Nezařazené

Kdo vyhrál v červenci

Jak se ukázalo, měsíční téma Dovolená bylo málo inspirativní. Přitom je to téma nabádající k živé , akční fotografii. No a to je ten důvod. Lidi nemají akční fotografii rádi. Kdyby bylo téma Mlhy na blatech, sešlo by se… Ale nechám nářku, pojďme se podívat na obrázky.

Jak se ukázalo, měsíční téma Dovolená bylo málo inspirativní. Přitom je to téma nabádající k živé , akční fotografii. No a to je ten důvod. Lidi nemají akční fotografii rádi. Kdyby bylo téma Mlhy na blatech, sešlo by se… Ale nechám nářku, pojďme se podívat na obrázky.

Na prvním místě se umístil Horký večer od Radka Uhlíře. Je to foceno při 6400 ISO desetinou vteřiny, i když na plném formátu 24×36 a na ostrosti je to bohužel vidět, ale je to fotka dynamicky stavěná, výrazná a oko připoutá. Stojí na opulentních tvarech horkovzdušných balónů a podívaná to musela být náramná. Jde zřejmě o noční let (dle EXIF pořízeno v půl jedenácté večer) a tak se mimoděk vkrádá na mysl myšlenka: a když jdu fotit noční let, co takhle stativ, aha? 🙂


Na bedně o něco nižší stanula Helena Horáčková snímkem Budíček. Je to milá fotografická anekdota, příjemná fotka z dovolené. Foceno ve správnou chvíli na správném místě a aktér hraje dobře. Autorka se účastní fotosoutěže od března a její fotky jsou vždy příjemné, dobře postavené. Zvlášť oceňuji její zálibu v živé fotografii.


Ilona Hromádková získala třetí místo už letos v dubnu svým kombinovaným mužsko – ženským aktem a dobře se prosadila i v červenci. Její živá fotka si možná zasloužila i vyšší místo, jen – přece jenom – věrnost zadání je tu menší. Sympatický výjev, zachycený v perfektně voleném okamžiku. Je to ukázka, jak by měly vypadat fotky našich bližních kolem sebe – bezprostřední, ale taky kontaktní v duchu zásady „komunikujte s těmi lidmi“. Jak vidno, vyplatí se to.


Velmi zvláštní je tento Výlet do MB od Milana Ferova. Autor má kořeny v tišnovském Klubu přátel fotografie a na další jeho práce se můžete podívat na Zoneramě. Fotka je to hodně dovolenková až dovolená a nějak marně hledám, jak bylo efektu dosaženo… Ale efektní to je, to bezesporu!


Poněkud bizarní je snímek Název je zbytečný od Vlastimila Rašky. Jeho fotky mají vtip, přesvědčili jsme se o tom už v únorovém kole a že autor má rád skákače předvedl v dubnovém kole Akt.
Je to fotka, k níž by mohlo být deset tisíc výhrad, hlavně kvůli své členitosti až na samé hraně nepřehlednosti, ale ono tam všechno zapadá a pracuje a patří k sobě. Stojí to samozřejmě na tom rozjásaném chlapečkovi, ale nelze opomenout zádumčivou holčičku vyčuhující z bazénu. Když si pak prohlédneme další autorovy fotografie, pak ano, tohle opravdu nevzniklo náhodou, je to autorův pohled na svět. Velmi zajímavý.