Nezařazené

Kompakt a hloubka ostrosti

Kompakty mají maličké čipy, jako nehet malíčku. Proto mají jejich objektivy malou fyzickou ohniskovou vzdálenost. Jak je to s jejich hloubkou ostrosti – a jaký vliv na to má clona?
Ke zkoumání jsem použil fotoaparát Canon Ixus 810HS,který jsem tu měl v testu. Ten má vysokou světelnost na nejkratším ohnisku zoomu F2.0 a nejvyšší clonu F8.0. Kompakty mají tak malou nejvyšší clonu proto, že už při cloně F8.0 je clonový otvor tak malý, že dochází k ohybu světla. Proto malí objektivy zrcadlovek nejvyšší clonu F22 i vyšší a ateliérové objektivy velkoformátových přístrojů s velkou ohniskovou délkou clony F64 i vyšší.

Ale zpátky k věci. Lépe vybavené kompakty mají často možnost použít režim priorita clony – nastavujete clonu a automatika za daných světelných podmínek a za dané citlivosti ISO přiřadí odpovídající rychlost závěrky. Tento režim používáme především k regulaci hloubky ostrosti. Když potřebujeme malou, cloníme málo – např. při portrétní fotografii, aby bylo rozmazané pozadí. Zato při krajinářské fotografii obvykle cloníme hodně, aby bylo ostré popředí i pozadí.

To je obecné pravidlo, které zná každý jen trochu znalý uživatel zrcadlovky. A jak je to s kompakty?

Pořídil jsem několik sérií srovnávacích fotek, vždy s clonou F2.0, pak F4.0 a F8.0. Fyzická ohnisková vzdálenost byla nastavena na f=4.3 mm. U první série jsem nastavil zaostřovací bod dopředu – jsou to v ukázkách obrázky 1 až 3. Jak se clona projeví? Vidíme to na první srovnávací ukázce:

Je zřejmé, že nejostřejší je prostřední snímek (clona F4.0), snímek vlevo i vpravo jsou výrazně méně ostré. Vlevo proto, že objektiv při plné světelnosti hůř kreslí, snímek vpravo proto, že při cloně F8.0, jak jsem upozornil, dochází k ohybu světla. Výsledek tedy stejný = horší kresba, jen příčina je jiná.

My ale zkoumáme hloubku ostrosti. Na druhé srovnávací ukázce je vidět zadní partie zkušebního snímku (pořád jsme na té sérii 1 až 3).

Tentokrát je to trochu jiné, relativně nejostřejší je stále ten prostřední, o něco horší je ten vpravo a nejhorší levý snímek. Takže:

  • Prostřední snímek zachycuje hloubku ostrosti při kresebně optimální cloně F4.0. Kresba je tu horší než předešle, nicméně nezapomeňme, že jde o veliké zvětšení, je to výřez 1:1 ze snímku, který má 4000 x 3000 bodů.
  • Snímek vpravo je nepatrně méně ostrý než ten prostřední, ale je ostřejší, než snímek vpravo na předchozí ukázce. Znamená to, že se sice projevilo rozšíření hloubky ostrosti vlivem větší clony, ale v souhrnu ten efekt nemá smysl – zostření je jen relativní, ale ne absolutní. Snímek bude méně ostrý při cloně F8.0 než při cloně F4.0.
  • Nejhůř je na tom zase ten chudáček vlevo, tam je hodně neostrý. Sečetly se dva faktory – malá hloubka ostrosti i celkově chabá kresba při plné světelnosti.

Podívejme se na to jinak. Následující ukázky jsou zase výřezy z obrázku č. 2 dole v ukázkách, horní je partie z přední části obrazu, dolní je ze zadní části obrazu. Porovnejte úroveň kresby při cloně F4.0. Úbytek je zřejmý, avšak nikoli fatální.

