22.3.2004
Minolta svého času uvedla na trh jako první pětimegový přístroj s elektronickým hledáčkem, následovalo několik upgradů, jež vyvrcholily v přístroji A1. Na letošní PMA byl představen model A2, už pod společným názvem Konica Minolta (po fúzi se nejdřív uvažovalo, že Konica bude značka pro filmový materiál a Minolta pro fotoaparáty, ale Konica nechtěla zmizet v propadlišti dějin…). Ne první pohled oba aparáty rozeznáte jen podle nápisů,hlavně tedy KONICA MINOLTA na čelním štítku. Hlavní rozdíl je tedy ve snímači, který je i nadále s úhlopříčkou 2/3 palce (8,8×6,6 mm), CCD s RGB filtry, vytvářející snímky o rozměru 3264 x 2448 pixelů, respektive 2560 x 1920, 2080 x 1560, 1600 x 1200, 640 x 480 pixelů, v citlivosti od 64 do 800 ISO. Objektiv Minolta APO GT je zoom s rozsahem od 28 mm do 200 ekvivalent (fyzicky 7,2 – 50,8 mm) plus 2x digitální. Ostří od 50 cm, v makrorežimu od 13
 |
 |
cm – v režimu široký úhel a teleobjektiv. Skvělou inovací je elektronický hledáček s VGA rozlišením – má 922 tisíc pixelů, v současné době nejlepší hledáček tohoto typu v běžném provoze. Samozřejmě i tento přístroj je vybaven originálním stabilizátorem – ten nepohybuje optickým členem v objektivu, ale rovnou snímačem. Video je v televizním rozlišení 544×408 , buď 15 nebo 30 snímků / sec, až 15 minutové záběry se zvukem. Závěrka (kombinace mechanické a elektronické) má rozsah 1/4000 (v režimech S a M: 1/2000) až 30 s, Bulb (max. 30s při ISO 64 / 100). Přístroj má 64 MB vyrovnávací paměti SDRAM.
Koncepce a design
Už na první pohled „pan foťák. Mohutný úchyt pro pravou ruku – zespoda se dává akumulátor (lithium – iontový), kontakty na úchytu prozrazují, že lze připojit „battery pack“, tedy přídavný zdroj. Elektronický hledáček je výklopný vzhůru, také LCD displej (1,8´´) je výklopný (ale nerotuje, nelze ho tedy skrýt). Blesk je vyskakovací, zoom s e ovládá manuálně – prstencem, což je velmi rychlé a příjemné. Rozměry 117 x 85 x 114 mm ( a váha 639g jsou identické s A1.
Ovládání a menu
U této modelové řady jde výrobce od začátku pod heslem „vše skrze tlačítka“. Základní volbu nabízí kolečko vpravo nahoře, tedy režimy auto, program, manuál (ASM), dále uživatelské nastavení (je možno zaznamenat 5 sad různých nastavení) a čtyři scénické režimy – portrét, sport, pláž a noc. Vedle je „info“ – jím se na displej aktivují údaje o nastavení, eventuálně histogram, a lupa – 2x zvětšený obraz. Na zadní stěně je vypínač s přepínačem foto – prohlížení – video, pod ním tlačítko po expoziční kompenzaci, přepínání hledáček – displej – automatické překlápění (přiložíte oko k hledáčku), čtyřcestný volič s potvrzovačem pro pohyb v menu a dole je náhled posledního obrázku, menu a zapínání/vypínání stabilizátoru.
Podstatné ovladače jsou na boku. Ty pak spolupracují s volicími kolečky – jedno je pod spouští, druhé vzadu pod hlavním voličem. Jeden nastavuje zásadně důležité parametry: citlivost, nastavení bílé (je to laditelné v obdivuhodně širokém rozsahu, na př. umělé žárovkové světlo – a v rozsahu +- 5 dalších mezistupňů do teplejší a studenější), dále zaostřovací oblasti (Široké zaostřovací pole / Bodové zaostřování, zaostřovací bod pohyblivý po celé oblasti (FFP – Pohyblivý zaostřovací bod), a dva další jsou vyhrazeny pro individuální nastavení. O něco níže je další – efektový – volič. Zde je možno také ovlivňovat barvy do teplejšího či studenějšího tónu, dále sytost barvy a kontrast. Doostření se musí ale nastavovat v menu. Úplně dole je přepínání autofokusu – jednoduchý, průběžný a manuální (přičemž režimů zaostření je povícero: Jednotlivé snímky (Single-shot AF), Průběžné automatické zaostřování (Continuous AF), Nepřetržité zaostřování (Full-time AF), Sledování objektu (3D Tracking AF), Manuální zaostřování se zvětšením v hledáčku 3,3x (FDM).
Menu je velmi přehledné – nabízí 4 „obrazovky“ plus setup. V něm se nastavují některé zásadní věci, jako je rozlišení a komprese (RAW, RAW+JPEG, TIFF a 3 kompresní stupně JPWEG)skutečné finesy, jako je zapnutí/vypnutí „tracking AF“, tedy sledovacího autofokusu a podobně.
