Nezařazené

Lidé před objektivem

Afričané nemají rádi, když je někdo fotí „kradmo“ – kdo by byl rád! Je ale celkem snadné získat snímky – s jejich dovolením. Dnes navštívíme masajskou vesnici v Amboseli v Keni.

Čistě prakticky – je třeba za fotografování zaplatit. Cenu obvykle domluví váš průvodce – je třeba být obezřetný, protože tito prostí lidé perfektně zvládají umění ždímat peníze z bílých ďáblů, které pokládají za nevyčerpatelnou studnici dolarů. Ve vesnicích lze koupit lidové výrobky – je nutné tvrdě smlouvat, třeba až na desetinu navrhované ceny. Nezapomeňte, že soucit je tu zaměňován za projev hlouposti.

Takže k focení. Přiznám, že ukázky masajských zpěvů a tanců jsem viděl už několikrát a focení mi připadá trochu trapné. Moc prima objekt jsou samozřejmě děti:

Děti jsou srandovní, fotografování jim nevadí a na fotkách vypadají bezvadně. Technicky: tyto snímky byly pořízeny večer a kvůli světelné atmosféře jsem použil expoziční kompenzaci -1 EV.

Je dobré se soustředit na obličeje těch lidí – mají zajímavé tváře, a snímky vypadají rozhodně líp, než nějaké mechanicky nacvakané záběry tančících skupinek.

Rádi vám předvedou jejich dovednosti, jako například rozdělávání ohně třením dřívek, zase je to kompenzace -1 EV:

Večerní dojení je také velmi zajímavá operace, typická pro masajskou vesnici. Je to dojení hodně jiného typu, než na jaký jsme u nás zvyklí…

Byla už skoro tma, takže i při 4000 ISO to vycházelo na 1/15 sec. Přesto jsem vytrval – a vzdal jsem se focení s bleskem, které by zničilo atmosféru. Že je to temné? Jak by ne. Jsme v černé Africe a začíná noc.

Afričané nemají rádi, když je někdo fotí „kradmo“ – kdo by byl rád! Je ale celkem snadné získat snímky – s jejich dovolením. Dnes navštívíme masajskou vesnici v Amboseli v Keni.

Čistě prakticky – je třeba za fotografování zaplatit. Cenu obvykle domluví váš průvodce – je třeba být obezřetný, protože tito prostí lidé perfektně zvládají umění ždímat peníze z bílých ďáblů, které pokládají za nevyčerpatelnou studnici dolarů. Ve vesnicích lze koupit lidové výrobky – je nutné tvrdě smlouvat, třeba až na desetinu navrhované ceny. Nezapomeňte, že soucit je tu zaměňován za projev hlouposti.

Takže k focení. Přiznám, že ukázky masajských zpěvů a tanců jsem viděl už několikrát a focení mi připadá trochu trapné. Moc prima objekt jsou samozřejmě děti:

Děti jsou srandovní, fotografování jim nevadí a na fotkách vypadají bezvadně. Technicky: tyto snímky byly pořízeny večer a kvůli světelné atmosféře jsem použil expoziční kompenzaci -1 EV.

Je dobré se soustředit na obličeje těch lidí – mají zajímavé tváře, a snímky vypadají rozhodně líp, než nějaké mechanicky nacvakané záběry tančících skupinek.

Rádi vám předvedou jejich dovednosti, jako například rozdělávání ohně třením dřívek, zase je to kompenzace -1 EV:

Večerní dojení je také velmi zajímavá operace, typická pro masajskou vesnici. Je to dojení hodně jiného typu, než na jaký jsme u nás zvyklí…

Byla už skoro tma, takže i při 4000 ISO to vycházelo na 1/15 sec. Přesto jsem vytrval – a vzdal jsem se focení s bleskem, které by zničilo atmosféru. Že je to temné? Jak by ne. Jsme v černé Africe a začíná noc.