Model Z5 jsem zde recenzoval nedávno, dnes přichází na řadu jeho jednodušší bratříček, označený kódem Z20, pětimegový pokračovatel třímegové Z10. Je snadno rozpoznatelný
|
osobitým designem, který na první pohled vypadá divoce, ale v praxi zjistíte, že je velmi funkční. Objektiv je chráněn v mohutném plastovém těle – a při zapnutí z přístroje nic „nevylejzá“ ven, vše se děje uvnitř těla. Úchop je mohutně dimenzovaný, zase – na první pohled je to designérská zvláštnost, avšak v praxi zjistíte, že se aparát mimořádně dobře drží. Tlačítka vypadají jako mačkátka od dětské trumpety, jenže – snadno je nahmatáte, aniž byste se na ně museli dívat, takže zapínání a ovládání menu poslepu je zde snadné. Jelikož je to přístroj s elektronickým hledáčkem, menu si snadno zobrazíte v zorném poli elektronického hledáčku. Zajímavý prvek – slot pro SD kartu nemá dvířka, je trvale odkrytý.
 |
 |
 |
Přístroj se zapíná netradičně tlačítkem na zadní straně pod displejem, v okruží kolem tohoto tlačítka je přepínač z režimu prohlížení do režimu fotografování přes displej nebo přes elektronický hledáček – ten ovšem má zvláštnost, jelikož jde o obraz LCD vržený zrcátkem do hledáčkového systému. Už několikrát jsem zde tento systém chválil, mně vyhovuje, nezapírejme však i to, že se u jiných lidé někdy setkává s kritikou. Hledáčkový systém má korekci oční vady.
Tradiční kruhový volič funkcí je jako obvykle nahoře na úchopu (automat, kamera, program, priorita clony/času, manuál a potom scénické režimy. Před ním jsou výrazná tlačítka pro makro a blesk a vpředu spoušť. Tlačítko označené ikonou blesku je programovatelné – lze na něj navolit ovládání režimu snímání (single, série), nastavení bílé, režimu autofokusu, barevnost a citlivost.
Na zadní stěně najdeme kromě už zmíněných prvků pětici tlačítek pro pohyb v menu; tlačítko „vlevo/vpravo“ slouží k nastavení kompenzace expozice.
Menu je příjemně řešeno. Fotografické menu má tři obrazovky, v první je volba režimu snímání single/série, velikost obrazu, kvalita, nastavení bílé (automat, předvolby a manuál) a nastavení funkčního tlačítka. Druhá obrazovka nabízí režim autofokusu (jednorázový, průběžný a manuální ostření, samozřejmě elektronické nastavování), režim blesku s možností nastavení intenzity a režim měření expozice (multisegment, středové a bodové). Ve třetí obrazovce je ISO, digitální zoom, barevnost, doostření a kontrast.
Setup má dokonce čtyři obrazovky, kromě obvyklých nastavení (čas, datum, videovýstup, automatické vypínání a pod.) je zde možno nastavit korekci pro případ použití širokoúhlé předsádky.
Jak se s ním fotí
Náběh je prakticky okamžitý, digitálními stopkami na obrazovce neměřitelný. Zpoždění spouště při namáčknutí taktéž nulové, avšak bez namáčknutí dosahovalo 1 sec a to je hodně. Proto je nutno pro živou fotografii techniku snímání s namáčknutím nacvičit. Lze ale nastavit manuální ostření a pak se prodleva spouště zkrátí na 0,5 sec.
Obrazová kvalita je velmi dobrá, nezklame očekávání kladená na pětimegový obrázek. Na našem kontrolním obrazci dosahuje hodnoty rozlišení hustoty čar 64 bez moiré, 80 s moiré, přičemž u konkurence se nějaké to moiré při 64 leckdy objeví. ISO lze nastavit jen do 320, s rozumným šumem. Za pochvalu stojí i fakt, že objektiv prakticky drží světelnost po celou délku zoomování, rozdíl mezi F3,2 a F3,4 je zanedbatelný. Fialové kontury v krajích jsou též v rozumné míře, vyskytnou se hlavně tam, kde dochází k přezáření. Nicméně, abych nepřechválil objektiv, při protisvětle v režimu teleobjektiv se objevují vnitřní reflexy.