V praxi
 |
 |
To vše může na první pohled vypadat značně složitě. Ve skutečnosti si na tuhle bohatou nabídku ovládacích prvků člověk rychle zvykne. Je to přece jen přístroj určený pro vážnou práci a předpokládá se, že ho nevezme do ruky sváteční pořizovatel typu „foto našeho Pepy“. Aparát velmi dobře padne do ruky, to je jeho nepochybná přednost – a týká se celé modelové řady.
Vynikající je jeho rychlost. Náběh za 2,4 sec, při namáčknuté spoušti jsem nezjistil měřitelnou prodlevu, bez namáčknutí je prodleva skvělých 0,3 sec, po přepnutí na manuální ostření 0,1 sec – to předurčuje tento přístroj k pořizování živé fotografie. Další vynikající funkcí je superrychlé snímání v rozlišení 640 x 480 – sedm oken za sekundu, až 100 fotek (díky velké vyrovnávací paměti 64 MB!). Tím je tento přístroj ideální na př. pro sportovní trenéry. Má i zajímavé funkce videa – včetně „nočního videa“. To zas neberme tak vážně, je to prostě video se zvýšenou citlivostí a šumem.
Obrazová kvalita je vynikající. Kresba splňuje očekávání osmimega, barevná aberace je zanedbatelná. Šum je velmi slušný do 400 ISO, samozřejmě při 800 ISO je šum vidět, kresba však zůstává zachována. Měřeno objemem dat, záběr přii 100 ISO měl 3,5 MB, při 200 ISO 4,1 MB a při 400 a 800 ISO oba skoro stejne 5,7 MB.Tpo dokumentuje nárůst šumu na hranici 200 a 400 ISO, v praxi ale nebude hráz významnou roli.
Jediné, nad čím váhám a pochybuji je „sledování zaostřeného objektu“. V tomto režimu by se autofokus měl chytnout jednoho pohybujícího se objektu a držet ho v rovině ostrosti, i když se bude v zorném poli pohybovat – tedy není to „kontinuální autofokus“, který neustále zaostřuje. Jaksi se mi to (mu to) nedařilo. To ale je podle mého soudu piha, nikoli hrb.
Shrnutí
Konica Minolta A2 je vynikající osmimegový přístroj, vhodný jak pro náročné, promyšlené fotografování, včetně snímání vědecké dokumentace (má na př. časosběrný režim, lze ho ovládat s počítače
Ukázky:
Ve spodní řadě je Marie vlevo při 400 ISO, vpravo při 800 ISO.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
22.3.2004
Minolta svého času uvedla na trh jako první pětimegový přístroj s elektronickým hledáčkem, následovalo několik upgradů, jež vyvrcholily v přístroji A1. Na letošní PMA byl představen model A2, už pod společným názvem Konica Minolta (po fúzi se nejdřív uvažovalo, že Konica bude značka pro filmový materiál a Minolta pro fotoaparáty, ale Konica nechtěla zmizet v propadlišti dějin…). Ne první pohled oba aparáty rozeznáte jen podle nápisů,hlavně tedy KONICA MINOLTA na čelním štítku. Hlavní rozdíl je tedy ve snímači, který je i nadále s úhlopříčkou 2/3 palce (8,8×6,6 mm), CCD s RGB filtry, vytvářející snímky o rozměru 3264 x 2448 pixelů, respektive 2560 x 1920, 2080 x 1560, 1600 x 1200, 640 x 480 pixelů, v citlivosti od 64 do 800 ISO. Objektiv Minolta APO GT je zoom s rozsahem od 28 mm do 200 ekvivalent (fyzicky 7,2 – 50,8 mm) plus 2x digitální. Ostří od 50 cm, v makrorežimu od 13
|
| |
cm – v režimu široký úhel a teleobjektiv. Skvělou inovací je elektronický hledáček s VGA rozlišením – má 922 tisíc pixelů, v současné době nejlepší hledáček tohoto typu v běžném provoze. Samozřejmě i tento přístroj je vybaven originálním stabilizátorem – ten nepohybuje optickým členem v objektivu, ale rovnou snímačem. Video je v televizním rozlišení 544×408 , buď 15 nebo 30 snímků / sec, až 15 minutové záběry se zvukem. Závěrka (kombinace mechanické a elektronické) má rozsah 1/4000 (v režimech S a M: 1/2000) až 30 s, Bulb (max. 30s při ISO 64 / 100). Přístroj má 64 MB vyrovnávací paměti SDRAM.
Koncepce a design
Už na první pohled „pan foťák. Mohutný úchyt pro pravou ruku – zespoda se dává akumulátor (lithium – iontový), kontakty na úchytu prozrazují, že lze připojit „battery pack“, tedy přídavný zdroj. Elektronický hledáček je výklopný vzhůru, také LCD displej (1,8´´) je výklopný (ale nerotuje, nelze ho tedy skrýt). Blesk je vyskakovací, zoom s e ovládá manuálně – prstencem, což je velmi rychlé a příjemné. Rozměry 117 x 85 x 114 mm ( a váha 639g jsou identické s A1.
