Nezařazené

Konalo se 6. Digifórum

Kongresové centrum v Praze patřilo v úterý fotografii. Neříkám „digitální“, protože ona vlastně žádná jiná už dohromady snad ani není. Vytlačila „klasiku“, jako před lety – asi tak dvaceti – vytlačilo video amatérské filmování. To jsem tehdy byl na výstavě (tehdy ještě) fotografické techniky Interkamera na Výstavišti v Holešovicích a navštívil tam stánek Pentaxu. Stánku tam šéfovali dva bědující Japonci.
„Lidi jsou hloupí a výrobci jsou nezodpovědní!“ naříkali. „Podívejte se, jaké máme krásné amatérské filmové kamery. Filmují úplně samy. Pracuje ses nimi skvěle. Dělají úžasné amatérské filmy. A nikdo je nechce, všichni chtějí video! Tu hroznou nevyzrálou technologii!“
S filmováním to šlo ráz na ráz, s klasickou fotografií to trvalo od roku 1996, tehdy přišly první komerční „digi“ na trh.
A jaké atrakce mě na Dogifóru zaujaly?
Bylo to doposud největší Digifórum, jaké Institut digitální fotografie IDIF pořádal. Předběžně se přihlásilo 1995 lidí, přišlo odhadem o 500 víc. Bylo tam 62 stánků a produkce se tam předváděla prakticky kompletní.
Osobně mě tam zaujal tablet od Wacomu, Intuos 3. Můj přítel malíř Martin Zhouf ho tam hned zkoušel, okamžitě se zamiloval a jeden kus si objednal a utíkal do banky si vyřídit půjčku (ta potvora stojí 100 tisíc)! Je to tablet a displej současně,čili není to jen tablet, na který kreslíte a na obrazovce počítače pozorujete, co jste nakreslili: tady se díváte rovnou na svoji práci a efekt je,jako byste malovali po papíru. K disposici jsou elektronická pera, některá se chovají jako štětec, nebo jako rydlo do dřevorytu, jako stříkací pistole s různou charakteristikou kapek.

Druhou atrakcí, která mě zaujala nejvíc, byl výkon kolegy Romana Pihana. Ten vedl celý den workshop ve fotografickém studiu vybaveném od firmy Fomei, kde učil lidi pracovat s modelem. To znamenalo být celý den na nohou, v horku reflektorů, fotoaparát v ruce, a mluvit a mluvit a kolem dav a každou chvíli se někdo na něco ptal. To byla šichta, jako kdyby rubal tunel metra! Klobouk dolů,Romane. Já tam měl dvě přednášky a měl jsme toho plné kecky…

Kongresové centrum v Praze patřilo v úterý fotografii. Neříkám „digitální“, protože ona vlastně žádná jiná už dohromady snad ani není. Vytlačila „klasiku“, jako před lety – asi tak dvaceti – vytlačilo video amatérské filmování. To jsem tehdy byl na výstavě (tehdy ještě) fotografické techniky Interkamera na Výstavišti v Holešovicích a navštívil tam stánek Pentaxu. Stánku tam šéfovali dva bědující Japonci.
„Lidi jsou hloupí a výrobci jsou nezodpovědní!“ naříkali. „Podívejte se, jaké máme krásné amatérské filmové kamery. Filmují úplně samy. Pracuje ses nimi skvěle. Dělají úžasné amatérské filmy. A nikdo je nechce, všichni chtějí video! Tu hroznou nevyzrálou technologii!“
S filmováním to šlo ráz na ráz, s klasickou fotografií to trvalo od roku 1996, tehdy přišly první komerční „digi“ na trh.
A jaké atrakce mě na Dogifóru zaujaly?
Bylo to doposud největší Digifórum, jaké Institut digitální fotografie IDIF pořádal. Předběžně se přihlásilo 1995 lidí, přišlo odhadem o 500 víc. Bylo tam 62 stánků a produkce se tam předváděla prakticky kompletní.
Osobně mě tam zaujal tablet od Wacomu, Intuos 3. Můj přítel malíř Martin Zhouf ho tam hned zkoušel, okamžitě se zamiloval a jeden kus si objednal a utíkal do banky si vyřídit půjčku (ta potvora stojí 100 tisíc)! Je to tablet a displej současně,čili není to jen tablet, na který kreslíte a na obrazovce počítače pozorujete, co jste nakreslili: tady se díváte rovnou na svoji práci a efekt je,jako byste malovali po papíru. K disposici jsou elektronická pera, některá se chovají jako štětec, nebo jako rydlo do dřevorytu, jako stříkací pistole s různou charakteristikou kapek.

Druhou atrakcí, která mě zaujala nejvíc, byl výkon kolegy Romana Pihana. Ten vedl celý den workshop ve fotografickém studiu vybaveném od firmy Fomei, kde učil lidi pracovat s modelem. To znamenalo být celý den na nohou, v horku reflektorů, fotoaparát v ruce, a mluvit a mluvit a kolem dav a každou chvíli se někdo na něco ptal. To byla šichta, jako kdyby rubal tunel metra! Klobouk dolů,Romane. Já tam měl dvě přednášky a měl jsme toho plné kecky…