Nezařazené

Lstivé stabilizátory

Už mnohokrát jsme tu psali o optických stabilizátorech, naposledy 21.července. Softwarové stabilizátory známe z videokamer, zde jde o eliminaci vzájemného posunu obrazu při snímání vysokou fekvencí videa, v podmínkách fotografieje to nepoužitelné. A co jsou „lstivé stabilizátory“?

První takovou lest jsme zaznamenali na kompaktu Olympus Mju 800 Digital. Je to pokračovatel velmi úspěšné a vysoce kvalitní (což nemusí vždy být totéž) řady digitálních mjuček, přístroj elegantní, s vysokým obrazovým výkonem díky svému snímači o kapacitě osmi miliónů pixelů. Pro kritiku zde není mnoho prostoru. K úsměvu ano, když

Tak takhle se vám ruka přece jen nechvěje…
🙂


najdeme na hlavním kruhovém voliči ikonu „roztřesená ručička“. Tato ikona se běžně používá od fotografické nepaměti. Objevuje se na displejích některých přístrojů,, když světelná hladina klesne natolik, že automatika musí nastavit „rizikově dlouhý čas“. To bývá u různých výrobců stanoveno jinak, obvykle je to 1/30 sec a delší. Objevuje se ale i jako označení optického stabilizátoru. Ten zpravidla lze vypnout (on přece jen trochu zdržuje a taky krapet ujídá z akumulátorů energii, a pokud fotíte na Sahaře, asi ho nezbytně nebudete potřebovat, přinejmenším přes den), takže roztřesenou ručičkou bývá označeno tlačítko, jímž se to dělá. Takže, jakmile objevíte tuto ikonku na mjučku osmistovce, řeknete si, aha, Olympus zavádí optickou stabilizaci u kompaktu, to je tedy bomba, jak to, že kolem toho není žádný poprask? Ona to ale není optická stabilizace. V manuálu je to mlhavě popsáno ve smyslu „opatření proti roztřesení“ a není to nic jiného, než brutální navýšení ISO na hodnotu 2500. To samozřejmě je tak vysoká hodnota, že šum je nevyhnutelný následek. Proto následuje „odstranění šumu“ za cenu – opět brutálního – vymydlení obrázku. Jenže vtip této lsti spočívá v tom, že osmimegový snímek má takovou rezervu, že na fotce 10x15nic nepoznáte, ani kdybyste ho polili kafem (elektronickým, samozřejmě).
Olympus není jediný lstivý výrobce.
V patách mu v červenci přispěchal Fujifilm. Ten už kdysi zaujal svojí nordickou lstí, když se pokoušel obecenstvo přesvědčit, že šestimegový obrázek ze třímegového čipu není interpolace. Výsledek je, že dnes každý zasvěcený technoid krabici s „fudžinou“ nejdřív pětkrát obrátí v rukou, aby se přesvědčil, že ta inzerovaná „mega“ souhlasí se skutečností. Model Fujifilm FinePix S5200 nabízí Anti-Blur Mode. Je to prý „lepší, než optická stabilizace“. Co to tedy je? Zase je to zvýšení ISO, tudíž v tomto režimu přístroj přepne na maximální zisk, stáhne clonu na plnou světelnost a nastaví čas na nejrychlejší použitelnou hodnotu. A zákazník je spokojen. Technoid se směje, ale spokojen je i on, protože konečně se výrobci odvážili za hranici doposud obvyklých 400 ISO a my budeme moci fotit po vinárnách rozverné kamarády za přirozeného světla.
Zatáím poslední nastoupilo se stejnou lství Casio. Má „Anti-Shake“ funkci u svého nejnovějšího modelu EX-500, což v praxi znamená, že se automaticky zvýší citlivost na 800 ISO.

Myslím, že je to opatření lstivé, ale z praktického hlediska velmi rozumné.
Vsadil bych se (a vyhrál bych), že 90% majitelů digi neví, že se na nich dá zvednout ISO a pokud to vědí, nedovedou to anebo se takového odvážného zásahu bojí. Kdežtokdyž mají funkci antishake, bezelstně ji nastaví. Na fotce 10×15 žádný šum neuvidí a větší fotkynedělají. Takže zaplaťpánbůh za ty dary.

