O tomto zajímavém fotoaparátu jsme psali už dvakrát, na začátku září jsme přinesli tiskovou zprávu a první dojmy o něm jsme získali v dubnu na Interkameře. Nyní bylo možno ho prakticky vyzkoušet na konferenci Kodaku ve francouzské Nice.
 |
| |
| |
| |
Je to celokovový kompakt s odklápěcí a přetáčecí zadní stěnou. Právě toto neobvyklé řešení ho vystrkuje z řady o velký kus, takže si ho každý všimne. Další zajímavost mu zajišťuje unikát: má v sobě Wi-Fi modul pro komunikaci v síti. A do třetice, obsahuje úctyhodných 256 MB vnitřní paměti, takže v jeho galeriích lze uchovat až 1500 fotografií.
Toto řešení vychází z předpokladu Future Laboratory, britské instituce, která s Kodakem spolupracuje a pomáhá mu stanovit vývojovou strategii (psali jsme o ní v pátek). Podle jejího zjištění,připomínám, 60% lidí nechce a neumí přetáhnout fotky z aparátu kamkoli jinam (ostatně, takové je, pokud vím, chování mnoha majitelů fotomobilů, včetně mé přítelkyně, kteří ani nevědí, jak používat Bluetooth).
Objektiv je Schneider-Kreuznach Variogon s trojnásobným optickým zoomem (ekvivalent 36 – 108 mm), 4megapixelový senzor a čip Kodak Color Science pro zpracování obrazu. Malá kapacita čipu vzbudila v Nice u přítomných novinářů podiv a vysvětlení, že „4 Mpx stačí“ je sice pravdivé, avšak koliduje s trendem trhu. Vysvětlení, že kdyby těch mega bylo pět nebo šest, obrázků by se nevešlo 1500, taky kulhá, protože v nejvyšší kvalitě dovedou mít snímky z EAO až 1,5 MB a průměr je mega. Zápis je na SD karty, akumulátor je li-ion, nabíjí se přes kolébku.
LCD je obrovské, má úhlopříčku 7,6 cm, a je to dotykový displej. Lze ho ovládat prstem, ale také malou tužtičkou, která se zastrčí do těla přístroje.
Autofokus je buď středový, nebo multibodový. Přístroj ostří od 60 cm jak v širokoúhlém režimu, tak při nastavení dlouhého ohniska, v makru od 10 do 47 cm. Světelnost je F2.9 – 4.9, nejmenší clona je F8. Závěrka pracuje v rozmezí 4 až 1/1400 sec. Sériové focení má rychlost 2 fps, kapacitu 6 snímků.
Citlivost je v rozpětí 100 – 400 ISO. Je tam pět barevných módů, vysoká barevnost, standard, slabá barevnost, černobílé snímky a hnědé snímky.
Prohlížení je zde důležitým prvkem: je zde samozřejmě připraveno promítání s rozmanitými způsoby prolínání obrázků. Oblíbené obrázky lze zařadit do speciálního „favorites“ adresáře. Při prohlížení lze snímky organizovat podle data pořízení nebo podle alb, přístroj chce sloužit jako jakási banka obrázků.
Scény jsou obsaženy v počtu patnácti, nevyjímaje sníh, makro, party a pod.
Jak se s ním fotí
Přístroj se otevírá podle mohutného pantu v na levé straně (z pohledu fotografa). Ovládací prvky jsou maličké, doslova filigránské a je třeba si na ovládání zvyknout, zejména na ovládání čtyřcestného voliče pro pohyb v menu. Ovládacích prvků na zadní stěně moc není, tlačítko pro menu, kodakovské „share“ tlačítko pro sdílení přes kolébku, zmíněný čtyřcestný volič, tlačítko zpět (pro vrácení funkce) a delete pro mazání obrázků. Samozřejmě jsem nemohl provést standardní test, v polních podmínkách nešlo měřit. Aparát ale dělal dojem svižnosti, šlo s ním pořizovat i momentky, zpoždění zřejmě bylo malé, možná nulové při namáčknuté spoušti. Snímky jsou ostré a jejich barevnost i při nastavené standardní barevnosti příjemně živá, líbivá. Funkčně tedy nebudou ty čtyři mega na závadu, ale obecenstvo se žene za megapixely a Kodak se určitě bude muset v dalším vývoji přístroje přizpůsobit.
Wi-Fi konektivita
 |
| |
| |
| |
Přístroj je vybaven Wi-Fi SDIO Wi-Fi 802.11b konektivitou a používá technologii Apple Rendevous k vyhledávání blízkých zařízení. V polních podmínkách jsme nezkoušeli konektivitu s libovolným notebookem, pracovali jsme jen se zařízením, které bylo k disposici. Pak šlo vše hladce.
