Nezařazené

Konečně pořádně zasněžilo


Ano, nasněžilo, jen to sluníčko musíme vyhlížet. Třeba se dočkáme… než to zase roztaje! A něco vyfotíme. Sníh, to je samozřejmě nesmírně atraktivní motiv. Pod jeho příkrovem krajina vypadá jinak než během roku. Kdy a jak a co fotit?

Chumelenice
Strhla se u nás v neděli. O chumelenici jsem tu psal už loni v listopadu, když se strhla poprvé. Tehdy jsem řešil optimální dobu osvitu, aby vločky byly rozmáznuté. Jak t ale bude vypadat, když budou ostré? Fotil jsem přístrojem Fujifilm Finepix F200EXR. Při 1/250 sec všechno vypadalo puntíkatě a to mi připadalo docela příjemné:

Dobrá. Obrázek je hodně monochromatický. Copak v zimě nejsou barvy? Nastavil jsem na „fudžině“ vyšší saturaci a zašel do zachumeleného lesa. Výsledek byl zhruba takový:

V obou případech jsem kompenzaci nastavil na +1/3 (kvůli sněhu, ale protože bylo pošmourno, kompenzace nebyla moc velká). Bez saturace je puntíkatý les o něco smutnější…

Po chumelenici
Co dál? Přestalo sněžit, ale pořád ještě není sluníčko. V takovém případě je třeba se soustředit na kontrasty na ose bílá – černá. Nespoléhat na texturu sněhu, ta nebude moc vidět. Spíš se zaměřit na bílé plochy a tmavé linie. Třeba takto:

Nebo horizontálně – to už zase chumelilo:

Když vysvitne sluníčko
Pak nastává to správné focení – a to bylo včera odpoledne, i když jen chvilkami. Už v lednu jsem tu psal o nutnosti expoziční kompenzace do plusu. Bez ní je sníh prostě podexponovaný:

Následující varianta je s kompenzací +1 1/3:

No a když se k posluníčkovanému sněhu chytne zajímavá obloha, začne to být docela obstojné:

Nebudu tu machrovat, tahle fotka je HDR, tedy složena ze dvou dílčích snímků, jeden exponovaný „na slunce“ a druhý „na sníh“. Foťme sníh, dokud to jde – nebude!

Ano, nasněžilo, jen to sluníčko musíme vyhlížet. Třeba se dočkáme… než to zase roztaje! A něco vyfotíme. Sníh, to je samozřejmě nesmírně atraktivní motiv. Pod jeho příkrovem krajina vypadá jinak než během roku. Kdy a jak a co fotit?

Chumelenice
Strhla se u nás v neděli. O chumelenici jsem tu psal už loni v listopadu, když se strhla poprvé. Tehdy jsem řešil optimální dobu osvitu, aby vločky byly rozmáznuté. Jak t ale bude vypadat, když budou ostré? Fotil jsem přístrojem Fujifilm Finepix F200EXR. Při 1/250 sec všechno vypadalo puntíkatě a to mi připadalo docela příjemné:

Dobrá. Obrázek je hodně monochromatický. Copak v zimě nejsou barvy? Nastavil jsem na „fudžině“ vyšší saturaci a zašel do zachumeleného lesa. Výsledek byl zhruba takový:

V obou případech jsem kompenzaci nastavil na +1/3 (kvůli sněhu, ale protože bylo pošmourno, kompenzace nebyla moc velká). Bez saturace je puntíkatý les o něco smutnější…

Po chumelenici
Co dál? Přestalo sněžit, ale pořád ještě není sluníčko. V takovém případě je třeba se soustředit na kontrasty na ose bílá – černá. Nespoléhat na texturu sněhu, ta nebude moc vidět. Spíš se zaměřit na bílé plochy a tmavé linie. Třeba takto:

Nebo horizontálně – to už zase chumelilo:

Když vysvitne sluníčko
Pak nastává to správné focení – a to bylo včera odpoledne, i když jen chvilkami. Už v lednu jsem tu psal o nutnosti expoziční kompenzace do plusu. Bez ní je sníh prostě podexponovaný:

Následující varianta je s kompenzací +1 1/3:

No a když se k posluníčkovanému sněhu chytne zajímavá obloha, začne to být docela obstojné:

Nebudu tu machrovat, tahle fotka je HDR, tedy složena ze dvou dílčích snímků, jeden exponovaný „na slunce“ a druhý „na sníh“. Foťme sníh, dokud to jde – nebude!