Ovládání a menu
U této modelové řady jde výrobce od začátku pod heslem „vše skrze tlačítka“. Základní volbu nabízí kolečko vpravo nahoře, tedy režimy auto, program, manuál (ASM), dále uživatelské nastavení (je možno zaznamenat 5 sad různých nastavení) a čtyři scénické režimy – portrét, sport, pláž a noc. Vedle je „info“ – jím se na displej aktivují údaje o nastavení, eventuálně histogram, a lupa – 2x zvětšený obraz. Na zadní stěně je vypínač s přepínačem foto – prohlížení – video, pod ním tlačítko po expoziční kompenzaci, přepínání hledáček – displej – automatické překlápění (přiložíte oko k hledáčku), čtyřcestný volič s potvrzovačem pro pohyb v menu a dole je náhled posledního obrázku, menu a zapínání/vypínání stabilizátoru.
Podstatné ovladače jsou na boku. Ty pak spolupracují s volicími kolečky – jedno je pod spouští, druhé vzadu pod hlavním voličem. Jeden nastavuje zásadně důležité parametry: citlivost, nastavení bílé (je to laditelné v obdivuhodně širokém rozsahu, na př. umělé žárovkové světlo – a v rozsahu +- 5 dalších mezistupňů do teplejší a studenější), dále zaostřovací oblasti (Široké zaostřovací pole / Bodové zaostřování, zaostřovací bod pohyblivý po celé oblasti (FFP – Pohyblivý zaostřovací bod), a dva další jsou vyhrazeny pro individuální nastavení. O něco níže je další – efektový – volič. Zde je možno také ovlivňovat barvy do teplejšího či studenějšího tónu, dále sytost barvy a kontrast. Doostření se musí ale nastavovat v menu. Úplně dole je přepínání autofokusu – jednoduchý, průběžný a manuální (přičemž režimů zaostření je povícero: Jednotlivé snímky (Single-shot AF), Průběžné automatické zaostřování (Continuous AF), Nepřetržité zaostřování (Full-time AF), Sledování objektu (3D Tracking AF), Manuální zaostřování se zvětšením v hledáčku 3,3x (FDM).
Menu je velmi přehledné – nabízí 4 „obrazovky“ plus setup. V něm se nastavují některé zásadní věci, jako je rozlišení a komprese (RAW, RAW+JPEG, TIFF a 3 kompresní stupně JPWEG)skutečné finesy, jako je zapnutí/vypnutí „tracking AF“, tedy sledovacího autofokusu a podobně.
V praxi
|
| |
To vše může na první pohled vypadat značně složitě. Ve skutečnosti si na tuhle bohatou nabídku ovládacích prvků člověk rychle zvykne. Je to přece jen přístroj určený pro vážnou práci a předpokládá se, že ho nevezme do ruky sváteční pořizovatel typu „foto našeho Pepy“. Aparát velmi dobře padne do ruky, to je jeho nepochybná přednost – a týká se celé modelové řady.
Vynikající je jeho rychlost. Náběh za 2,4 sec, při namáčknuté spoušti jsem nezjistil měřitelnou prodlevu, bez namáčknutí je prodleva skvělých 0,3 sec, po přepnutí na manuální ostření 0,1 sec – to předurčuje tento přístroj k pořizování živé fotografie. Další vynikající funkcí je superrychlé snímání v rozlišení 640 x 480 – sedm oken za sekundu, až 100 fotek (díky velké vyrovnávací paměti 64 MB!). Tím je tento přístroj ideální na př. pro sportovní trenéry. Má i zajímavé funkce videa – včetně „nočního videa“. To zas neberme tak vážně, je to prostě video se zvýšenou citlivostí a šumem.
Obrazová kvalita je vynikající. Kresba splňuje očekávání osmimega, barevná aberace je zanedbatelná. Šum je velmi slušný do 400 ISO, samozřejmě při 800 ISO je šum vidět, kresba však zůstává zachována. Měřeno objemem dat, záběr přii 100 ISO měl 3,5 MB, při 200 ISO 4,1 MB a při 400 a 800 ISO oba skoro stejne 5,7 MB.Tpo dokumentuje nárůst šumu na hranici 200 a 400 ISO, v praxi ale nebude hráz významnou roli.
Jediné, nad čím váhám a pochybuji je „sledování zaostřeného objektu“. V tomto režimu by se autofokus měl chytnout jednoho pohybujícího se objektu a držet ho v rovině ostrosti, i když se bude v zorném poli pohybovat – tedy není to „kontinuální autofokus“, který neustále zaostřuje. Jaksi se mi to (mu to) nedařilo. To ale je podle mého soudu piha, nikoli hrb.
Shrnutí
Konica Minolta A2 je vynikající osmimegový přístroj, vhodný jak pro náročné, promyšlené fotografování, včetně snímání vědecké dokumentace (má na př. časosběrný režim, lze ho ovládat s počítače
Ukázky:
Ve spodní řadě je Marie vlevo při 400 ISO, vpravo při 800 ISO.
| |
|
| |
|
| |
|
