Nezařazené

Kompozice: Zpívání v kostele

Kostelní slavnosti, to je příležitost pro focení s vysokou citlivostí. Hodně záleží na tom, s čím se do takové akce pouštíte. V kostele plném lidí čekají dva hlavní problémy.

  • Celková světelná hladina je tu nízká a i při plné světelnosti vycházejí expoziční časy moc dlouhé
  • Občas, tu a tam, svítí nějaká elektrická lampa a ta vytváří veliký kontrast

Je to tedy zdánlivý protimluv: „špatné světlo“ a „kontrastní světlo“. Na téhle ukázce je to dobře vidět. Lampa je připevněna ke stěně a prudce osvětluje zejména pána s videokamerou. Děti vpředu stojí světelnému zdroji zády a v obličejích mají stín. To je právě situace, kdy jsou ve velké nevýhodě kompakty. Mají tzv. malý dynamický rozsah, to znamená, že špatně zpracují jak hluboké stíny, tak vysoce osvětlené partie. Čím větší snímač, a samozřejmě čím dokonalejší přístroj, tím se s tímto problémem líp vyrovná. Ukázky na této stránce jsou pořízeny Canonem D5 Mark II.

Další problém dělá barevnost světla. Osvětlení je tu samozřejmě umělé, žárovkové. Čistě teoreticky by bylo možné nastavit „správné světlo“ ručním nastavením WB (sejmutím světla odraženého od neutrální, nejlépe pak bílé předlohy nastavíme korekce, potlačíme červenou, zvýrazníme modrou a dostaneme barevně správné podání). Jenže tím se ztratí teplá, vánoční atmosféra. Proto jsem nechal WB na automatickém režimu.

Co fotit?
Můj úkol byl jasný, pořídit souhrnnou reportáž pro účely webové stránky mé domovské obce Zvole. Takže je třeba myslet na celkový záběr , na důležité osoby a na detaily. Celkový pohled jsem pořídil z kostelního kůru.

Samozřejmě hlavní atrakcí byli účinkující, v daném případě děti, od mateřinek po ty odrostlejší. Je třeba zachytit celou skupinu. Problém je v tom, že pracujeme s plnou světelností a tudíž s malou hloubkou ostrosti. Na tomto snímku jsem ostřil na chlapce zcela vpravo – jenže pak většina obrazu byla mimo ostrost a nedopadlo to dobře:

Ukázalo se, že lépe je ostřit na holčičku v první třetině zprava: ta se stala dominantou a protože rovina ostrosti ležela dál od objektivu, pokles ostrosti nebyl tak značný jako v prvním případě. Takže shrnu – jakmile fotíme skupinu šikmo, je dobře ostřit na bližší třetinu vzdálenosti – od nejbližšího k nejvzdálenějšímu. To ovšem znamená, že nesmíme mít na aparátu nastavený žádný „inteligentní autofokus“, ale je třeba nastavit volitelný zaostřovací bod, abychom dokázali položit rovinu ostrosti tam, kde potřebujeme.

Je ale třeba myslet na zásadu tří: jakmile je na obrázku víc osob než tři, nastávají problémy. Nejlépe uhlídáme kompozici tří či dvou. Hlavně je třeba hlídat si pohledy, ty vytvářejí v obrázku vazbu. Tak například na tomto obrázku holčička recituje, poněkud při tom plave a sousedka jí intenzivně napovídá:

Nicméně jsou výjimky. Zmiňoval jsem se o významných osobách ve slavnosti. Zvolská paní učitelka Netopilová je duší podobných podniků a nejinak i zvolského zpívání. Zde je její fotka:

Snímek ji vystihuje dobře, při zpěvu, holčička se na ni dívá – a přece nevystihuje to hlavní, že je obklopená houfem dětí. Tuto podmínku splňuje následující fotka:

Vánoční slavnosti jsou pěkná příležitost pro fotografa a pro vyzkoušení technik nezbytných pro focení při obtížných světelných podmínkách.

