Nezařazené

Má smysl fotit souběžně RAW a JPEG?

RAW není obrazový formát. Obsahuje sice v sobě náhledový obrázek, někdy dokonce v plném rozlišení, ale „ten skutečný RAW“ je datový soubor a je v každém případě nutno ho převést do obrazového formátu, obvykle do formátu JPEG (možno jinak, na příklad do TIFF). Focení do raw tedy předpokládá práci s počítačem (pro hnidopichy a šťouraly: ano, dnes už se do některých fotoaparátů implementuje funkce konverze z rawu rovnou ve foťáku, velký smysl ale podle mě nemá).

RAW není obrazový formát. Obsahuje sice v sobě náhledový obrázek, někdy dokonce v plném rozlišení, ale „ten skutečný RAW“ je datový soubor a je v každém případě nutno ho převést do obrazového formátu, obvykle do formátu JPEG (možno jinak, na příklad do TIFF). Focení do raw tedy předpokládá práci s počítačem (pro hnidopichy a šťouraly: ano, dnes už se do některých fotoaparátů implementuje funkce konverze z rawu rovnou ve foťáku, velký smysl ale podle mě nemá).

Kdo nechce se svými obrázky nic dělat, chce si je jen nafotit a pak už jenom prohlížet, posílat po webu nebo tisknout, pro toho nemá RAW moc velký význam.

Focení do RAW má smysl naopak pro toho, kdo nepokládá fotku ve foťáku za konečný produkt, kdo ji bere jako východisko a v počítači ji chce dolaďovat do konečné podoby, aby odpovídala jeho představám a záměrům. Pro takového člověka má RAW zásadní smysl.

Souběžně RAW a JPEG
Do formátu RAW dovedou ukládat své obrázky jen přístroje vyšší třídy, tedy některé kompakty a samozřejmě všechny mirrorlessy a zrcadlovky. Dovolují nám volit: fotit jen do JPEG, volit stupeň kvality JPEG a jeho velikost, fotit jen do RAW – a fotit souběžně jak do RAW tak do JPEG a to je to, na co se pan R.D. Ptá. Poukazuje dokonce na to, že zrcadlovky vyšší třídy mají dva sloty na kartu a umožňují na jednu kartu ukládat RAW a na druhou JPEG.
Má to smysl?

Zde není odpověď ano ano, ne ne. Když fotím na místech, kam se možná už nikdy nepodívám, fotím do RAW, Obvykle už na místě tvrdě vybírám, promazávám, abych domů nepřivezl tisíce rawů. Přísná selekce je ta nejlepší metoda, jak držet archiv na uzdě. Z fotovýprav do všelijakých Tramtárií dělávám prezentace, do počtu 100 fotek. To je strašně moc obrázků! Nic se nestane, když všechny ostatní smažu a zbude jen ta stovka.

Mažu rawy a to co stojí za to, s tím si pak pohraju v počítači.

Nevidím žádnou, ani tu nejmenší výhodu v ukládání dvou verzí, RAW a JPEG – s jedinou výjimkou, a touto výjimkou jsou kreativní filtry. Některé přístroje nabízejí zajímavé filtry – když použiju souběh RAW a JPEG, získám filtrovanou verzi a kromě ní ještě RAW s plnohodnotnou, tedy neupravenou obrazovou informací. Ale ani tato výhoda nemusí být stoprocentní. Například konverze RAW Olympusu (koncovka ORF) v jejich ulympusím konvertoru umožňuje aplikovat kreativní filtr při konverzi, právě tak konverzní program Canonu nabízí aplikaci picture style při konverzi. Nicméně v tomto konkrétním případě, tedy při aplikaci filtrů, se může souběh JPEG a RAW uplatnit. Pravda, některé mají tuto funkci blokovanou při použití RAW, záleží tedy na konkrétním typu, jakým fotíte. Ale opakuji, to je podle mne jediný případ, kdy souběh má smysl.

Ve všech ostatních případech ve výsledku máme mnohem větší objem dat – a promazávání, to je učiněné peklo.

Občas se setkám s dotazem, jak se převede z RAW pět set fotek najednou. A jsme zase u toho, má smysl převádět pět set fotek najednou? RAW je tu proto, abychom se zabývali fotkou individuálně a dali jí, co jí náleží. Masivní převod nemá smysl – to ten dotyčný mohl rovnou fotit do JPEG a měl by to bez práce.

Proč do RAW
Proč fotit do RAW? V každém případě předpokládáme nějakou úpravu. Obrázky JPEG taky můžeme upravovat, proč se tedy trápit s nějakým rawem?
Jsou dva druhy úprav. Jedny jsou destruktivní, druhé nedestruktivní. Destruktivní úpravy ochuzují obrázek. Vidíte to i na jednoduché ukázce úpravy snímku ve křivkách. Vidíte ty mezery, ten hřebínek, který vzniká? Z obrázku vypadávají celé bloky tónových hodnot – a to je jednoduchá úprava ve křivkách.

 


 

Nedestruktivní úprava spočívá v tom, že jednotlivými operacemi jen zadáváme příkazy a parametry. Při zpracování v RAW můžeme zadat množství takových parametrů. Dejme tomu křivky, jak jsme je viděli na ukázce nahoře. Při zpracování RAW nic nevyřazujeme – jen nastavujeme parametry, jak bude při konečném vyvolání snímku konvertor interpretovat určité datové hodnoty. Až v naprostém závěru dojde k vytvoření fotky v obrazovém formátu – a pokud ji uložíme v 16bitovém TIFF, máme maximum dnes dosažitelné informace.

Ale opakuji, smysl to má jen pro toho, kdo takové úpravy chce a umí dělat

Jestliže někdo fotí do RAW a pak to hromadně převede do JPEG a raduje se, jak to šikovně udělal a jak na to vyzrál, potom, bohužel, jeho radost je poněkud nemístná.

Chápu ovšem, že nedestruktivní úprava fotek nemusí hned tak každého vzrušovat. Začnu tedy odjinud. Každý ze zkušenosti ví, že digitální fotografie je háklivá na přesnou expozici a že má menší schopnost zobrazovat kresbu ve stínech a jasech než klasický filmový materiál. Tak třeba tenhle pejsek – bílá tlama, tmavá hlava, expozičně učiněné peklo – fotil jsem ho pro tento článek souběžně v JPEG a RAW. Takto vypadá v JPEG.


Takto vypadá v Zoneru, když si vysvítím přepaly a slité stíny:


Fakticky toto jsou meze dynamického rozsahu. Něco jako mezi ďáblem a hlubokou vodou. Nenajdeme ideální expozici: když přidám, abych zeslabil stíny, vypálím světlá místa a když naopak uberu, sliju víc stínů.


Naštěstí jsem to fotil i v RAW. V konvertoru – zde Camera Raw, jednodušší verze v Photoshopu Elements, stáhnu světla a zesvětlím stíny velmi snadno.


No a výsledek je uspokojivý, třebaže se ten pejsek nevlídně tváří. Ale on to jen tak dělá, jinak je hodnej.

Shrnutí je jednoduché – když mi na fotce má záležet, fotím jen v RAW, hodně mažu a pak zpracovávám (a zase mažu). Souběžně fotím jen ve výjimečných případech. Momentálně si na žádný nevzpomínám :-).

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: