Kejkle s fotografiemi

To, že například historická fotka vyvěšování sovětské vlajky na Reichstagu na konci války v roce 1945 byla nahraná, to je obecně známo – a je též známo, že fotografie byla retušovaná, protože vztyčující vojáci měli na ruce sadu hodinek (dle zásady „davaj časy“). Ale že je takto pojednána i slavná fotka vztyčování americké vlajky na Iwo Jimě? Ano, jde, o tu fotku, ze které dokonce vznikla socha na Arlingtonském hřbitově ve Washingtonu.

V článku v Muzeu hoaxů se píše o tom, že autor té slavné fotky je Joe Rosentahl z AP.

Vtip je v tom, že jde o druhé vztyčování vlajky na Iwo Jimě. Tu první vztyčili mariňáci o několik hodin dříve, pořád ještě pod těžkou palbou. Snímek té události pořídil válečný fotograf Louis Lowery. Velitel výsadku však rozhodl, že tato vlajka musí být nahrazena novou, větší – a k tomu vztyčování se dostal Rosenthal. Nicméně popřel, že by vztyčování aranžoval. Co naplat, slavná je ta jeho, vyfocená později, už bez palby.

Je tu úžasná sbírka zfalšovaných fotografií, ta nejstarší je z roku 1840 (!!), tedy rok po patentování daguerrotypie. Sbírka zahrnuje i moderní falsa, například slavnou fotku žraloka útočícího na vojáka slaňujícího z helikoptéry, fotku explodujícího raketoplánu Columbia – a zatím poslední je retušovaná fotka francouzské ministryně spravedlnosti Rachidy Dati, které „odstranili“ z fotky na titulní straně deníku Figaro briliantový prsten.

Poučení:
Jakmile jde o dokumentární fotografii, aranžování a retušování je nepřípustné – dovolené jsou jen běžné úpravy obrazu (zesvětlení, ztmavení, kontrast atd.)
Jakmile ale jde o tvůrčí volnou fotografii, tam záleží na výsledku. Je to samozřejmě diskutabilní: jsou autoři, kteří se chlubí, že vystavují jen neupravované snímky. Jelikož jde o výtvarné dílo, myslím si, že je to snaha celkem neúčelná.

To, že například historická fotka vyvěšování sovětské vlajky na Reichstagu na konci války v roce 1945 byla nahraná, to je obecně známo – a je též známo, že fotografie byla retušovaná, protože vztyčující vojáci měli na ruce sadu hodinek (dle zásady „davaj časy“). Ale že je takto pojednána i slavná fotka vztyčování americké vlajky na Iwo Jimě? Ano, jde, o tu fotku, ze které dokonce vznikla socha na Arlingtonském hřbitově ve Washingtonu.

V článku v Muzeu hoaxů se píše o tom, že autor té slavné fotky je Joe Rosentahl z AP.

Vtip je v tom, že jde o druhé vztyčování vlajky na Iwo Jimě. Tu první vztyčili mariňáci o několik hodin dříve, pořád ještě pod těžkou palbou. Snímek té události pořídil válečný fotograf Louis Lowery. Velitel výsadku však rozhodl, že tato vlajka musí být nahrazena novou, větší – a k tomu vztyčování se dostal Rosenthal. Nicméně popřel, že by vztyčování aranžoval. Co naplat, slavná je ta jeho, vyfocená později, už bez palby.

Je tu úžasná sbírka zfalšovaných fotografií, ta nejstarší je z roku 1840 (!!), tedy rok po patentování daguerrotypie. Sbírka zahrnuje i moderní falsa, například slavnou fotku žraloka útočícího na vojáka slaňujícího z helikoptéry, fotku explodujícího raketoplánu Columbia – a zatím poslední je retušovaná fotka francouzské ministryně spravedlnosti Rachidy Dati, které „odstranili“ z fotky na titulní straně deníku Figaro briliantový prsten.

Poučení:
Jakmile jde o dokumentární fotografii, aranžování a retušování je nepřípustné – dovolené jsou jen běžné úpravy obrazu (zesvětlení, ztmavení, kontrast atd.)
Jakmile ale jde o tvůrčí volnou fotografii, tam záleží na výsledku. Je to samozřejmě diskutabilní: jsou autoři, kteří se chlubí, že vystavují jen neupravované snímky. Jelikož jde o výtvarné dílo, myslím si, že je to snaha celkem neúčelná.