Dole na ukázkách máme další trojici, 4 až 6. Tam je zaostřeno doprostřed. Prohlédněte si ty ukázky a zjistíte, že úbytek kresby zpředu dozadu je na snímku č. 5 pořízeném při cloně F4.0 ještě menší. Závěrečná část experimentu je na snímcích 7 až 9 – zde je ostřeno hodně dopředu a opět cloněno na plnou světelnost, na střední hodnotu a na maximum, a v sérii 10 až 12 je ostřeno doprostřed. Když si snímky prohlédnete, dojdete k obdobným zjištěním, jak jsou zobrazena nahoře. Zde jsou výřezy, nejdřív výřez 1:1 blízké partie:

Následuje vzdálená partie:

Oba výřezy jsou ze snímku pořízeném při cloně F4.0. Rozdíl v ostrosti tu je, nicméně až si prohlédnete snímek celý (ukázková fotka č. 11), zjistíte, že je fotka uspokojivě ostrá prakticky v celém svém prostoru.

Shrnutí
Jistě vás napadne otázka, zda tedy zde má priorita clony smysl. Odpovím jednoznačně, podle mého názoru ano. Automatika, pokud jí necháme volnou ruku, tedy v režimu plné automatiky anebo v režimu P, tedy programovatelné automatiky, velmi často nastavuje plnou světelnost anebo hodně malou clonu, aby dosáhla vyšších rychlostí závěrky. V režimu priority clony A (= aperture, clona) můžeme nastavit střed, tedy optimální kresbu. To je hlavní přednost režimu priority clony na kompaktu. Maximální clona je tu spíš ke škodě než k užitku a uspokojivě proostřeného snímku zde nedosáhneme.

Srovnávací snímky jsem pořídil přístrojem s relativně malým rozsahem zoomu, až dostanu opět do ruky nějaký ultrazoom, pokus zopakuji – tam by měly být přece jen trochu jiné výsledky, protože na delším konci zoomu by mohla mít vyšší clona přece jen větší vliv. Ukázky: 1 až 3 je zaostřovací bod vpředu, 4 až 6 uprostřed; následuje změna stanoviště, teď je zaostřeno hodně dopředu – snímky 7 až 9 a zase doprostřed, 10 až 12.

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12

Kompakty mají maličké čipy, jako nehet malíčku. Proto mají jejich objektivy malou fyzickou ohniskovou vzdálenost. Jak je to s jejich hloubkou ostrosti – a jaký vliv na to má clona?
Ke zkoumání jsem použil fotoaparát Canon Ixus 810HS,který jsem tu měl v testu. Ten má vysokou světelnost na nejkratším ohnisku zoomu F2.0 a nejvyšší clonu F8.0. Kompakty mají tak malou nejvyšší clonu proto, že už při cloně F8.0 je clonový otvor tak malý, že dochází k ohybu světla. Proto malí objektivy zrcadlovek nejvyšší clonu F22 i vyšší a ateliérové objektivy velkoformátových přístrojů s velkou ohniskovou délkou clony F64 i vyšší.

Ale zpátky k věci. Lépe vybavené kompakty mají často možnost použít režim priorita clony – nastavujete clonu a automatika za daných světelných podmínek a za dané citlivosti ISO přiřadí odpovídající rychlost závěrky. Tento režim používáme především k regulaci hloubky ostrosti. Když potřebujeme malou, cloníme málo – např. při portrétní fotografii, aby bylo rozmazané pozadí. Zato při krajinářské fotografii obvykle cloníme hodně, aby bylo ostré popředí i pozadí.

To je obecné pravidlo, které zná každý jen trochu znalý uživatel zrcadlovky. A jak je to s kompakty?

Pořídil jsem několik sérií srovnávacích fotek, vždy s clonou F2.0, pak F4.0 a F8.0. Fyzická ohnisková vzdálenost byla nastavena na f=4.3 mm. U první série jsem nastavil zaostřovací bod dopředu – jsou to v ukázkách obrázky 1 až 3. Jak se clona projeví? Vidíme to na první srovnávací ukázce:

Je zřejmé, že nejostřejší je prostřední snímek (clona F4.0), snímek vlevo i vpravo jsou výrazně méně ostré. Vlevo proto, že objektiv při plné světelnosti hůř kreslí, snímek vpravo proto, že při cloně F8.0, jak jsem upozornil, dochází k ohybu světla. Výsledek tedy stejný = horší kresba, jen příčina je jiná.

