Nezařazené

Kdy zoom ano a kdy ne (2)

Před více než týdnem jsem zde nadhodil otázku. Vyvolala pozornost, článek se drží na špici nej… čtenějších za posledních iks dnů a také na Facebooku bylo hodně ohlasů. Pojďme to shrnout.

Před více než týdnem jsem zde nadhodil otázku. Vyvolala pozornost, článek se drží na špici nej… čtenějších za posledních iks dnů a také na Facebooku bylo hodně ohlasů. Pojďme to shrnout.

Surově použiju práva vydavatele a vyjádřím se nejdřív sám. Pevná ohniska mají obvykle lepší kresbu než zoomy stejné kvalitativní kategorie, to je argument pro. Jsou vhodné pro určitý typ fotografie: kdo má svůj styl, své vidění, rozpoznává v chaosu reality kolem sebe to svoje, často dává přednost pevnému ohnisku. Odtud ta obliba 35 mm pevných ohnisek – takový Fujifilm řady X100 se stal oblíbeným nástrojem mnoha profesionálů a pokročilých amatérů (nemáme české slovo pro enthusiast, v anglické terminologii je to „ten kdo umí ale neživí se tím (ačkoli by mohl)“.

Nicméně zoomy mají nepopiratelné výhody. Myslím si, že pro seriózní práci ale nejsou vhodné širokorozsahové zoomy. Takové to 18-300 a víc už supluje typ fotoaparátu all in one, vše v jednom – sama vlastnost „výměnnost optiky“ zásadně zdražuje produkt. Tak proč se trápit a platit za něco, co nepoužívám, protože mám širokorozsahový zoom?

I kvalitativně máme nejlepší výsledky s objektivy, které mají rozsah kolem 1:3. Klasické rozsahy 17-40, 24-70, 70-200. Čímž jsme vyjmenoval to, co pokládám za rozumné zoomy. Uvádím rozsahy, které samozřejmě po přepočtu na menší čipy vypadají jinak, zvláště na dolním konci. Pro APS-C / DX jsou vhodné širokoúhlé zoomy 10 – 20 (nebývají o moc širší).

Čímž se dostávám k jádru věci.
Zvláště pak u širokoúhlého zoomu pak obvykle pracuji s nejširším úhlem záběru, tedy s nejkratším ohniskem. Souvisí to s typem fotografického vidění: buď motiv pojímám v širokém úhlu, od markantního objektu v blízkosti dozadu, a pak pochopitelně zabírám nejširším záběrem, nebo vnímám prostor před sebou a snažím se prostorově konfrontovat pásma a použiju delší ohnisko. V pátek jsem byl na obhlídce ve staré Poldovce v Kladně. Tohle je samozřejmě 17 mm na full frame:


Zde jsem vyznačil umístění následujícího motivu.


Ten jsem pojal delším ohniskem, 100 mm, ale ne proto, že bych byl líný tam dojít. Šlo mi o komprimaci prostoru.


To je ten princip. Je fakt, že i ten druhý obrázek nebyl pořízen maximem, jaký mi zoom dopřává (70-300). Obvykle ale jedu na doraz.

Záběr: zoom ano, ale nezapomínat na základní dva druhy vidění, širokoúhlé a dlouhoohniskové. A v jádře duše mi našeptává čertík, že by bylo dobře se zoomu vzdát, pokud nedělám reportáže, kde nejsem naprostým pánem volby stanoviště a prostoru.

Z diskuse na Facebooku, vybral jsem obsáhlejší příspěvky:

Petr Dubjak
Rychlé, operativní přibližování motivu, nebo rozšiřování záběru je nezpochybnitelné. Ještě může být priorita kompozice, která je ovlivňovávána perspektivou danou vzdáleností motivu, jít blíž, nebo dál znamená tuto perspektivu porušit.

Pak se vybere objektiv, který to ořeže, ZOOM ideálně za cenu kresby a za cenu ceny, ostrým pevným se dá náhodně trefit, nebo ořez dotvořit v editoru, za cenu kvality posprocesingu. V praxi je to aktuálně praktická snůška kompromisů, přitom „bohatí a urostlí“ a „profi“ se mají fotograficky lépe.

