pršet.
Schovali jsme se pod stromem a čekali, až přejde to nejhorší. Což je zhruba to nejhorší, co se na Šumavě dá udělat. Zde máte jistotu, že to nejhorší teprve přijde, nemá smysl čekat.
Nakonec jsme se přece jen vrátili do kempu, kde jsme měli náš obytný busík. Atmosféra byla velmi romantická.
Ježe ona byla příliš romantická, jak se druhý den ráno ukázalo! Vlhkost se dostala během noci do objektivu mého aparátu (byl to Olympus C-700 UZ, veterán mé fotografické výbavy), byl uvnitř a výsledek vidíte zde:
Co s tím? Jako když se opotí objektiv, když přijdete z mrazu do horské chaty. Nemá smysl objektiv čistit, vlhkost je tak jako tak uvnitř. Vyřešil jsem to jendoduše. Násleudjícího dne jsme se už vraceli do Prahy, takže jsem položil navlhlý aparát na mřížku topení. Přístroj všechno bez problému přežil, fotografuje normálně, na chodu se nic neprojevilo.
Zde ovšem musím podotknout: nadále trvám na pravidlu, že voda jenejvětší nepřítel všeho elektrického, fotoaparáty nevyjímaje. Měl jsme víc štěstí než rozumu. Ukázalo se, že igelitový sáček je špatná ochrana proti vlhkosti!Jsem rád, že to tak dopadlo a proto tento čláánek píšu hlavně pro pobavení a taky pro varování. Na Šumavě a v jiných zapršených oblastech udělejte raději pět protidešťových opatření, než jedno, to vám radí zmoklý autor.
Náš čtenář V.Ž. k tomu dodává:
Ochrana proti vlhkosti je docela oříšek, nicméně se mi jej podařilo vyřešit vcelku elegantním způsobem. Nedávno jsem prováděl „debordelizaci“ ve sklepě, konkrétně jsem se rozhodl vyhodit prázdné kartony od domácí elektroniky, kterou jsem v posledních letech koupil. Ve dvou krabicích jsem na dně našel malé papírové sáčky, které obsahují drobné kuličky látky zvané silikagel. Tato látka účinně absorbuje vzdušnou vlhkost a lze ji „recyklovat“ v el. troubě ( cca 20min při teplotě 120 st. Celsia).
Tyto sáčky jsem vložil do většího „igelitového pytlíku s takovým tím pseudozipem“ a umístil na dno fotobrašny. V případě nutnosti vložím DF do takto připraveného pytlíku a mám vystaráno. Loni jsem strávil 14 dní pod stanem, z toho 7 dní propršelo.
Fungovalo to bezvadně, doporučuji všem, nic to nestojí. .
O víkendu jsem byl na výletě na Šumavě. V pátek bylo krásné počasí, v sobotu lilo. Příhoda, to se rozumí, se týká soboty.
Tak především, jal jsem s mou přítelkyní Ljubou na kole. Na kole převážím fotoaparát v brašně, která se dá připnout na řídítka – vyzkoušel jsem všechno možné, ale tyhle připínací brašny jsou opravdu praktické. Aparát jsem měl zabalený v igelitovém pytlíku. No a začalo pršet.
Schovali jsme se pod stromem a čekali, až přejde to nejhorší. Což je zhruba to nejhorší, co se na Šumavě dá udělat. Zde máte jistotu, že to nejhorší teprve přijde, nemá smysl čekat.
Nakonec jsme se přece jen vrátili do kempu, kde jsme měli náš obytný busík. Atmosféra byla velmi romantická.
Ježe ona byla příliš romantická, jak se druhý den ráno ukázalo! Vlhkost se dostala během noci do objektivu mého aparátu (byl to Olympus C-700 UZ, veterán mé fotografické výbavy), byl uvnitř a výsledek vidíte zde:
Co s tím? Jako když se opotí objektiv, když přijdete z mrazu do horské chaty. Nemá smysl objektiv čistit, vlhkost je tak jako tak uvnitř. Vyřešil jsem to jendoduše. Násleudjícího dne jsme se už vraceli do Prahy, takže jsem položil navlhlý aparát na mřížku topení. Přístroj všechno bez problému přežil, fotografuje normálně, na chodu se nic neprojevilo.
Zde ovšem musím podotknout: nadále trvám na pravidlu, že voda jenejvětší nepřítel všeho elektrického, fotoaparáty nevyjímaje. Měl jsme víc štěstí než rozumu. Ukázalo se, že igelitový sáček je špatná ochrana proti vlhkosti!Jsem rád, že to tak dopadlo a proto tento čláánek píšu hlavně pro pobavení a taky pro varování. Na Šumavě a v jiných zapršených oblastech udělejte raději pět protidešťových opatření, než jedno, to vám radí zmoklý autor.
Náš čtenář V.Ž. k tomu dodává:
Ochrana proti vlhkosti je docela oříšek, nicméně se mi jej podařilo vyřešit vcelku elegantním způsobem. Nedávno jsem prováděl „debordelizaci“ ve sklepě, konkrétně jsem se rozhodl vyhodit prázdné kartony od domácí elektroniky, kterou jsem v posledních letech koupil. Ve dvou krabicích jsem na dně našel malé papírové sáčky, které obsahují drobné kuličky látky zvané silikagel. Tato látka účinně absorbuje vzdušnou vlhkost a lze ji „recyklovat“ v el. troubě ( cca 20min při teplotě 120 st. Celsia).
Tyto sáčky jsem vložil do většího „igelitového pytlíku s takovým tím pseudozipem“ a umístil na dno fotobrašny. V případě nutnosti vložím DF do takto připraveného pytlíku a mám vystaráno. Loni jsem strávil 14 dní pod stanem, z toho 7 dní propršelo.
Fungovalo to bezvadně, doporučuji všem, nic to nestojí. .