Kostelní slavnosti, to je příležitost pro focení s vysokou citlivostí. Hodně záleží na tom, s čím se do takové akce pouštíte. V kostele plném lidí čekají dva hlavní problémy.

  • Celková světelná hladina je tu nízká a i při plné světelnosti vycházejí expoziční časy moc dlouhé
  • Občas, tu a tam, svítí nějaká elektrická lampa a ta vytváří veliký kontrast

Je to tedy zdánlivý protimluv: „špatné světlo“ a „kontrastní světlo“. Na téhle ukázce je to dobře vidět. Lampa je připevněna ke stěně a prudce osvětluje zejména pána s videokamerou. Děti vpředu stojí světelnému zdroji zády a v obličejích mají stín. To je právě situace, kdy jsou ve velké nevýhodě kompakty. Mají tzv. malý dynamický rozsah, to znamená, že špatně zpracují jak hluboké stíny, tak vysoce osvětlené partie. Čím větší snímač, a samozřejmě čím dokonalejší přístroj, tím se s tímto problémem líp vyrovná. Ukázky na této stránce jsou pořízeny Canonem D5 Mark II.

Další problém dělá barevnost světla. Osvětlení je tu samozřejmě umělé, žárovkové. Čistě teoreticky by bylo možné nastavit „správné světlo“ ručním nastavením WB (sejmutím světla odraženého od neutrální, nejlépe pak bílé předlohy nastavíme korekce, potlačíme červenou, zvýrazníme modrou a dostaneme barevně správné podání). Jenže tím se ztratí teplá, vánoční atmosféra. Proto jsem nechal WB na automatickém režimu.

Co fotit?
Můj úkol byl jasný, pořídit souhrnnou reportáž pro účely webové stránky mé domovské obce Zvole. Takže je třeba myslet na celkový záběr , na důležité osoby a na detaily. Celkový pohled jsem pořídil z kostelního kůru.

Samozřejmě hlavní atrakcí byli účinkující, v daném případě děti, od mateřinek po ty odrostlejší. Je třeba zachytit celou skupinu. Problém je v tom, že pracujeme s plnou světelností a tudíž s malou hloubkou ostrosti. Na tomto snímku jsem ostřil na chlapce zcela vpravo – jenže pak většina obrazu byla mimo ostrost a nedopadlo to dobře:

Ukázalo se, že lépe je ostřit na holčičku v první třetině zprava: ta se stala dominantou a protože rovina ostrosti ležela dál od objektivu, pokles ostrosti nebyl tak značný jako v prvním případě. Takže shrnu – jakmile fotíme skupinu šikmo, je dobře ostřit na bližší třetinu vzdálenosti – od nejbližšího k nejvzdálenějšímu. To ovšem znamená, že nesmíme mít na aparátu nastavený žádný „inteligentní autofokus“, ale je třeba nastavit volitelný zaostřovací bod, abychom dokázali položit rovinu ostrosti tam, kde potřebujeme.

Je ale třeba myslet na zásadu tří: jakmile je na obrázku víc osob než tři, nastávají problémy. Nejlépe uhlídáme kompozici tří či dvou. Hlavně je třeba hlídat si pohledy, ty vytvářejí v obrázku vazbu. Tak například na tomto obrázku holčička recituje, poněkud při tom plave a sousedka jí intenzivně napovídá:

Nicméně jsou výjimky. Zmiňoval jsem se o významných osobách ve slavnosti. Zvolská paní učitelka Netopilová je duší podobných podniků a nejinak i zvolského zpívání. Zde je její fotka:

Snímek ji vystihuje dobře, při zpěvu, holčička se na ni dívá – a přece nevystihuje to hlavní, že je obklopená houfem dětí. Tuto podmínku splňuje následující fotka:

Vánoční slavnosti jsou pěkná příležitost pro fotografa a pro vyzkoušení technik nezbytných pro focení při obtížných světelných podmínkách.