Nezařazené

LEICA GALLERY končí na Pražském hradě

Správa Pražského hradu oznámila Leica Gallery Prague, o.p.s. 18. června , že neprodlouží komisionářskou smlovu, která končí 30. června. Galerie obdrží pouze krátkodobou nájemní smlovu, a to do 3.10. 2004. Je to pro galerii katastrofa, neboť se jedná o zásadní obrat v přístupu ke galerii, která má na základě příslibů o dlouhodobé spolupráci ze strany Hradu nasmlouván výstavní program do konce roku 2005.

Budování galerie světového formátu, jakým se Leica galerie přes krátkou dobu své existence bezesporu stala, je běh na dlouhou trať. Koncepce galerie stojí na prezentaci světových jmen a výstavní program se dotýká závažných společenských témat. Galerii se podařilo přivést do Prahy a představit české veřejnosti skutečnou fotografickou elitu – Sebastiao Salgado, Anton Corbijn, Mary Ellen Mark, Edward Steichen, Helmut Newton. Praha se tak postupně stávala samozřejmou zástávkou turné světových fotografických výstav. Tento úspěch se nyní paradoxně stává nevýhodou. Galerie má podepsány smlouvy na výstavy exkluzivních tvůrců – jako výstavu Sebastiaa Salgada – Workers, na přelom roku 2004 se chystá velká retrospektivní výstava Leni Riefenstahl. Galerie se angažovala i na poli české fotografie, právě probíhá výstava Tři generace českého dokumentu (Jan Lukas, Viktor Kolář, Evžen Sobek), a na podzim roku 2005 připravovala retrospektivní výstavu k sedmdesátým narozeninám Jana Saudka. Touto koncepcí galerie sledovala cíl postavit českou tvorbu vedle světových jmen a dokázat její souměřitelnost.

Leica Gallery Prague, o.p.s je nezisková organizace, která se skrze svůj výstavní program věnuje i závažným společenským otázkám a podařilo se jí jako obecně prospěšné společnosti pomocí vhodně voleného doprovodného programu veřejnosti přiblížit témata jako migrace obyvatel (S. Salgado – Exodus), dlouhodobý dopad války (výstava Tvář války) anebo ekologická problematika (Raghu Rai – Bhópálská tragédie).

Rozumíme tomu, že ředitel SPH pan Jiří Franc chce zprovoznit různá nevyužitá místa, Hrad je obrovský a skrývá jich mnoho, avšak nerozumíme tomu, proč se začíná nejnavštěvovanější galerií České republiky.

Leica Gallery pořádala výstavy, které Hrad finančně nezatěžovaly, ani nečerpaly prostředky ze státního rozpočtu, a naopak Hradu řádně platila nájem a do objektu galerie investovala nemalé finanční prostředky v objemu téměř tří miliónů korun. Výstavní program galerie hradila podstatnou měrou ze vstupného.

Nyní nám zůstávají závazky vyplývající z podepsaných smluv (cca 2,5 mil. Kč), kterým je třeba každopádně dostát, jsou morálním i finančním břemenem, které může znamenat ztrátu dobrého jména galerie a její zánik, pokud se jí okamžitě nepodaří nalézt nové prostory.

(tiskové sdělení)

Správa Pražského hradu oznámila Leica Gallery Prague, o.p.s. 18. června , že neprodlouží komisionářskou smlovu, která končí 30. června. Galerie obdrží pouze krátkodobou nájemní smlovu, a to do 3.10. 2004. Je to pro galerii katastrofa, neboť se jedná o zásadní obrat v přístupu ke galerii, která má na základě příslibů o dlouhodobé spolupráci ze strany Hradu nasmlouván výstavní program do konce roku 2005.

Budování galerie světového formátu, jakým se Leica galerie přes krátkou dobu své existence bezesporu stala, je běh na dlouhou trať. Koncepce galerie stojí na prezentaci světových jmen a výstavní program se dotýká závažných společenských témat. Galerii se podařilo přivést do Prahy a představit české veřejnosti skutečnou fotografickou elitu – Sebastiao Salgado, Anton Corbijn, Mary Ellen Mark, Edward Steichen, Helmut Newton. Praha se tak postupně stávala samozřejmou zástávkou turné světových fotografických výstav. Tento úspěch se nyní paradoxně stává nevýhodou. Galerie má podepsány smlouvy na výstavy exkluzivních tvůrců – jako výstavu Sebastiaa Salgada – Workers, na přelom roku 2004 se chystá velká retrospektivní výstava Leni Riefenstahl. Galerie se angažovala i na poli české fotografie, právě probíhá výstava Tři generace českého dokumentu (Jan Lukas, Viktor Kolář, Evžen Sobek), a na podzim roku 2005 připravovala retrospektivní výstavu k sedmdesátým narozeninám Jana Saudka. Touto koncepcí galerie sledovala cíl postavit českou tvorbu vedle světových jmen a dokázat její souměřitelnost.

Leica Gallery Prague, o.p.s je nezisková organizace, která se skrze svůj výstavní program věnuje i závažným společenským otázkám a podařilo se jí jako obecně prospěšné společnosti pomocí vhodně voleného doprovodného programu veřejnosti přiblížit témata jako migrace obyvatel (S. Salgado – Exodus), dlouhodobý dopad války (výstava Tvář války) anebo ekologická problematika (Raghu Rai – Bhópálská tragédie).

Rozumíme tomu, že ředitel SPH pan Jiří Franc chce zprovoznit různá nevyužitá místa, Hrad je obrovský a skrývá jich mnoho, avšak nerozumíme tomu, proč se začíná nejnavštěvovanější galerií České republiky.

Leica Gallery pořádala výstavy, které Hrad finančně nezatěžovaly, ani nečerpaly prostředky ze státního rozpočtu, a naopak Hradu řádně platila nájem a do objektu galerie investovala nemalé finanční prostředky v objemu téměř tří miliónů korun. Výstavní program galerie hradila podstatnou měrou ze vstupného.

Nyní nám zůstávají závazky vyplývající z podepsaných smluv (cca 2,5 mil. Kč), kterým je třeba každopádně dostát, jsou morálním i finančním břemenem, které může znamenat ztrátu dobrého jména galerie a její zánik, pokud se jí okamžitě nepodaří nalézt nové prostory.

(tiskové sdělení)