Osmimegový ultrazoom od Kodaku jsem měl v ruce jen na hodinu, nejde tedy o recenzi, ale o „hands on“, o první postřehy. Hned zkraje řeknu, že na mě přístroj udělal dobrý dojem.
 |
 |
 |
Přístroj má snímač 7,18 x 5.32 mm (1/1,8´´) z 8.3 Mpx fyzicky a 8.0 efektivně. Jeho obrázky mají 3264 x 2448 pixelů, v nižších rozlišeních 2560 x 1920, 2048 x 1536, 1024 x 768. V této nejnižší třídě rozlišení lze nastavit 1600 ISO, jinak je rozsah 50 až 400 ISO. Zajímavý je rozsah zoomu,začíná na ekvivalentu 24 mm, končí na 140 mm, je to tedy šestinásobný zoom. Ostří od 10 cm, což je téměř makrorežim, to je další zajímavá vlastnost. Světelnost je F2.8-F4.1 až F8.0. Rozsah závěrky je od 16 sec do 1/4000. Přístroj má vestavěný blesk účinný do 4 metrů při 100 ISO a sáňky pro externí blesk. Měření je zonální,středové, bodové a volitelné. Přístroj má 32 MB vnitřní paměti a slot na SD karty. Snímky ve dvou úrovních komprese jsou ve formátu JPEG, případně RAW. Hledáček je elektronický, LCD 2,5´´ s 237 tisíci pixely. Aku je Kodak Lithium-Ion, rozměry 116 x 97 x 91 mm, váha 570g.
Vlajková loď,tak nazývá Kodak přístroje řady P – tento aparát má ještě pětimegového bratra P850 s ultrazoomem 1:12 a optickým stabilizátorem. Vstupuje tedy do tvrdé konkurence, protože každý významný výrobce nabízí přinejmenším jeden, zpravidla více modelů v této třídě, která navíc je sama v sevření pravých jednookých zrcadlovek. Co tedy nabízí tento model?
Je to důkladný, svou stavbou důvěru budící přístroj. Má velmi dobrý elektronický hledáček s ostrou kresbou bez bloomingu. Přístroj jsem zkoušel v ostrém jihofrancouzském slunci a přesto se v hledáčku neobjevovaly žádné nežádoucí efekty. Má manuálně ovládaný zoom. I když to není ojedinělé řešení, je třeba ho uvítat. Co se designu, případně ergonomie týká, zárukou stability je mohutný grip (úchop). Nahoře má spoušť, u níž je vypínač, a kruhový volič s volbami plný automat, program (auto, ale s možností plného ovlivnění všech funkcí), priorita clony/času, manuál, video (640×480), scény, makro, krajina a portrét. Z druhé strany, „na palec“ je roller (ovládací kolečko) s potvrzovacím tlačítkem set. Toto řešení budí u některých uživatelů námitky, že volbu je třeba potvrzovat právě tímto tlačítkem. Jinak ale je rozvržení ovládacích prvků příjemné a logické: vpravo od displeje je (shora), tlačítko pro prohlížení, čtyřcestný volič pro menu, tlačítko pro mazání, menu a „share“, tedy tradiční tlačítko pro zahájení komunikace s počítačem.
Vlevo od displeje je ovládání blesku, režimu měření expozice, ISO a nastavení bílé. Vlevo nahoře je přepínání obrazu hledáček/LCD.
Menu je přehledné, dobře čitelné – a co je příjemné: je možno kdykoli přeskočit do sousední „kapitoly“, aniž bylo nutno vyskákat nahoru do záložek, jak to tak bývá obvyklé.
Ovladatelnost byla velmi dobrá, i díky manuálnímu ovládání zoomu. Čímž se dostávám k velké atrakci tohoto přístroje: objektiv který začíná na 24 milimetrech (ekv.) je pořád ještě rarita – zvykli jsme si na radosti „osmadvacítky“, ale tohle je přece jen ještě širší úhel. A navíc, objektiv má vynikající kresbu a zcela unikátně snáší protisvětlo nebo dokonce slunce v záběru. To je u mnoha objektivů kámen úrazu, kdežto tento přístroj snáší plné ozáření bez ztráty kytičky.
Rychlosti nebylo možno měřit, subjektivní pocit zní, že je to aparát svižný, pro živou fotografii vhodný. Co mu vytknout? Až ho budu mít na delší dobu, asi na něco přijdu. Honění voleb přes roller a tlačítko set mi připadlo trochu zmatečné, ale jistě si na to lze zvyknout. Asi by bylo šikovnější, kdyby sám roller mohl potvrzovat volbu. Otazník je samozřejmě nad samotným konceptem EVF aparátů s elektronickým hledáčkem. Oproti pravým zrcadlovkám mají dvě nesporné výhody: nepráší se jim na čip a je možno fotit na displej. Čip je však malý, což je limituje v citlivosti, a mají omezený rozsah zoomu. To je výchozí moment volby pro eventuálního zájemce.