Nejdřív je třeba si nastavit kontakty, tedy adresu příjemce. Stačí jméno příjemce a jeho adresu ve tvaru nekdo@neco.cz. K sestavování textových řetězců oceníme stylus a abecedu na displeji. Poté je třeba zvolit obrázek a typ share operace – v této konfiguraci v nabídce byl email a print. Po volbě email si přístroj našel odpovídajícího Wi-Fi partnera a snímek odešel do světa.
A taky přišel. Norton Antispam ho neprodleně hodil do spamu, toto bude třeba na straně příjemce ošetřit. Snímky ale nepřijdou jako příloha mailu. Všechny zůstávají v EasyShare galerii Kodaku a odtud je možno je získat po registraci.
Toto je zřejmě čertovo kopýtko celého projektu. Komunikovat s EasyShare galerií asi nepůjde přes libovolný hot spot, ale jen přes autorizované (zatím jich je 6000 na světě, což není moc při velikosti světa, že?) a jako placená služba. EasyAhare galerie nabízí jako placenou službu tisk, ovšem ten se dělá ve Francii a do Česka se bude posílat poštou, takže snímky mají podle neoficiálního sdělení stát 12 korun kus.
Strčím si ale skepsi za klobouk, nejsem generation i, jak ji nazvala Future Laboratory, tedy narodil jsme se hodně před rokem 1984 a má vize otevřeného systému je možná pošetilá. Podotknu jen, že kdyby šlo o otevřený mail, který by – dejme tomu – snímek upravil a poslal náhled, jako je tomu při posílání fotek přes gmail.com, pak bych pěl ódy. Takto jen konstatuji velmi zajímavou novinku, na niž budeme zvědavi, jak se osvědčí v komerčním provozu.
Shrnutí
Uvedení tohoto přístroje jistě patří k velkým událostem sezóny 2005. Je to skutečná inovace a ze strany Kodaku zásadní vykročení za hranici opatrného prodlévání u osvědčených konceptů. Před sto a více lety Kodak otevřel fotografii širokým vrstvám publika, dnes ji posílá bezdrátově do světa.
K přístroji se jistě ještě vrátíme, abychom mohli provést standardní měření.
Ukázky
Tentokrát je vše foceno na pláži. Na snímku 8 jsem chtěl zachytit rozmezí jasů, snímky 5 a 6 jsou bez jakékoli kompenzace, vše jsem nechal na automatu – a přístroj nevypálil žádné jasy.
| 1 |  |
2 |  |
| 3 |  |
4 |  |
| 5 |  |
6 |  |
| 7 |  |
8 |  |
| 9 |  |
10 |  |
O tomto zajímavém fotoaparátu jsme psali už dvakrát, na začátku září jsme přinesli tiskovou zprávu a první dojmy o něm jsme získali v dubnu na Interkameře. Nyní bylo možno ho prakticky vyzkoušet na konferenci Kodaku ve francouzské Nice.
| |
| |
| |
| |
Je to celokovový kompakt s odklápěcí a přetáčecí zadní stěnou. Právě toto neobvyklé řešení ho vystrkuje z řady o velký kus, takže si ho každý všimne. Další zajímavost mu zajišťuje unikát: má v sobě Wi-Fi modul pro komunikaci v síti. A do třetice, obsahuje úctyhodných 256 MB vnitřní paměti, takže v jeho galeriích lze uchovat až 1500 fotografií.
Toto řešení vychází z předpokladu Future Laboratory, britské instituce, která s Kodakem spolupracuje a pomáhá mu stanovit vývojovou strategii (psali jsme o ní v pátek). Podle jejího zjištění,připomínám, 60% lidí nechce a neumí přetáhnout fotky z aparátu kamkoli jinam (ostatně, takové je, pokud vím, chování mnoha majitelů fotomobilů, včetně mé přítelkyně, kteří ani nevědí, jak používat Bluetooth).
Objektiv je Schneider-Kreuznach Variogon s trojnásobným optickým zoomem (ekvivalent 36 – 108 mm), 4megapixelový senzor a čip Kodak Color Science pro zpracování obrazu. Malá kapacita čipu vzbudila v Nice u přítomných novinářů podiv a vysvětlení, že „4 Mpx stačí“ je sice pravdivé, avšak koliduje s trendem trhu. Vysvětlení, že kdyby těch mega bylo pět nebo šest, obrázků by se nevešlo 1500, taky kulhá, protože v nejvyšší kvalitě dovedou mít snímky z EAO až 1,5 MB a průměr je mega. Zápis je na SD karty, akumulátor je li-ion, nabíjí se přes kolébku.
LCD je obrovské, má úhlopříčku 7,6 cm, a je to dotykový displej. Lze ho ovládat prstem, ale také malou tužtičkou, která se zastrčí do těla přístroje.
Autofokus je buď středový, nebo multibodový. Přístroj ostří od 60 cm jak v širokoúhlém režimu, tak při nastavení dlouhého ohniska, v makru od 10 do 47 cm. Světelnost je F2.9 – 4.9, nejmenší clona je F8. Závěrka pracuje v rozmezí 4 až 1/1400 sec. Sériové focení má rychlost 2 fps, kapacitu 6 snímků.