Barevně je výsledek neutrální, na denním světle za slunce. Při snímání „Žofinky“ šla bílá v automatickém režimu lehce do modra, při manuálním nastavení bílé lehce do červena. Fialové okraje nejsou v režimu širokoúhlého snímání výrazné, víc se projeví v režimu teleobjektivu. V tomto režimu má obraz sklony k polštářkovému zkreslení (propadá se dovnitř), v širokoúhlém k soudkovému (nafukuje se ven). Není to ale nic dramatického.
Scénické režimy jsou běžně řešené – „noční portrét“ používá blesk, indikuje ho jako „auto“, ale efektivně je to slow flash, protože zachovává původní expozici (slow flash samozřejmě jde nastavit v režimu flashe). Nastavení „pláže“ nemělo viditelný efekt – obvykle se nastavuje kompenzace zhruba +0,3 EV, zde zůstala expozice stejná. Režim „krajina“ pracuje s malou clonou (vysoké clonové číslo F8), v režimu sport naopak odcloní na plnou světelnost. V režimu „portrét“ dělá prakticky totéž.
Za pochvalu stojí i výdrž akumulátorů. Výrobce uvádí čtyři pracovní hodiny v režimu snímání a osm hodin prohlížení. V praxi se tyto údaje potvrzují.
Shrnutí
Vynikající poměr cena/výkon s cenou těsně pod osm tisíc korun. S výbavou všech prakticky potřebných funkcí, s vynikajícím obrazem. Má poněkud zvláštní design, který nesedí každému, je ovšem velmi praktický, přístroj je pohodlně ovladatelný. Drobné výhrady stran fialových kontur v tele-režimu a polštářkové(soudkové zkreslení uvádím jen pro úplnost, zásadní kvality převyšují: vynikající obraz, snadná ovladatelnost, univerzálnost. Přístroj je pro každého, kdo chce fotit na úrovni a nehodlá na to vynakládat moc peněz.
Ukázky:
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Model Z5 jsem zde recenzoval nedávno, dnes přichází na řadu jeho jednodušší bratříček, označený kódem Z20, pětimegový pokračovatel třímegové Z10. Je snadno rozpoznatelný
|
osobitým designem, který na první pohled vypadá divoce, ale v praxi zjistíte, že je velmi funkční. Objektiv je chráněn v mohutném plastovém těle – a při zapnutí z přístroje nic „nevylejzá“ ven, vše se děje uvnitř těla. Úchop je mohutně dimenzovaný, zase – na první pohled je to designérská zvláštnost, avšak v praxi zjistíte, že se aparát mimořádně dobře drží. Tlačítka vypadají jako mačkátka od dětské trumpety, jenže – snadno je nahmatáte, aniž byste se na ně museli dívat, takže zapínání a ovládání menu poslepu je zde snadné. Jelikož je to přístroj s elektronickým hledáčkem, menu si snadno zobrazíte v zorném poli elektronického hledáčku. Zajímavý prvek – slot pro SD kartu nemá dvířka, je trvale odkrytý.
| |
| |
| |
Přístroj se zapíná netradičně tlačítkem na zadní straně pod displejem, v okruží kolem tohoto tlačítka je přepínač z režimu prohlížení do režimu fotografování přes displej nebo přes elektronický hledáček – ten ovšem má zvláštnost, jelikož jde o obraz LCD vržený zrcátkem do hledáčkového systému. Už několikrát jsem zde tento systém chválil, mně vyhovuje, nezapírejme však i to, že se u jiných lidé někdy setkává s kritikou. Hledáčkový systém má korekci oční vady.
Tradiční kruhový volič funkcí je jako obvykle nahoře na úchopu (automat, kamera, program, priorita clony/času, manuál a potom scénické režimy. Před ním jsou výrazná tlačítka pro makro a blesk a vpředu spoušť. Tlačítko označené ikonou blesku je programovatelné – lze na něj navolit ovládání režimu snímání (single, série), nastavení bílé, režimu autofokusu, barevnost a citlivost.