Ukázky:
Ukázky jsou dnes monotématické, nemám k nim moho co dodat. Snímky 8 a 9 ukazují, co dělá slunce v záběru – prakticky nic, ta devítka je s vestavěným protiflešem. 10 je při 400 ISO.
| 1 |  |
2 |  |
| 3 |  |
4 |  |
| 5 |  |
6 |  |
| 7 |  |
8 |  |
| 9 |  |
10 |  |
Osmimegový ultrazoom od Kodaku jsem měl v ruce jen na hodinu, nejde tedy o recenzi, ale o „hands on“, o první postřehy. Hned zkraje řeknu, že na mě přístroj udělal dobrý dojem.
| |
| |
| |
Přístroj má snímač 7,18 x 5.32 mm (1/1,8´´) z 8.3 Mpx fyzicky a 8.0 efektivně. Jeho obrázky mají 3264 x 2448 pixelů, v nižších rozlišeních 2560 x 1920, 2048 x 1536, 1024 x 768. V této nejnižší třídě rozlišení lze nastavit 1600 ISO, jinak je rozsah 50 až 400 ISO. Zajímavý je rozsah zoomu,začíná na ekvivalentu 24 mm, končí na 140 mm, je to tedy šestinásobný zoom. Ostří od 10 cm, což je téměř makrorežim, to je další zajímavá vlastnost. Světelnost je F2.8-F4.1 až F8.0. Rozsah závěrky je od 16 sec do 1/4000. Přístroj má vestavěný blesk účinný do 4 metrů při 100 ISO a sáňky pro externí blesk. Měření je zonální,středové, bodové a volitelné. Přístroj má 32 MB vnitřní paměti a slot na SD karty. Snímky ve dvou úrovních komprese jsou ve formátu JPEG, případně RAW. Hledáček je elektronický, LCD 2,5´´ s 237 tisíci pixely. Aku je Kodak Lithium-Ion, rozměry 116 x 97 x 91 mm, váha 570g.
Vlajková loď,tak nazývá Kodak přístroje řady P – tento aparát má ještě pětimegového bratra P850 s ultrazoomem 1:12 a optickým stabilizátorem. Vstupuje tedy do tvrdé konkurence, protože každý významný výrobce nabízí přinejmenším jeden, zpravidla více modelů v této třídě, která navíc je sama v sevření pravých jednookých zrcadlovek. Co tedy nabízí tento model?
Je to důkladný, svou stavbou důvěru budící přístroj. Má velmi dobrý elektronický hledáček s ostrou kresbou bez bloomingu. Přístroj jsem zkoušel v ostrém jihofrancouzském slunci a přesto se v hledáčku neobjevovaly žádné nežádoucí efekty. Má manuálně ovládaný zoom. I když to není ojedinělé řešení, je třeba ho uvítat. Co se designu, případně ergonomie týká, zárukou stability je mohutný grip (úchop). Nahoře má spoušť, u níž je vypínač, a kruhový volič s volbami plný automat, program (auto, ale s možností plného ovlivnění všech funkcí), priorita clony/času, manuál, video (640×480), scény, makro, krajina a portrét. Z druhé strany, „na palec“ je roller (ovládací kolečko) s potvrzovacím tlačítkem set. Toto řešení budí u některých uživatelů námitky, že volbu je třeba potvrzovat právě tímto tlačítkem. Jinak ale je rozvržení ovládacích prvků příjemné a logické: vpravo od displeje je (shora), tlačítko pro prohlížení, čtyřcestný volič pro menu, tlačítko pro mazání, menu a „share“, tedy tradiční tlačítko pro zahájení komunikace s počítačem.
Vlevo od displeje je ovládání blesku, režimu měření expozice, ISO a nastavení bílé. Vlevo nahoře je přepínání obrazu hledáček/LCD.
Menu je přehledné, dobře čitelné – a co je příjemné: je možno kdykoli přeskočit do sousední „kapitoly“, aniž bylo nutno vyskákat nahoru do záložek, jak to tak bývá obvyklé.
Ovladatelnost byla velmi dobrá, i díky manuálnímu ovládání zoomu. Čímž se dostávám k velké atrakci tohoto přístroje: objektiv který začíná na 24 milimetrech (ekv.) je pořád ještě rarita – zvykli jsme si na radosti „osmadvacítky“, ale tohle je přece jen ještě širší úhel. A navíc, objektiv má vynikající kresbu a zcela unikátně snáší protisvětlo nebo dokonce slunce v záběru. To je u mnoha objektivů kámen úrazu, kdežto tento přístroj snáší plné ozáření bez ztráty kytičky.
Rychlosti nebylo možno měřit, subjektivní pocit zní, že je to aparát svižný, pro živou fotografii vhodný. Co mu vytknout? Až ho budu mít na delší dobu, asi na něco přijdu. Honění voleb přes roller a tlačítko set mi připadlo trochu zmatečné, ale jistě si na to lze zvyknout. Asi by bylo šikovnější, kdyby sám roller mohl potvrzovat volbu. Otazník je samozřejmě nad samotným konceptem EVF aparátů s elektronickým hledáčkem. Oproti pravým zrcadlovkám mají dvě nesporné výhody: nepráší se jim na čip a je možno fotit na displej. Čip je však malý, což je limituje v citlivosti, a mají omezený rozsah zoomu. To je výchozí moment volby pro eventuálního zájemce.
Ukázky:
Ukázky jsou dnes monotématické, nemám k nim moho co dodat. Snímky 8 a 9 ukazují, co dělá slunce v záběru – prakticky nic, ta devítka je s vestavěným protiflešem. 10 je při 400 ISO.
| 1 | |
2 | |
| 3 | |
4 | |
| 5 | |
6 | |
| 7 | |
8 | |
| 9 | |
10 | |