Citlivost je v rozpětí 100 – 400 ISO. Je tam pět barevných módů, vysoká barevnost, standard, slabá barevnost, černobílé snímky a hnědé snímky.
Prohlížení je zde důležitým prvkem: je zde samozřejmě připraveno promítání s rozmanitými způsoby prolínání obrázků. Oblíbené obrázky lze zařadit do speciálního „favorites“ adresáře. Při prohlížení lze snímky organizovat podle data pořízení nebo podle alb, přístroj chce sloužit jako jakási banka obrázků.
Scény jsou obsaženy v počtu patnácti, nevyjímaje sníh, makro, party a pod.
Jak se s ním fotí
Přístroj se otevírá podle mohutného pantu v na levé straně (z pohledu fotografa). Ovládací prvky jsou maličké, doslova filigránské a je třeba si na ovládání zvyknout, zejména na ovládání čtyřcestného voliče pro pohyb v menu. Ovládacích prvků na zadní stěně moc není, tlačítko pro menu, kodakovské „share“ tlačítko pro sdílení přes kolébku, zmíněný čtyřcestný volič, tlačítko zpět (pro vrácení funkce) a delete pro mazání obrázků. Samozřejmě jsem nemohl provést standardní test, v polních podmínkách nešlo měřit. Aparát ale dělal dojem svižnosti, šlo s ním pořizovat i momentky, zpoždění zřejmě bylo malé, možná nulové při namáčknuté spoušti. Snímky jsou ostré a jejich barevnost i při nastavené standardní barevnosti příjemně živá, líbivá. Funkčně tedy nebudou ty čtyři mega na závadu, ale obecenstvo se žene za megapixely a Kodak se určitě bude muset v dalším vývoji přístroje přizpůsobit.
Wi-Fi konektivita
| |
| |
| |
| |
Přístroj je vybaven Wi-Fi SDIO Wi-Fi 802.11b konektivitou a používá technologii Apple Rendevous k vyhledávání blízkých zařízení. V polních podmínkách jsme nezkoušeli konektivitu s libovolným notebookem, pracovali jsme jen se zařízením, které bylo k disposici. Pak šlo vše hladce.
Nejdřív je třeba si nastavit kontakty, tedy adresu příjemce. Stačí jméno příjemce a jeho adresu ve tvaru nekdo@neco.cz. K sestavování textových řetězců oceníme stylus a abecedu na displeji. Poté je třeba zvolit obrázek a typ share operace – v této konfiguraci v nabídce byl email a print. Po volbě email si přístroj našel odpovídajícího Wi-Fi partnera a snímek odešel do světa.
A taky přišel. Norton Antispam ho neprodleně hodil do spamu, toto bude třeba na straně příjemce ošetřit. Snímky ale nepřijdou jako příloha mailu. Všechny zůstávají v EasyShare galerii Kodaku a odtud je možno je získat po registraci.
Toto je zřejmě čertovo kopýtko celého projektu. Komunikovat s EasyShare galerií asi nepůjde přes libovolný hot spot, ale jen přes autorizované (zatím jich je 6000 na světě, což není moc při velikosti světa, že?) a jako placená služba. EasyAhare galerie nabízí jako placenou službu tisk, ovšem ten se dělá ve Francii a do Česka se bude posílat poštou, takže snímky mají podle neoficiálního sdělení stát 12 korun kus.
Strčím si ale skepsi za klobouk, nejsem generation i, jak ji nazvala Future Laboratory, tedy narodil jsme se hodně před rokem 1984 a má vize otevřeného systému je možná pošetilá. Podotknu jen, že kdyby šlo o otevřený mail, který by – dejme tomu – snímek upravil a poslal náhled, jako je tomu při posílání fotek přes gmail.com, pak bych pěl ódy. Takto jen konstatuji velmi zajímavou novinku, na niž budeme zvědavi, jak se osvědčí v komerčním provozu.
Shrnutí
Uvedení tohoto přístroje jistě patří k velkým událostem sezóny 2005. Je to skutečná inovace a ze strany Kodaku zásadní vykročení za hranici opatrného prodlévání u osvědčených konceptů. Před sto a více lety Kodak otevřel fotografii širokým vrstvám publika, dnes ji posílá bezdrátově do světa.
K přístroji se jistě ještě vrátíme, abychom mohli provést standardní měření.
Ukázky
Tentokrát je vše foceno na pláži. Na snímku 8 jsem chtěl zachytit rozmezí jasů, snímky 5 a 6 jsou bez jakékoli kompenzace, vše jsem nechal na automatu – a přístroj nevypálil žádné jasy.
| 1 | |
2 | |
| 3 | |
4 | |
| 5 | |
6 | |
| 7 | |
8 | |
| 9 | |
10 | |
