Kontrast a barevnost

Kontrast a barevnost jsou na lépe vybavených aparátech volitelné funkce. Není dobře je nechat ležet ladem. Vzájemně spolu nesouvisejí.
Kontrast do určité míry reguluje způsob, jakým se na obrázku interpretuje rozdíl mezi jasy a stíny. Bylo by krásné, kdyby to bylo skutečně plně regulovatelné – ušetřili bychom si mnoho starostí. Digitální fotoaparát zachycuje mnohem menší rozpětí mezi jasy a stíny, než filmový materiál. Uvádí se, že je schopen rozeznat 5 EV, tedy „pět clon“ (pro vysvětlenou: když bodovým měřením zjistíme hodnotu v nejhlubším stínu 1/10 sec při cloně dejme tomu 4 a v nejvyšších jasech 1/160 při cloně 4, je to 5 EV), v praxi je to méně. Ve výsledku máme buď spálené jasy (když exponujeme tak, abychom prokreslili stíny, nebo slité stíny, když chceme vyhovět jasům. Zpátky ke kontrastu – snížením kontrastu si poněkud pomůžeme – zázraky však nelze čekat. Ukázka zachycuje pracovní plochu na stole malíře Káji Saudka -rozpětí jasů tady bylo nepochybně značné. Harmonicky tónový obraz však nevznikl.

Kontrast více ovlivňuje náladu, ladění snímků – na příklad v krajině. Následující dvojice zobrazuje jarní přírodu, vlevo s nízkým kontrastem, vpravo s vyšším.

Když pak přidáme vyšší barevnost, obrázek získá zase jinou náladu. Nelze ale říci, který je „správný a který „špatný“ – záleží na tom, jakého vyznění chceme dosáhnout. Někdy naopak barevnost i kontrast potlačujeme, abychom získali zasněný, melancholický obrázek.
Přirozeně, že kontrast i barevnost lze upravovat v editoru, touto funkcí jsou vybaveny i velmi jednoduché pomůcky k úpravě obrazu. Je však třeba mít na paměti, že bezvýhradně každá editace nějak poškodí obraz, omezí počet jeho barevných tónů, připraví ho poněkud o kresbu. Proto je lépe myslet na výsledek už „na place“ a nastavovat funkce přístroje tak, abychom nesli domů pokud možno hotový výsledek, s nímž by se v editoru už nic nemuselo dělat.

Kontrast a barevnost jsou na lépe vybavených aparátech volitelné funkce. Není dobře je nechat ležet ladem. Vzájemně spolu nesouvisejí.
Kontrast do určité míry reguluje způsob, jakým se na obrázku interpretuje rozdíl mezi jasy a stíny. Bylo by krásné, kdyby to bylo skutečně plně regulovatelné – ušetřili bychom si mnoho starostí. Digitální fotoaparát zachycuje mnohem menší rozpětí mezi jasy a stíny, než filmový materiál. Uvádí se, že je schopen rozeznat 5 EV, tedy „pět clon“ (pro vysvětlenou: když bodovým měřením zjistíme hodnotu v nejhlubším stínu 1/10 sec při cloně dejme tomu 4 a v nejvyšších jasech 1/160 při cloně 4, je to 5 EV), v praxi je to méně. Ve výsledku máme buď spálené jasy (když exponujeme tak, abychom prokreslili stíny, nebo slité stíny, když chceme vyhovět jasům. Zpátky ke kontrastu – snížením kontrastu si poněkud pomůžeme – zázraky však nelze čekat. Ukázka zachycuje pracovní plochu na stole malíře Káji Saudka -rozpětí jasů tady bylo nepochybně značné. Harmonicky tónový obraz však nevznikl.

Kontrast více ovlivňuje náladu, ladění snímků – na příklad v krajině. Následující dvojice zobrazuje jarní přírodu, vlevo s nízkým kontrastem, vpravo s vyšším.

Když pak přidáme vyšší barevnost, obrázek získá zase jinou náladu. Nelze ale říci, který je „správný a který „špatný“ – záleží na tom, jakého vyznění chceme dosáhnout. Někdy naopak barevnost i kontrast potlačujeme, abychom získali zasněný, melancholický obrázek.
Přirozeně, že kontrast i barevnost lze upravovat v editoru, touto funkcí jsou vybaveny i velmi jednoduché pomůcky k úpravě obrazu. Je však třeba mít na paměti, že bezvýhradně každá editace nějak poškodí obraz, omezí počet jeho barevných tónů, připraví ho poněkud o kresbu. Proto je lépe myslet na výsledek už „na place“ a nastavovat funkce přístroje tak, abychom nesli domů pokud možno hotový výsledek, s nímž by se v editoru už nic nemuselo dělat.