Na zadní stěně najdeme kromě už zmíněných prvků pětici tlačítek pro pohyb v menu; tlačítko „vlevo/vpravo“ slouží k nastavení kompenzace expozice.
Menu je příjemně řešeno. Fotografické menu má tři obrazovky, v první je volba režimu snímání single/série, velikost obrazu, kvalita, nastavení bílé (automat, předvolby a manuál) a nastavení funkčního tlačítka. Druhá obrazovka nabízí režim autofokusu (jednorázový, průběžný a manuální ostření, samozřejmě elektronické nastavování), režim blesku s možností nastavení intenzity a režim měření expozice (multisegment, středové a bodové). Ve třetí obrazovce je ISO, digitální zoom, barevnost, doostření a kontrast.
Setup má dokonce čtyři obrazovky, kromě obvyklých nastavení (čas, datum, videovýstup, automatické vypínání a pod.) je zde možno nastavit korekci pro případ použití širokoúhlé předsádky.
Jak se s ním fotí
Náběh je prakticky okamžitý, digitálními stopkami na obrazovce neměřitelný. Zpoždění spouště při namáčknutí taktéž nulové, avšak bez namáčknutí dosahovalo 1 sec a to je hodně. Proto je nutno pro živou fotografii techniku snímání s namáčknutím nacvičit. Lze ale nastavit manuální ostření a pak se prodleva spouště zkrátí na 0,5 sec.
Obrazová kvalita je velmi dobrá, nezklame očekávání kladená na pětimegový obrázek. Na našem kontrolním obrazci dosahuje hodnoty rozlišení hustoty čar 64 bez moiré, 80 s moiré, přičemž u konkurence se nějaké to moiré při 64 leckdy objeví. ISO lze nastavit jen do 320, s rozumným šumem. Za pochvalu stojí i fakt, že objektiv prakticky drží světelnost po celou délku zoomování, rozdíl mezi F3,2 a F3,4 je zanedbatelný. Fialové kontury v krajích jsou též v rozumné míře, vyskytnou se hlavně tam, kde dochází k přezáření. Nicméně, abych nepřechválil objektiv, při protisvětle v režimu teleobjektiv se objevují vnitřní reflexy.
Barevně je výsledek neutrální, na denním světle za slunce. Při snímání „Žofinky“ šla bílá v automatickém režimu lehce do modra, při manuálním nastavení bílé lehce do červena. Fialové okraje nejsou v režimu širokoúhlého snímání výrazné, víc se projeví v režimu teleobjektivu. V tomto režimu má obraz sklony k polštářkovému zkreslení (propadá se dovnitř), v širokoúhlém k soudkovému (nafukuje se ven). Není to ale nic dramatického.
Scénické režimy jsou běžně řešené – „noční portrét“ používá blesk, indikuje ho jako „auto“, ale efektivně je to slow flash, protože zachovává původní expozici (slow flash samozřejmě jde nastavit v režimu flashe). Nastavení „pláže“ nemělo viditelný efekt – obvykle se nastavuje kompenzace zhruba +0,3 EV, zde zůstala expozice stejná. Režim „krajina“ pracuje s malou clonou (vysoké clonové číslo F8), v režimu sport naopak odcloní na plnou světelnost. V režimu „portrét“ dělá prakticky totéž.
Za pochvalu stojí i výdrž akumulátorů. Výrobce uvádí čtyři pracovní hodiny v režimu snímání a osm hodin prohlížení. V praxi se tyto údaje potvrzují.
Shrnutí
Vynikající poměr cena/výkon s cenou těsně pod osm tisíc korun. S výbavou všech prakticky potřebných funkcí, s vynikajícím obrazem. Má poněkud zvláštní design, který nesedí každému, je ovšem velmi praktický, přístroj je pohodlně ovladatelný. Drobné výhrady stran fialových kontur v tele-režimu a polštářkové(soudkové zkreslení uvádím jen pro úplnost, zásadní kvality převyšují: vynikající obraz, snadná ovladatelnost, univerzálnost. Přístroj je pro každého, kdo chce fotit na úrovni a nehodlá na to vynakládat moc peněz.
Ukázky:
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
