Nezařazené

Kdo byl první v makru – soutěž

Únorové kolo průběžné soutěže jsme věnovali makru – protože v tom prvním se sešlo několik moc pěkných makýrek. No a máme tu konec kola a s ním i vítěze. Špičku ovládla Jaroslava Melicharová! Je to velmi pilná autorka – díval jsem se na její profil v galerii Megapixelu a naposledy online tu byla 2. března… tedy v ten den, kdy jsem si její profil otevřel taky 🙂 Má zde 291 fotek a 12 lidí ji sleduje, hodně fotí právě makro, spíš kytičky než brouky a také dělá výborně architekturu. Toto kolo bylo tedy pro ni jako ušité a těším se, že ji uvidíme i někdy příště. Vítězné fotky, včetně těch jejích, tedy mají v sobě sdělnou technickou hodnotu a také estetický náboj. Já coby porotce jsem se snažil protlačit nějakého toho brouka broukacího, ale neuspěl jsem…



Snímek Inkognito od Martina Schuckeho se držel až do poslední hodiny závěrečného dne na prvním místě, ale porota ho odhlasovala na místo druhé. Mně se na něm líbí náznak příběhu, je v tom vtip i záhada. Opravdu těžko volit mezi prvními dvěma snímky, jsou oba z jiného světa, jinak pojaté…



Nemusí pršet… říká Vlastimil Raška, dlouhodobě zavedený v naší soutěži, několikanásobný vítěz kol. Kapky na pavučině jsou vděčné a často fotografované téma, ale málo kdy vidíme takto velké a takto dobře nasvícené a vyfocené kapky. Zaslouží si třetí místo.



Vetřelec zachycený Tomášem Heřmanem, to už je vysloveně vtip a příběh. Až by brouk odlezl, to co by zbylo by mohlo figurovat v aktuálním kole věnovaném zátiší… Je to takové zátiší s broukem, zajímavě nasvícené, doslova vyloupnuté z tmy. Debatovat by se dalo o pravém spodním rohu, tam je „něco“, co by se dalo ve vteřince odstranit. Ale ono to dodává iluzi prostoru, jako že tam ještě něco jiného je. Třeba velicí brouci, kteří nás sežerou. Tuto fotku jsem už předvedl v článku v polovině kola – byla někde hodně vzadu a pak ji porotci při následném hodnocení postrčili dopředu. A dobře udělali.



Do pětce všeho dobrého opět Jaroslava Melicharová, tentokrát je to Rosnatka. Zase ty jemné barvy, pečlivé rozložení v ploše obrazu, sdělné i estetické zároveň. Ano, Jaroslava ovládla špici tohoto kola.



Porotci ale hodně volili i z míst hodně vzdálených špici. Nejvzdálenější hodnocená fotka od špice je Svět v kapce od Markéty Čermákové. Fotka vtipná, nápaditá, já ji dal hodně bodů, ale nejsem v porotě sám. Tak ji aspoň uvádím v článku.



Druhá nejvzdálenější je fotografie Kámoši od Jaroslava Šubra. Tak tohle je pořádné makro, hmyzáci jak vyšití, je to ostré, je v tom děj… nádherná práce!



Poslední stoupání od Ilony Hromádkové, také úspěšné účastnice naší soutěže. Je to výborná fotka a přiznám, že jsem ji při hodnocení přehlédl, jistě bych jí dal svá procenta!



Opravdu, sešla se spousta nádherných fotek a bylo těžké vybírat. Sledujte aktuální, březnové kolo – je věnované zátiší. Velmi těžká disciplína!