Nezařazené

Kniha o fotografickém svícení


Zoner Press vydal další svazek ve své sérii odborných publikací o technice fotografování. Jde o překlad knihy Fila Huntera, Stevena Bivera a Paula Fuquy Fotografie a světlo. Je to důkladná teoretická a hlavně praktická publikace, důležitá hlavně pro každého, kdo pracuje s umělým osvětlením scény.

První část knihy asi bude nezáživná pro čtenáře, který chce jít hned k „jádru pudla“ a nestojí o teoretické výklady o fyzikální struktuře světla. Nicméně i poznatky o vlivu velikosti světelného zdroje na kvalitu světla a o vztahu vzdálenosti zdroje a intenzity světla jsou pro praxi významné. V těchto pasážích se ovšem někdy musíme prokousat teoretickými formulacemi, které popisují v podstatě velmi jednoduchou věc – jako například kapitola o úhlu dopadu světla, kde v podstatě jde o to, abychom světlo při reprodukování plošných objektů postavili tak, aby se v ploše neodráželo a nebylo na obrázku vidět. Nicméně i nezáživná teorie pak vede k praktickým radám – například návod na fotografování předloh s pomocí polarizačního filtru před objektivem i před světelným zdrojem.

Odpíchnutí od teorie napomáhá i pozvolnému metodickému postupu při objasňování konkrétních příkladů svícení umělým světlem. Autoři nejdřív probírají problematiku svícení povrchů a teprve pak přecházejí k problematice tvarů.

Od kapitoly 6 jde do tuhého a autoři probírají problematiku fotografování kovových povrchů. Tato kapitola je dobrá průprava k pochopení dalších záludů, jako je fotografování skla – probírané v kapitole sedm. Autoři postupně probírají fotografování skleněných předmětů na světlém i tmavém pozadí, aby pak přešli k „vyššímu svěcení“ – tedy k fotografování tekutin ve skleněných nádobách, včetně obávaného tématu – piva ve sklenici. Objasňují i postupy nezbytné k fotografování láhví s jejich obsahem (průsvitným) a nálepkami (pevný povrch). V osmé kapitole se probírá metodika svícení osob, tedy především portrétního svícení. Poslední, devátá kapitola je věnována speciálním technikám, zaměřeným především na zvládání předloh s extrémně nevyváženým osvětlením.

Je to kniha důkladná a neposkytne zábavné čtení a rychlé poučení typu „okurka se fotí tak, že postavíte jedno světlo sem a druhé tam“. Autorům záleží na tom, aby čtenář problematiku pochopil od základu a pak si snadno odvodí varianty aplikací podle svého.
Text přeložil Milan Krupár, kniha je brožovaná s rozměry 168×230 mm, celobarevná na křídě. Její doporučená cena činí 399 korun (listopad 2007).

Zoner Press vydal další svazek ve své sérii odborných publikací o technice fotografování. Jde o překlad knihy Fila Huntera, Stevena Bivera a Paula Fuquy Fotografie a světlo. Je to důkladná teoretická a hlavně praktická publikace, důležitá hlavně pro každého, kdo pracuje s umělým osvětlením scény.

První část knihy asi bude nezáživná pro čtenáře, který chce jít hned k „jádru pudla“ a nestojí o teoretické výklady o fyzikální struktuře světla. Nicméně i poznatky o vlivu velikosti světelného zdroje na kvalitu světla a o vztahu vzdálenosti zdroje a intenzity světla jsou pro praxi významné. V těchto pasážích se ovšem někdy musíme prokousat teoretickými formulacemi, které popisují v podstatě velmi jednoduchou věc – jako například kapitola o úhlu dopadu světla, kde v podstatě jde o to, abychom světlo při reprodukování plošných objektů postavili tak, aby se v ploše neodráželo a nebylo na obrázku vidět. Nicméně i nezáživná teorie pak vede k praktickým radám – například návod na fotografování předloh s pomocí polarizačního filtru před objektivem i před světelným zdrojem.

Odpíchnutí od teorie napomáhá i pozvolnému metodickému postupu při objasňování konkrétních příkladů svícení umělým světlem. Autoři nejdřív probírají problematiku svícení povrchů a teprve pak přecházejí k problematice tvarů.

Od kapitoly 6 jde do tuhého a autoři probírají problematiku fotografování kovových povrchů. Tato kapitola je dobrá průprava k pochopení dalších záludů, jako je fotografování skla – probírané v kapitole sedm. Autoři postupně probírají fotografování skleněných předmětů na světlém i tmavém pozadí, aby pak přešli k „vyššímu svěcení“ – tedy k fotografování tekutin ve skleněných nádobách, včetně obávaného tématu – piva ve sklenici. Objasňují i postupy nezbytné k fotografování láhví s jejich obsahem (průsvitným) a nálepkami (pevný povrch). V osmé kapitole se probírá metodika svícení osob, tedy především portrétního svícení. Poslední, devátá kapitola je věnována speciálním technikám, zaměřeným především na zvládání předloh s extrémně nevyváženým osvětlením.

Je to kniha důkladná a neposkytne zábavné čtení a rychlé poučení typu „okurka se fotí tak, že postavíte jedno světlo sem a druhé tam“. Autorům záleží na tom, aby čtenář problematiku pochopil od základu a pak si snadno odvodí varianty aplikací podle svého.
Text přeložil Milan Krupár, kniha je brožovaná s rozměry 168×230 mm, celobarevná na křídě. Její doporučená cena činí 399 korun (listopad 2007).