Velká soutěž Digineffu pokračuje. Na naší soutěžní stránce jsem už upozornil, že uzávěrka třetího kola je prodloužena do 15. ledna… protože předseda poroty (já) a technická podpora (Ivana Tačíková) se účastní fotoexpedice Dílny do Barmy a skupina se vrací 11. ledna… Dnes si ukážeme jako už se stalo tradicí pět fotek… a vyhlásíme NOVÉ TÉMA!
Velká soutěž Digineffu pokračuje. Na naší soutěžní stránce jsem už upozornil, že uzávěrka třetího kola je prodloužena do 15. ledna… protože předseda poroty (já) a technická podpora (Ivana Tačíková) se účastní fotoexpedice Dílny do Barmy a skupina se vrací 11. ledna… Dnes si ukážeme jako už se stalo tradicí pět fotek… a vyhlásíme NOVÉ TÉMA!
Témat čtvrtého kola má opět název podle filmu: bude to O slavnosti a hostech. Vzpomněl jsem si na podivuhodný film Jana Němce z roku 1965, z doby slavné éry české kinematografie. Půjde tedy o živou fotografii, přičemž slavnost je všechno – svatbou sestřenice Miluše počínaje po vynášení a metání do potoka. Pochmurných vizí jsme si ve Vynálezu zkázy užili, tak ať se zase do soutěže vrátí život a veselí! Připomínám, že každé kolo se hodnotí zvlášť a na závěr budou vyhlášeni vítězové celé soutěže. To nebude snadné, protože pro porotu je v jednotlivých kolech určitým vodítkem téma, tedy míra, jak se autor držel zadání. Celkové vítězství ale bude napříč tématy, napříč žánry. A s tím úkolem se bude muset každý z pěti porotců popasovat sám. No a teď dnešní pětice vybraných fotek:
Příkladně pochmurnou a k beznaději vybízející fotografii zaslal Jaroslav Zázvorka. Jde o fotografii promyšlenou, pečlivě komponovanou- postava je umístěna do prudkého protisvětla a tvoří nepřehlédnutelnou dominantu obrázku. Jak ji charakterizovat? Industriál? Aranžovaná fotografie? Náboj v sobě má a nechť si ji řadí každý kam libo.
Irena Šťastná reaguje na tragickou aféru s metanolem. Vymýšlení zkázy netřeba, zvládneme to sami, konstatuje v doprovodném textu. Je to příklad softwarově upravené fotografie, kdy ale nejde o samoúčel. Úprava je prostředek, jak dosáhnout efektu, jak vyslovit sdělení. Zvolila silné téma a nad její fotkou si uvědomuji, že je až divné, proč se nikomu nepodařilo pojmout toto téma komplexně, dejme tomu sociálně, reportážně. Mělo by to varovný efekt, vždyť té smrti je po flaškách ve špajzech po celé zemi víc než dost!
Na hranici fotografie dotáhl svoji práci Libor Klimek, vítěz prvního kola naší soutěže. Jeho Frankenstein zapadá do série jeho silně upravovaných fotografií (portfolio můžete shlédnout zde). Autor vždy vychází z obsahu a vhodnou úpravou dosahuje maximálního efektu. Momentálně je na 5. místě, ale soutěž ještě neskončila…
Důmyslným vtipem oplývá fotografie Zřím tě od Jany Beckové. Kočka konfrontovaná se směsí technologických vymožeností je skutečně pozoruhodná. Upřeně zírající zvíře je obklopeno světem techniky. Obraz ale nepůsobí depresivně, přinejmenším já ho tak neberu. Spíš se vžívám do toho, co si asi myslí ta kočka, a nic lichotivého to není. Mimochodem, příklad, kdy je symetrická kompozice zcela oprávněná, dokonce nevyhnutelná.
Snímek Bishopsgate v dešti od Lucase Rosse se drží v první desítce už delší dobu. Na webové stránce tohoto anglického fotografa je tato fotka jako „cover photo“ série nazvaná Město za deštivé noci. Rozhodně stojí za vidění. Líbí se mi důsledným uplatněním zvoleného principu – tím vznikl čitelný rukopis. No a k tomuto kolu se vrátím v půli ledna a to už budeme vědět, kdo uspěl nejlépe.