Už mnohokrát jsme tu psali o optických stabilizátorech, naposledy 21.července. Softwarové stabilizátory známe z videokamer, zde jde o eliminaci vzájemného posunu obrazu při snímání vysokou fekvencí videa, v podmínkách fotografieje to nepoužitelné. A co jsou „lstivé stabilizátory“?

První takovou lest jsme zaznamenali na kompaktu Olympus Mju 800 Digital. Je to pokračovatel velmi úspěšné a vysoce kvalitní (což nemusí vždy být totéž) řady digitálních mjuček, přístroj elegantní, s vysokým obrazovým výkonem díky svému snímači o kapacitě osmi miliónů pixelů. Pro kritiku zde není mnoho prostoru. K úsměvu ano, když

Tak takhle se vám ruka přece jen nechvěje…
🙂


najdeme na hlavním kruhovém voliči ikonu „roztřesená ručička“. Tato ikona se běžně používá od fotografické nepaměti. Objevuje se na displejích některých přístrojů,, když světelná hladina klesne natolik, že automatika musí nastavit „rizikově dlouhý čas“. To bývá u různých výrobců stanoveno jinak, obvykle je to 1/30 sec a delší. Objevuje se ale i jako označení optického stabilizátoru. Ten zpravidla lze vypnout (on přece jen trochu zdržuje a taky krapet ujídá z akumulátorů energii, a pokud fotíte na Sahaře, asi ho nezbytně nebudete potřebovat, přinejmenším přes den), takže roztřesenou ručičkou bývá označeno tlačítko, jímž se to dělá. Takže, jakmile objevíte tuto ikonku na mjučku osmistovce, řeknete si, aha, Olympus zavádí optickou stabilizaci u kompaktu, to je tedy bomba, jak to, že kolem toho není žádný poprask? Ona to ale není optická stabilizace. V manuálu je to mlhavě popsáno ve smyslu „opatření proti roztřesení“ a není to nic jiného, než brutální navýšení ISO na hodnotu 2500. To samozřejmě je tak vysoká hodnota, že šum je nevyhnutelný následek. Proto následuje „odstranění šumu“ za cenu – opět brutálního – vymydlení obrázku. Jenže vtip této lsti spočívá v tom, že osmimegový snímek má takovou rezervu, že na fotce 10x15nic nepoznáte, ani kdybyste ho polili kafem (elektronickým, samozřejmě).
Olympus není jediný lstivý výrobce.
V patách mu v červenci přispěchal Fujifilm. Ten už kdysi zaujal svojí nordickou lstí, když se pokoušel obecenstvo přesvědčit, že šestimegový obrázek ze třímegového čipu není interpolace. Výsledek je, že dnes každý zasvěcený technoid krabici s „fudžinou“ nejdřív pětkrát obrátí v rukou, aby se přesvědčil, že ta inzerovaná „mega“ souhlasí se skutečností. Model Fujifilm FinePix S5200 nabízí Anti-Blur Mode. Je to prý „lepší, než optická stabilizace“. Co to tedy je? Zase je to zvýšení ISO, tudíž v tomto režimu přístroj přepne na maximální zisk, stáhne clonu na plnou světelnost a nastaví čas na nejrychlejší použitelnou hodnotu. A zákazník je spokojen. Technoid se směje, ale spokojen je i on, protože konečně se výrobci odvážili za hranici doposud obvyklých 400 ISO a my budeme moci fotit po vinárnách rozverné kamarády za přirozeného světla.
Zatáím poslední nastoupilo se stejnou lství Casio. Má „Anti-Shake“ funkci u svého nejnovějšího modelu EX-500, což v praxi znamená, že se automaticky zvýší citlivost na 800 ISO.

Myslím, že je to opatření lstivé, ale z praktického hlediska velmi rozumné.
Vsadil bych se (a vyhrál bych), že 90% majitelů digi neví, že se na nich dá zvednout ISO a pokud to vědí, nedovedou to anebo se takového odvážného zásahu bojí. Kdežtokdyž mají funkci antishake, bezelstně ji nastaví. Na fotce 10×15 žádný šum neuvidí a větší fotkynedělají. Takže zaplaťpánbůh za ty dary.