Kilimandžáro, a jak na něj

Je to ojedinělá hora v Africe. Vyhaslá sopka, jeden z mála velikánů s věčným sněhem. Nalézá se v Tanzánii, ale blízko hranice, takže je vidět i z keňské strany. Pokud je vidět, což není vždy, jak vidno. Na Kili jsme se s Ljubou těšili na naší africké cestě, zprostředkované agenturou African Way vedenou manželi Šilhovými. Ze Serene lodge jsme měli mít Kili jako na dlani. No, byly mraky…

Je z toho fotografické poučení. Nesmíme věšet hlavu, že nemáme takové fotky, jako mají v nejbližší trafice na pohlednici. Ten co fotil tu pohlednici v místě bydlí a je možné, že zachytil světelnou a atmosférickou situaci, která se vyskytne jednou za deset let. Jenže my jsme na tom místě právě v tuhle a ne v jinou chvíli.

Takže Kili.
Potvora objevilo se ráno. Tohle je první fotka, kterou jsem udělal, celý rozespalý, to vpravo je okraj okna auta.

Řeknete – co s takovou fotkou? Jenže v tom to je. Nikdy nevíte, jestli se situace zlepší nebo zhorší. Může zafoukat vítr a bude po Kili. A na tohle fotce je vidět růžový opar svítání. Obecně nemá žádný smysl, ale pro nás, kteří jsme tam byli a viděli, to vyvolává vzpomínky a pocity. Takže to smysl má. Jdeme dál fotit Kili, dokud to půjde.
Už z té první fotky je vidět, že hora je v oparu a nebe nad ní nic moc. Kdybych vzal dlouhé sklo, moc bych si nepomohl. Byl by to kopec, něco jako hora Říp. Měl jsem ale opodál vyhlídnutý strom a dalo se fotit přes ten strom. Takže takto:

Samozřejmě, fotka má tu zásadní nevýhodu, že musím každému říkat, ta krtina v pozadí, to je Kilimandžáro, vrchol Afriky, posvátná hora, o které psal Hemingway.

To správné Kili má být velké a před ním mají být zvířata.
No, Kili JE velké a zvířata před ním jsou. Akorát že je blbý světlo, takže výsledek je tento:

Nezbývá než otevřít starý dobrý Photoshop a konat divy udatenství. Musel jsem ošetřit zvlášť spodek a zvlášť horu a zvlášť nebe. Někdo by to uměl líp, já z toho víc nevyždímám:

O čtvrt hoďky později se začaly valit mraky. Vznikla tahle fotka, tu jsem jenom projel v křivkách, aby byla výraznější:

No a bylo po Kili. Tu druhou fotku z dnešních ukázek jsem upravoval ještě jednou a dopadlo to takhle. Jako (skoro) na pohlednici, jen ti sloni tam scházejí.

Je to ojedinělá hora v Africe. Vyhaslá sopka, jeden z mála velikánů s věčným sněhem. Nalézá se v Tanzánii, ale blízko hranice, takže je vidět i z keňské strany. Pokud je vidět, což není vždy, jak vidno. Na Kili jsme se s Ljubou těšili na naší africké cestě, zprostředkované agenturou African Way vedenou manželi Šilhovými. Ze Serene lodge jsme měli mít Kili jako na dlani. No, byly mraky…

Je z toho fotografické poučení. Nesmíme věšet hlavu, že nemáme takové fotky, jako mají v nejbližší trafice na pohlednici. Ten co fotil tu pohlednici v místě bydlí a je možné, že zachytil světelnou a atmosférickou situaci, která se vyskytne jednou za deset let. Jenže my jsme na tom místě právě v tuhle a ne v jinou chvíli.

Takže Kili.
Potvora objevilo se ráno. Tohle je první fotka, kterou jsem udělal, celý rozespalý, to vpravo je okraj okna auta.

Řeknete – co s takovou fotkou? Jenže v tom to je. Nikdy nevíte, jestli se situace zlepší nebo zhorší. Může zafoukat vítr a bude po Kili. A na tohle fotce je vidět růžový opar svítání. Obecně nemá žádný smysl, ale pro nás, kteří jsme tam byli a viděli, to vyvolává vzpomínky a pocity. Takže to smysl má. Jdeme dál fotit Kili, dokud to půjde.
Už z té první fotky je vidět, že hora je v oparu a nebe nad ní nic moc. Kdybych vzal dlouhé sklo, moc bych si nepomohl. Byl by to kopec, něco jako hora Říp. Měl jsem ale opodál vyhlídnutý strom a dalo se fotit přes ten strom. Takže takto:

Samozřejmě, fotka má tu zásadní nevýhodu, že musím každému říkat, ta krtina v pozadí, to je Kilimandžáro, vrchol Afriky, posvátná hora, o které psal Hemingway.

To správné Kili má být velké a před ním mají být zvířata.
No, Kili JE velké a zvířata před ním jsou. Akorát že je blbý světlo, takže výsledek je tento:

Nezbývá než otevřít starý dobrý Photoshop a konat divy udatenství. Musel jsem ošetřit zvlášť spodek a zvlášť horu a zvlášť nebe. Někdo by to uměl líp, já z toho víc nevyždímám:

O čtvrt hoďky později se začaly valit mraky. Vznikla tahle fotka, tu jsem jenom projel v křivkách, aby byla výraznější:

No a bylo po Kili. Tu druhou fotku z dnešních ukázek jsem upravoval ještě jednou a dopadlo to takhle. Jako (skoro) na pohlednici, jen ti sloni tam scházejí.