Když je pošmourné počasí

Když jsou podmínky nevýhodné, je dobře přemýšlet, jak z nevýhody udělat výhodu.
Takže znovu: podle zlatého pravidla se má sněžný motiv fotit za sluníčka. Proč? Protože je scéna kontrastní. Exponujeme na jasy a stíny vycházejí pěkně modré – za časů černobílé fotografie se doporučovala červená filtrace, takže vznikla efektní „černý sníh“, tedy sníh s velkým odstupem stínu od světel. Abych jen nemluvil, toto je příklad takového řešení:

Když jsou podmínky nevýhodné, je dobře přemýšlet, jak z nevýhody udělat výhodu.
Takže znovu: podle zlatého pravidla se má sněžný motiv fotit za sluníčka. Proč? Protože je scéna kontrastní. Exponujeme na jasy a stíny vycházejí pěkně modré – za časů černobílé fotografie se doporučovala červená filtrace, takže vznikla efektní „černý sníh“, tedy sníh s velkým odstupem stínu od světel. Abych jen nemluvil, toto je příklad takového řešení:

Tak tohle bez sluníčka nejde, protože bez něho ty stíny prostě na sněhu nejsou. Jedno plus ale naše situace má: příroda je bílá a to ji ozvláštňuje. Když tedy nemůžeme hrát na velký kontrast, budeme hrát na malý kontrast. Pokusíme se přestěhovat tóny do nejvyšších jasových poloh. Půjde to, myslím snadno.

Expozice je základ. Vzpomeneme si, že automatika je kalibrovaná na střední šedou, takže bílá krajina, jelikož ta má odrazivost podstatně větší než je hodnota střední šedé, zmate automatiku a to vede paradoxně k podexpozici. Tato situace patří k těm, kdy je třeba expoziční kompenzaci nastavovat do plusu. O kolik? To se musí vyzkoušet, záleží na aktuálních světelných podmínkách a také na míře pokrytí krajiny sněhem. Snímek na následující ukázce, pořízené tedy bez sluníčka, byl korigován +2/3 EV. Je dobře zvážit, zdali přidáme kontrast. To dovedou všechny lepší fotoaparáty, pokud jste to nezkoušeli, podívejte se do manuálu, kde se to na vašem konkrétním přístroji nastavuje. Ale pozor, po skončení práce to vraťte na výchozí hodnotu – ledaže byste měli možnost ukládání uživatelských nastavení. Pak je možné si zřídit „nastavení vysoký kontrast“. Osobně s tím moc dobré zkušenosti nemám, jelikož podmínky jsou pokaždé jiné a je třeba tak jako tak nastavení individuálně ladit.

I při rozptýleném světle ale lze pracovat s kontrastem. Není to ale kontrast v rámci sněžné plochy – je to kontrast sněhu proti něčemu tmavému. Pak je třeba pracovat s kompozicí, s vyvážením plochy, jako je to na další ukázce. Všimněte si, že i tato ukázka je hodně „dvojrozměrná“, nepracuje se tu s prostorem. Ostatně, oba snímky jsou snímány delším ohniskem (druhá ukázka Nikonem D300, objektivem s ekv. 180 mm, druhá týmž přístrojem, ekv. ohniska 300 mm).

Je dovoleno editovat? Je to otázka, jak k výsledku kdo přistupuje. Znám lidi, kteří editaci přísně odmítají. Já si myslím, že editace není nic špatného, že fotografie není žádná sportovní disciplína, že jde o obrazový efekt. Takže na tomto snímku byly figurky srnek vybrány nástrojem „kouzelná hůlka“ a funkcí „úrovně“ ztmaveny v Photo Studiu 10 od Zoneru. Tento snímek je řešen přísně symetricky – srnky jsou na průsečíku úhlopříček. Umocňuje to efekt – vzniká zase plocha, něco jako tapeta.

Poslední ukázka dokumentuje skutečnost, že sníh, respektive sněžný či ojíněný objekt nemusí být nutně světlejší než pozadí. Lze jít i opačnou cestou a pracovat s bílým pozadím, na kterém se rýsují ojíněné objekty. I v tomto případě je motiv pojednán jako plocha, tedy je tam zcela potlačen prostor. Není to samozřejmě jediné možné řešení, ale je to jedna z možných cest, jak se vyrovnat s bídným světlem, které převážně panuje v této zimě.