My ale zkoumáme hloubku ostrosti. Na druhé srovnávací ukázce je vidět zadní partie zkušebního snímku (pořád jsme na té sérii 1 až 3).

Tentokrát je to trochu jiné, relativně nejostřejší je stále ten prostřední, o něco horší je ten vpravo a nejhorší levý snímek. Takže:

  • Prostřední snímek zachycuje hloubku ostrosti při kresebně optimální cloně F4.0. Kresba je tu horší než předešle, nicméně nezapomeňme, že jde o veliké zvětšení, je to výřez 1:1 ze snímku, který má 4000 x 3000 bodů.
  • Snímek vpravo je nepatrně méně ostrý než ten prostřední, ale je ostřejší, než snímek vpravo na předchozí ukázce. Znamená to, že se sice projevilo rozšíření hloubky ostrosti vlivem větší clony, ale v souhrnu ten efekt nemá smysl – zostření je jen relativní, ale ne absolutní. Snímek bude méně ostrý při cloně F8.0 než při cloně F4.0.
  • Nejhůř je na tom zase ten chudáček vlevo, tam je hodně neostrý. Sečetly se dva faktory – malá hloubka ostrosti i celkově chabá kresba při plné světelnosti.

Podívejme se na to jinak. Následující ukázky jsou zase výřezy z obrázku č. 2 dole v ukázkách, horní je partie z přední části obrazu, dolní je ze zadní části obrazu. Porovnejte úroveň kresby při cloně F4.0. Úbytek je zřejmý, avšak nikoli fatální.

Dole na ukázkách máme další trojici, 4 až 6. Tam je zaostřeno doprostřed. Prohlédněte si ty ukázky a zjistíte, že úbytek kresby zpředu dozadu je na snímku č. 5 pořízeném při cloně F4.0 ještě menší. Závěrečná část experimentu je na snímcích 7 až 9 – zde je ostřeno hodně dopředu a opět cloněno na plnou světelnost, na střední hodnotu a na maximum, a v sérii 10 až 12 je ostřeno doprostřed. Když si snímky prohlédnete, dojdete k obdobným zjištěním, jak jsou zobrazena nahoře. Zde jsou výřezy, nejdřív výřez 1:1 blízké partie:

Následuje vzdálená partie:

Oba výřezy jsou ze snímku pořízeném při cloně F4.0. Rozdíl v ostrosti tu je, nicméně až si prohlédnete snímek celý (ukázková fotka č. 11), zjistíte, že je fotka uspokojivě ostrá prakticky v celém svém prostoru.

Shrnutí
Jistě vás napadne otázka, zda tedy zde má priorita clony smysl. Odpovím jednoznačně, podle mého názoru ano. Automatika, pokud jí necháme volnou ruku, tedy v režimu plné automatiky anebo v režimu P, tedy programovatelné automatiky, velmi často nastavuje plnou světelnost anebo hodně malou clonu, aby dosáhla vyšších rychlostí závěrky. V režimu priority clony A (= aperture, clona) můžeme nastavit střed, tedy optimální kresbu. To je hlavní přednost režimu priority clony na kompaktu. Maximální clona je tu spíš ke škodě než k užitku a uspokojivě proostřeného snímku zde nedosáhneme.

Srovnávací snímky jsem pořídil přístrojem s relativně malým rozsahem zoomu, až dostanu opět do ruky nějaký ultrazoom, pokus zopakuji – tam by měly být přece jen trochu jiné výsledky, protože na delším konci zoomu by mohla mít vyšší clona přece jen větší vliv. Ukázky: 1 až 3 je zaostřovací bod vpředu, 4 až 6 uprostřed; následuje změna stanoviště, teď je zaostřeno hodně dopředu – snímky 7 až 9 a zase doprostřed, 10 až 12.

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12