Nezařazené

Kdy použít prioritu času

Lépe vybaveným fotoaparátům, kompakty počínaje, nechybí PASM, tedy čtveřice režimů umožňujících aktivní zásahy do nastavení fotoaparátu. Je to programová automatika P, priorita clony A (někdy Av), priorita času S (někdy Tv) a M pro plný manuál. Dnes se podívejme na prioritu času.

Lépe vybaveným fotoaparátům, kompakty počínaje, nechybí PASM, tedy čtveřice režimů umožňujících aktivní zásahy do nastavení fotoaparátu. Je to programová automatika P, priorita clony A (někdy Av), priorita času S (někdy Tv) a M pro plný manuál. Dnes se podívejme na prioritu času.

Jen připomenu, že „program“ je plný automat s možností korigovat expozici do plusu a mínusu, nastavit vyvážení bílé a další parametry. V režimu priority clony je automatika jen poloviční, můžeme nastavit hodnotu zaclonění a automatika nastaví odpovídající hodnotu závěrky – nicméně – a to pozor – je to pořád automatické. Manuál, to děláme vše ručně.

Priorita času
V režimu priority času nastavujeme hodnotu osvitu, a automatika k ní nastaví hodnotu clony s ohledem na úroveň osvětlení a citlivost.
Typicky – prioritu času použijeme při focení sportu. Vím, že potřebuju aspoň pětisetinu, lépe tisícinu. Volím tedy prioritu času, nastavím tisícinu a o zbytek se stará automat. Takhle vznikla fotka brejkaře: volil jsem 1/640 sec a byl jsem si (skoro) jist, že jeho pohyb zachytím.


Čímž by mohl článek skončit, to podstatné jsem řekl…
Až na ty háčky.

V čem je háček
Expozice je rovnováha mezi čtyřmi faktory. Osvětlení je (zpravidla) objektivní, na nás nezávislé. Prostě, je takové světlo, jaké je. Citlivost ISO se dá nastavit, v určitém rozmezí. No a pak je clona a doba osvitu. Všechny tyto čtyři faktory musí být v souladu.

  • Případ první
    Fotím brejkaře na slunečného počasí. O nic se nestarám, nastavím 1/640 sec. Mám 100 ISO. Automatika nastaví clonu na F5.6, já exponuju a mám dobrý obrázek.
  • Případ druhý
    Fotím brejkaře na pošmourného počasí. O nic se nestarám, nastavím 1/640 sec. Mám 100 ISO. Automatika nastaví clonu na plnou světelnost F3.5, já exponuju a mám… podexponovaný obrázek. Proč se to stalo? Protože na 100 ISO bylo málo světla. Musím tedy zvýšit hodnotu ISO, abych se clonou při 1/640 sec dostal dejme tomu na F5.6. Musím tudíž hlídat expozici. Pravda, fotoaparát mi obvykle signalizuje, že je něco špatně – většinou , jako v tomto případě, by hodnota clony blikala. Jindy při prioritě času hodnota osvitu zčervená, když je expozice nedostatečná. Recept je jednoduchý – musím být připraven na to, že budu pracovat s citlivostí, s hodnotou ISO, a budu ji v případě nutnosti zvyšovat, až klesne světelná hladina.

Lepší řešení: Hlídat ISO, to je pěkná otrava. Naštěstí jsou k disposici fotoaparáty vybavené automatikou nastavení ISO.Tuto fotku jsem pořídil ve velmi špatném světle, na ulici. Automatika zvedla ISO na 1600, ale kdybych byl odvážnější a fotil kratším časem než 1/4, sneslo by to i těch 3200. U mnoha aparátů lze tuto hranici posunout ještě výš. Nicméně 3200 ISO dokáže moderní fotoaparát zvládnout bez příliš odpudivého šumu.


Toto je myslím řešení, které je velmi vhodné nejen pro focení sportu – je vhodné pro jakoukoli živou fotografii, například pouliční „street photo“. Nastavíte dejme tomu 1/500, automatické ISO a víc se nemusíte o expozici starat. No a některé přístroje umožní ještě jiné řešení.

Po přečtení předchozího textu si řeknete – aha, ona ta automatika nejdřív stahuje clonu na plnou světelnost a pak teprve zvyšuje ISO. No a při plné světelnosti málokterý objektiv kreslí stoprocentně (přísně vzato žádný). Takže řešení nastavte aparát na manuální režim M, zacloňte (rozumný kompromis je 1 EV nad hodnotu plné světelnosti, tedy např. při světelnosti F4.0 nastavíte F5.6) a automat sice nastaví ISO o 1EV výš (třeba 1600 místo 800, jak by odpovídalo danému světlu při F4.0), ale budete mít lepší kresbu. A tím pádem lepší pocit.

Nicméně, já si upřímně myslím, že při street photo jde hlavně o vystižení situace a ne o počítání pixelů při zvětšení 100% na velkoplošném monitoru.