Vlastimil Raška
V mnoha případech má zoom jasnou přednost, např.fotodokumentace nějaké stavby, či staveniště. Celkový záběr, polodetail, detail,to vše ze dá zoomem pořídit, aniž by člověk padal do výkopů a lezl po zdech. Pro informační fotografii víc než dostačující. Pro reportážní např svatební fotografii se zoom typu např.16-35 nehodí. Svádí to „mít tam všechno“, podporuje pohodlnost při vybírání nej-postavení, deformuje kraje a ničí kompozici. Pro fotografy, kteří vlastní jen zoomy, je to marná polemika, neb se snaží při automatickém ostřeníjak pominutí zoomovat s přesvědčením, že zrovna tvoří umění.

Josef Kopal
Jak pevna skla tak i zoom maji svoje misto na slunci a zalezi co se foti. Pokud clovek ceka pul dne na kamzika v Alpach, tak ho jiste nepotesite radou mel jsi udelat deset kroku dopredu. Mam D600 a 50/1.4 85/1.8 a 105mm/2.8 pevna skla a setovy 24-85mm pouzivam jen s krajnim sebezaprenim tam, kde mi nejde o kvalitu. Na druhou stranu 14-24mm 2.8 je uzasne sklo, za ktere neni poradna nahrada v pevnych sklech a i nepatrna zmena v zoomu dela hodne velky rozdil v perspektive, a na to uz nohy moc nestaci.

František Zemek
tatíci zoomy neměli a jakých fotek nadělali!
doba postupuje, dnešní zoomy dávají asi tak stejnou, ne-li lepší obrazovou kvalitu jak jejich pevná skla, nevím proč se v tom vrtat
Zoom je dobrá věc, ale nesmí se s ním nahrazovat nohy :-), jenže, když to jinak nejde, nemůžete pobíhat po bojišti /a kolikrát o bojiště jde, záleží totiž na úhlu, kompozici a ti opravdu dobří to vědí, poletují jak hadr na holi/, tak i ty nohy nahradí

Michal Kobrle
Fotím zásadně na pevná skla a fotím fotím tak i reportáže. Nemám nejmenší problém nafotit report pouze na 50mm. A když je k tomu nějakých 35 a 85mm, tak je to ideál. A ano, zoom podle mě oko kazí -)

Lukas Kalista
Urcite zalezi na pouziti, nicmene zoomy rozhodne smysl maji. Dokonce i ultrazoomy (18-200 či 300) ve funkci zakladniho objektivu. Na druhou stranu trochu nechapu zoom treba 11-16mm, kdy je to priblizeni velmi male a pritom komplikuje konstrukci a kresbu objektivu. A pak je tu jeste jedna strana mince – nektera ohniska jsou zkratka nedostupna. Ukazte mi napriklad pro Nikona objektiv cca 400 mm s pevnym sklem za rozumne penize. Pro Canon mate 400 mm f/5,6L, ale pro Nikon jsou bud jen velmi svetelne a extremne drahe, nebo zoomy.

Jiří Pešák
Já jako amatér asi nemůžu moc soudit, mám na APS-C jedno pevné sklo, 35mm 1.8 a základní zoom 18-105, když dělám reporty z akcí pro děti, používám většinou tu 35mm, ale často bych si dokázal představit něco širšího. Prostě 35mm na reportáž, kde je člověk přímo v centru dění je fajn, akorát by bylo lepší, kdyby těch 35mm nebyla 50ka, no na přechod na FF nějak nemám ingoty… Každopádně zoom 70-200 bych si fakt líbit nechal, jsou věci, ke kterým se prostě blízko dojít nedá, zvlášť když jste jen amatér.

Jan Dostál
Tak FF má oproti APS-C při stejné hustotě pixelů digitální zoom 1:1.6 jaksi zabudovaný i pro pevná skla. Je asi nezpochybnitelné, že pevné sklo je dobré na cvičení a na fotografie s nekompromisními požadavky na kvalitu. Ale u fotografie je to téměř vždy o kompromisu. Ani ty nejlepší objektivy většinou nejsou tak dobré, jak bychom chtěli. Jsou situace, kdy nohy slouží k hledání správné perspektivy a místu se musí přizpůsobit objektiv. Se zoomem to pak jde jednodušeji a hlavně rychleji. Zoom 1:3 může být dost kvalitní, 1:6 je asi největší rozsah, kdy se ještě o nějakou kvalitu bojuje. Na FF je tak 24-70 a 70-200 docela dobrý standard, a to i váhově.

Děkuji za příspěvky, je o čem přemýšlet!